Géza Včelička

Géza Včelička se narodil v chudinském židovském ghettu v Praze. Byl druhým synem sklepníka Eduarda Včeličky (1869–??) a švadleny Marie, rozené Plassové (1876–??).[3] Svatba rodičů se konala v roce 1900, až po narození staršího bratra Ladislava (1898–1919).[4] Ten se v roce 1919 (jedenadvacetiletý) utopil.[2]

Když byly Gézovi čtyři roky, přestěhovala se rodina do tmavého bytu pražské hospody U zlatého tygra, kterou měl později v oblibě spisovatel Bohumil Hrabal.[5] Rodina se stěhovala často, trvale se zabydlel až v nábřežní chudinské čtvrti Na Františku, v blízkosti pražského Anežského kláštera. Místo se opakovaně objevovalo v jeho tvorbě.

Učil se na číšníka, z pražských hospod ale utíkal s tím, že je bit. Doma ho za to ale bil otec a Géza tak byl v začarovaném kruhu. Pokusil se o sebevraždu oběšením, které na poslední chvíli zabránil jiný číšník.[5] Po vyučení (1918) pracoval v různých kavárnách. Po absolvování jednoroční obchodní školy (1921) pracoval šest let jako praktikant a skladník v továrně na kovové zboží. V roce 1926 onemocněl plicní chorobou a po léčbě v sanatoriu se dále živil jen příležitostnou prací a jako redaktor.[6]

Géza Včelička se aktivně zapsal do historie předválečného trampského hnutí, kde patřil k levicovému křídlu. S partou založili v kokořínských lesích první osadu Sunshine.[5]

Zájem o jeho názory vzrostl až v době platnosti tzv. Kubátova zákona (Vyhláška zemského presidenta v Praze ze dne 9. dubna 1931, týkající se „nepřístojného jednání nebo chování na místech veřejných“[7]). Stejně jako trampové soustředění kolem Boba Hurikána i trampové levicového křídla Gézy Včeličky organizovali nezávisle protesty proti této vyhlášce. Mnohem více trampských osad tehdy vyjadřovalo podporu Včeličkovu křídlu.[8] Přestože po roce 1948 začal být tramping pronásledován, Géza Včelička se nikdy nezřekl své trampské minulosti a nadále se k trampingu hlásil a tehdejší pronásledování trampingu těžce nesl. V roce 1964 svolal tiskovou konferenci, kde opět zdůraznil svou příslušnost k hodnotám trampingu, obhajoval tramping a vyzval zástupce tisku o prostor pro tramping. Je velmi pravděpodobné, že přispěl k tolerantnějšímu přístupu státních složek k trampingu.[8]

V letech 1928 cestoval do Bulharska a Srbska, 1929 do Turecka, v letech 1930–1932 navštívil Francii, Alžír a Tunisko. V roce 1934 se v Moskvě zúčastnil sjezdu sovětských spisovatelů.[6]

Géza Včelička byl vždy levicového přesvědčení. Např. v době mostecké stávky na jaře 1932 působil v brigádě proletářských spisovatelů řízené Juliem Fučíkem.[9] Levicové postoje zastával i ve svém vztahu k trampingu (viz výše) a v literární tvorbě.

Okupaci prožil převážně v nemocnicích, byl sledován gestapem. Po válce se stal spisovatelem z povolání a přepracovával své dílo.[6]

Géza Včelička celkem třikrát ženat, z toho jednou pouze formálně. Ze třetího manželství se roku 1950[p 2] narodila dcera Daniela, která se také stala novinářkou a v sedmdesátých letech se vdala za publicistu Vladimíra Kučeru,[10] se kterým vychovala dceru Kláru a vnučku Karolínu. Daniela zemřela v roce 2011. [11]

Géza Včelička zemřel v Praze dne 30. prosince 1966. Je pochován na pražských Olšanských hřbitovech (část 2ob, oddělen 15, hrob 530uhst).

• Za celoživotní dílo mu byl v roce 1959 udělen titul zasloužilý umělec.[12]
• V roce 1961 mu byl k šedesátinám udělen Řád práce.[13]
• V Brně-Komíně je po spisovateli pojmenována ulice Včeličkova.[14]

Od 1929 do roku 1931 působil jako redaktor, později šéfredaktor, levicového časopisu Tramp.[15] Přispíval do řady, zejména levicových časopisů jako Rozsévačka, Rudé právo (Rudý večerník a Rudý pondělník), po válce např. Obrana lidu, Večerní Praha.[6]

• Básník a tanečnice (bulvární příběh, Antonín Novák, Libochovice, 1928)
• Několik prokletých (novely, nákladem vlastním, Praha, 1928)
• Kavárna na hlavní třídě (Román, Karel Borecký, Praha-Karlín, 1932)
• Světoběžníci a robinsoni (reportáže a povídky, Karel Borecký, Praha, 1932)
• V zemi hákového kříže (reportáž ze současného Německa, Časopis Rozsevačka, Anežka Hodinová, Praha, 1933)
• Dvě města na světě (prózy o Moskvě a Leningradu, Karel Borecký, Praha, 1935)
• Policejní hodina (román z let devadesátých, Sfinx (Bohumil Janda), Praha, 1937)
• Mezi Marokem a Zbraslaví (tři prózy, Praha (s.n.), 1939)
• Staré zrcadlo (básně, V. Jedlička nást., Praha, 1939)
• Pěšinou snů (básně, V. Jedlička nást., Praha, 1940)
• Poutníkův návrat (povídky a prózy, V. Jedlička, nást. Ant. Neumann, Praha, 1941)
• Pražské tajemství (Josef Lukasík, Mor. Ostrava, Praha, 1944)
• Klášterní ulice (Staropražské básně, Autorův nápěv k básni Klášterní ulice upravil Jan Seidel, J. Lukasík, 1945)
• Pěšinou snů (Básně, Autorův nápěv k básni "V perleti pavučin" upravil Jan Seidel, Josef Lukasík, Moravská Ostrava, Praha, 1946)
• Poutníkův návrat. Kniha 1, Zrození poutníkovo, Kniha 2, Světoběžníci a robinsoni, Fotografie Gézy Včeličky, Josef Lukasík, Praha, 1948 a 1949)

• Modrá hvězda (jedenáct písní s doprovodem kytary, podle autorových nápěvů kytarový doprovod upravil Gustav Berlinger ml., V. Jedlička nást., Praha, 1941)
• Na můstku kapitán (trampská námořnická, slova i hudba Géza Včelička Včelička, časopis "Tramp", Praha, mezi 1920–1940)

Géza Včelička byl autorem námětů filmů:

• Kavárna na hlavní třídě (1953, režie Miroslav Hubáček, hlavní role Karel Höger)
• Policejní hodina (1960, režie Otakar Vávra, hlavní role Marie Vášová)

• BLAHYNKA, Milan ed. et al. Čeští spisovatelé 20. století: slovníková příručka. Vyd. 1. Praha: Československý spisovatel, 1985. 830 s. cnb000012396. [Stať „Géza Včelička" je na str. 677–679.]
• LUKÁŠOVÁ, Darina. Géza Včelička: Policejní hodina. Magisterská diplomová práce. Vedoucí práce: doc. PhDr. Jiří Kudrnáč, CSc. Masarykova univerzita v Brně. Filozofická fakulta. Ústav české literatury. Brno, 2006. 87 s. Dostupné online
• MERHAUT, Luboš. Lexikon české literatury, Osobnosti, díla, instituce, U-Ž. Praha: Academia, 2008. ISBN 978-80-200-1572-3. Kapitola Géza Včelička, s. 1268–1270.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Géza Včelička na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Géza Včelička
• Géza Včelička na Kinoboxu.cz
• Géza Včelička ve Filmové databázi
• Obrázky k tématu Géza Včelička na Obalkyknih.cz
• Géza Včelička: literát, tramp, levičák 1. část Archivováno 6. 10. 2015 na Wayback Machine, 2. část Archivováno 6. 10. 2015 na Wayback Machine
• Časopis Tramp 1929, 1930