Mária Mračnová

Skoku do výšky se naplno začala věnovat během studií na střední všeobecné škole v Košicích.[1] V letech 1964 - 1970 studovala FTVŠ UK (Fakulta tělesné výchovy a sportu Univerzita Komenského) v Bratislavě, obor tělesná výchova - biologie.[1]

Její první velkou finálovou účastí bylo 4. místo na světové letní univerziádě v Budapešti v roce 1965. O rok později skončila na prvním ročníku evropských halových her (předchůdce halového ME) v Dortmundu na 7. místě.[2] Těsně pod stupni vítězů, na 4. místě poté zůstala na ME v atletice 1966 v Budapešti, kde ji o bronzovou medaili připravil horší technický zápis. Na letních olympijských hrách 1968 v Mexiku obsadila výkonem 178 cm 6. místo.

V roce 1969 obsadila na posledních evropských halových hrách v Bělehradu ve finále 6. místo (176 cm).[3] Jeden z největších úspěchů své kariéry zaznamenala v témže roce na evropském šampionátu v Athénách, kde vybojovala výkonem 183 cm bronzovou medaili. Úspěch československých výškařek tehdy dovršila i Miloslava Rezková, která se stala mistryní Evropy.

Pro mateřské povinnosti nestartovala na olympijských hrách v Mnichově v roce 1972. Po návratu skončila osmá na ME v atletice 1974 v Římě. Úspěšnou sezónu zažila v roce 1976, kdy skončila sedmá na halovém ME v Mnichově. V témže roce podruhé v kariéře reprezentovala na letní olympiádě. V kanadském Montrealu nakonec ve finále obsadila výkonem 189 cm 4. místo. Na medaili bylo zapotřebí překonat 191 cm.[4] Olympijskou vítězkou se stala Rosemarie Ackermannová z NDR, která jako jediná zdolala 193 cm.

Na domácích atletických akcích získala titul halové mistryně Československa v roce 1976 (185 cm) a čtyři tituly na dráze z let 1966 (177 cm), 1967 (168 cm), 1975 (185 cm) a 1976 (192 cm). Atletickou kariéru ukončila v roce 1978.[1]

V roce 2008 byla již počtvrté v řadě zvolena předsedkyní Slovenského atletického svazu.[5]