Miloslava Rezková

Miloslava Rezková, provdaná Hübnerová (22. července 1950, Praha – 20. října 2014[1] Praha) byla československá atletka, olympijská vítězka a mistryně Evropy ve skoku do výšky.

Miloslava Rezková
Miloslava Rezková (1968)
Osobní informace
Narození22. července 1950
Praha
Úmrtí20. října 2014 (ve věku 64 let)
Praha
Stát Československo
Výška174 cm
Kariéra
Disciplínaskok do výšky
Účasti na LOH2
Účasti na ME3
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Atletika na LOH
zlato LOH 1968 skok do výšky
Mistrovství Evropy v atletice
zlato ME 1969 skok do výšky
Mistrovství ČSSR v atletice
zlato MR 1968 skok do výšky
zlato MR 1969 skok do výšky
stříbro MR 1970 skok do výšky
stříbro MR 1971 skok do výšky
zlato MR 1972 skok do výšky
zlato MR 1974 skok do výšky
stříbro MR 1976 skok do výšky
Halové mistrovství ČSSR v atletice
stříbro HM ČSSR 1968 skok do výšky
zlato HM ČSSR 1973 skok do výšky

V roce 1969 vyhrála československou anketu Sportovec roku. Roku 2014 pak byla v téže anketě vyhlášena sportovní legendou, obdržela in memoriam Cenu Emila Zátopka.[2]

Kariéra

Než se dostala k atletice, začínala s baletem, později se věnovala gymnastice a její starší sestra ji přivedla k volejbalu.[3]

V roce 1977 ze zdravotních důvodů ukončila kariéru. Poté pracovala přes 30 let na různých pozicích ve středisku vrcholového sportu pod tehdejší Rudou hvězdou (dnes Olymp).

Olympijské hry

Dvakrát reprezentovala na letních olympijských hrách, poprvé jako osmnáctiletá na olympiádě v Ciudad de México v říjnu roku 1968. Ve finále jako jediná překonala napotřetí 182 cm a stala se olympijskou vítězkou.[4] Těsně pod stupni vítězů skončila Jaroslava Králová, která skočila 178 cm. O čtyři roky později na olympijských hrách v Mnichově znovu třetím pokusem zdolala 182 cm, avšak tento výkon stačil na konečné 15. místo. Zlato vybojovala Ulrike Meyfarthová z NSR, když výkonem 192 cm vyrovnala tehdejší světový rekord Rakušanky Ilony Gusenbauerové.[5]

Mistrovství Evropy

V roce 1969 se stala v Athénách mistryní Evropy. K titulu ji dopomohl nejlepší technický zápis, když výšku 183 cm překonala hned čtveřice výškařek.[6] Stříbro získala Antonina Lazarevová a bronz Mária Mračnová. Bez medaile zůstala Rita Schmidtová z NDR. Později se zúčastnila také evropského šampionátu v Helsinkách v roce 1971 a ME 1974 v Římě. V obou případech postoupila do finále, kde shodně skončila pátá.

Dvakrát se zúčastnila také halového ME (Rotterdam 1973 – 5. místo, Katovice 1975 – 11. místo).

Osobní rekordy

Osobní život

V roce 1969 se v Athénách provdala za svého trenéra Rudolfa Hübnera. Později se ale rozvedli. V manželství se jí narodila dcera Linda. Se svým přítelem, trojskokanem Jiřím Vyčichlem, pak měla syna Jiřího.[7] Zemřela na rakovinu v nemocnici Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v Praze.[8]

Odkazy

Reference
  1. Zemřela olympijská šampionka ve skoku do výšky Rezková-Hübnerová [online]. iDnes.cz, 2014-10-20. Dostupné online.
  2. Česku kralují ženy. Kvitová je Sportovcem roku, zastínila zlaté OH. Deník.cz [online]. 2014-12-22 [cit. 2014-12-22]. Dostupné online.
  3. Profil na stránkách ČAS Archivováno 14. 3. 2010 na Wayback Machine
  4. Miloslava Rezková - výsledky
  5. World Records Progression - Women High Jump
  6. Women High Jump European Championships 1969
  7. Sportovní ztráta roku: olympijská šampionka, co to nandala Sovětkám. iDNES.cz [online]. 2014-12-22. Dostupné online.
  8. Odešla velká bojovnice, rmoutí se přátelé Hübnerové-Rezkové [online]. iDnes.cz, 2014-10-21. Dostupné online.

Literatura
  • Ivan Hanousek, Jiří Lacina: Naši slavní sportovci, Albatros, Praha, 1987, 13-749-87, str. 24-25

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.