Luiz Inácio Lula da Silva

Luiz Inácio Lula da Silva (* 27. října 1945) je brazilský politik. V letech 20032011 byl po dvě funkční období brazilským prezidentem a tedy i předsedou vlády. Svou přezdívku Lula (hypokoristikon křestního jména Luiz, ale také znamená krakatice) si v roce 1982 přidal ke svému oficiálnímu jménu.

Luiz Inácio Lula da Silva
35. prezident Brazílie
Ve funkci:
1. ledna 2003  1. ledna 2011
ViceprezidentJosé Alencar
PředchůdceFernando Henrique Cardoso
NástupceDilma Rousseff
Stranická příslušnost
ČlenstvíStrana pracujících

Narození27. října 1945 (76 let)
Caetés, Pernambuco, Brazílie
ChoťMaria de Lurdes da Silva (zemřela)
Marisa Letícia Rocco Casa (od 1974)
RodičeAristides Inácio da Silva a Eurídice Ferreira de Melo
SídloSão Bernardo do Campo
Náboženstvířímský katolicismus
OceněníCena kněžny asturské za mezinárodní spolupráci (2003)
Letelier-Moffitt Human Rights Award (2003)
řetěz Řádu Isabely Katolické (2003)
řetěz Řádu svobody (2003)
velkokříž s diamanty Řádu peruánského slunce (2003)
 více na Wikidatech
Podpis
Webová stránkalula.com.br
CommonsLuiz Inácio Lula da Silva
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Inaugurace Luize Inácii Luly da Silvy (2003). Prezident Luiz Inácio Lula da Silva s ženou Marisou Letícií Lula da Silva, prezident Fernando Henrique Cardoso s ženou Ruth Cardoso.

Život

Narodil se ve velmi chudých poměrech ve vesnici Caetés v brazilském státě Pernambuco jako jedno ze sedmi dětí. Číst se naučil až v deseti letech[1] a základní školu po čtyřech letech opustil, aby ve 12 letech začal pracovat jako pouliční prodavač a leštič bot, aby tak vypomáhal své rodině[2]. V 19 letech přišel o levý malíček na ruce, když obsluhoval lis v továrně na výrobu automobilových součástek.[1] Od té doby začal být aktivní v odborech.[2]

V roce 1969 se oženil s Marií de Lourdes, která téhož roku zemřela na hepatitidu.[1] V roce 1974 se oženil se vdovou Marisou Letícií, se kterou má tři syny (také adoptoval syna Marisy z předchozího manželství), také má jednu nemanželskou dceru s Miriam Cordeiro.

Politika

V roce 1978 byl zvolen prezidentem ocelářských odborů ve městě São Bernardo do Campo, centru brazilského automobilového průmyslu. Organizoval i několik stávek, měsíc strávil ve vězení, po protestech veřejnosti byl propuštěn. V roce 1980 spoluzakládal levicovou Partido dos Trabalhadores (česky Strana pracujících). V roce 1982 neúspěšně kandidoval na post guvernéra státu São Paulo.

V roce 1986 byl zvolen poslancem. Roku 1989, kdy byl prezident v Brazílii poprvé přímo volen, kandidoval a se ziskem 16,08% hlasů jako druhý postoupil do druhého kola, které prohrál (získal 44,23 % hlasů). Po skončení svého poslaneckého mandátu v roce 1990 již znovu na poslance nekandidoval. Znovu se stal prezidentským kandidátem v dalších volbách v roce 1994, kdy opět skončil druhý (se ziskem 27,04 % hlasů, vítěz Fernando Henrique Cardoso vyhrál již v prvním kole. Stejně dopadl i v roce 1998 (tentokrát se ziskem 31,7 % hlasů).

V prezidentských volbách v roce 2002 již první kolo vyhrál (získal 46,4 % hlasů), svého soupeře porazil i v druhém kole (tam získal 61,3 % hlasů) a stal se tak prezidentem Brazílie. Jeho sociální politika je pragmatická a umírněně levicová.

V roce 2006 byl znovu zvolen, když zvítězil v prvním (získal 48,61 % hlasů) i druhém (získal 60,83 %) kole prezidentských voleb. O rok později pak prohlásil, že nebude usilovat o změnu ústavy, která by mu umožňovala kandidovat potřetí.[3]

Korupce a praní špinavých peněz

V březnu 2016 ho zadržela brazilská policie pro podezření z korupce, provedla u něj domovní prohlídku a podrobila ho výslechu. Vyšetřování se týká korupce kolem ropné společnosti Petrobras, jejíž manažeři záměrně předražovali zakázky, přičemž část peněz plynula předním brazilským politikům, včetně vládní Strany práce.[4] Podle policie měl konečné slovo při jmenování manažerů firmy Petrobras a byl jednou z hlavních osob, které z těchto zločinů těžily. Dále podle policie existují důkazy, že se Lula obohatil a že peníze přispěly k financování jeho volební kampaně. Podle obžaloby dostával úplatky v hodnotě 3,7 milionu realů (asi 26 milionů korun) od stavební firmy OAS, ať už formou luxusního bytu ve městě Guarujá. [5]

V první polovině července roku 2017 byl Lula nepravomocně odsouzen v první z pěti kauz ke trestu 9, 5 roků odnětí svobody za korupci a praní špinavých peněz.[6][7] V lednu 2018 soud jednomyslně zamítl odvolání da Silvy a zvýšil mu trest z devíti na 12 let.[8] 8. listopadu 2019 byl Lula z vězení po 580 dnech propuštěn a 8. března 2021 byl Nejvyšším federálním soudem všech obvinění zproštěn s odkazem na to, že soudce, který dohlížel na Lulův proces, byl proti němu zaujatý.

Vyznamenání

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Luiz Inácio Lula da Silva na anglické Wikipedii.

  1. Lula: Fourth time lucky? [online]. BBC, 2002-10-28 [cit. 2007-04-27]. (BBC News). Dostupné online.
  2. Biography [online]. Presidency of the Federative Republic of Brazil, 2005 [cit. 2007-09-02]. Dostupné online.
  3. Newsroom. Brazilian President Vows Not to Seek a Third Term. BrazzilMag. 2007-08-27. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-04-30.
  4. Policie propustila brazilského exprezidenta Lulu. Vyslýchala ho kvůli miliardové korupční aféře. Aktuálně.cz. 2016-03-04. Dostupné online [cit. 2017-07-12]. (česky)
  5. Bývalého brazilského prezidenta odsoudili za korupci a praní peněz na téměř 10 let vězení
  6. Bývalý brazilský prezident Lula da Silva dostal za korupci 9,5 roku vězení. Novinky.cz. Dostupné online [cit. 2017-07-12]. (česky)
  7. Brazilský exprezident da Silva dostal 9,5 roku vězení za korupci. Aktuálně.cz. 2017-07-12. Dostupné online [cit. 2017-07-12]. (česky)
  8. Brazilský exprezident Lula da Silva přišel o šanci kandidovat. Dostal přísnější trest za korupci
  9. Lula realiza visita para entablar alianza comercialcon entre países del Mercosur y naciones andinos - AGO. 25, 2003 - Economía - Historicos - EL UNIVERSO. www.eluniverso.com [online]. [cit. 2019-09-02]. Dostupné online.
  10. zakon.rada.gov.ua [online]. [cit. 2019-11-11]. Dostupné online.
  11. Otras disposiciones. Boletín Oficial del Estado. 2003-07-12, čís. 166, s. 27392. Dostupné online.
  12. ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-09-02]. Dostupné online.
  13. Lula diz que vai assumir «compromisso histórico com África». Notícias Lusófonas [online]. [cit. 2019-09-02]. Dostupné online.
  14. Uribe oferece ao Brasil saída ao Pacífico por estrada amazônica - 14/12/2005 - UOL Últimas Notícias. noticias.uol.com.br [online]. [cit. 2019-09-02]. Dostupné online.
  15. web.archive.org [online]. [cit. 2021-08-10]. Dostupné online.
  16. Lula e Bouteflika convocam empresários a buscar parcerias — Portal Computador Para Todos. web.archive.org [online]. 2011-05-13 [cit. 2019-09-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
  17. Journal Officiel de la Republique Algerienne. 12. února 2006, čís. 07, s. 19. Dostupné online.
  18. Noticias EL DIARIO - Primera página. www.eldiario.net [online]. [cit. 2019-11-11]. Dostupné online.
  19. Lula será condecorado com Ordem da Águia Asteca no México - 03/08/2007 - UOL Últimas Notícias. noticias.uol.com.br [online]. [cit. 2019-09-02]. Dostupné online.
  20. Modtagere af danske dekorationer. Kongehuset [online]. 2017-12-12 [cit. 2019-11-11]. Dostupné online. (dánsky)
  21. zakon1.rada.gov.ua [online]. [cit. 2019-09-02]. Dostupné online.
  22. Visita ao Brasil do Presidente da Guiné-Bissau, Malam Bacai Sanhá – Comunicado Conjunto – Brasília, 25 de agosto de 2010 —. web.archive.org [online]. 2014-03-19 [cit. 2021-04-24]. Dostupné online.
  23. EBC. memoria.ebc.com.br [online]. [cit. 2020-08-10]. Dostupné online. (portugalsky)
  24. Zambian Watchdog [online]. [cit. 2020-03-09]. Dostupné online. (anglicky)
  25. Ex-presidente Lula recebe Ordem Nacional do Benin. Instituto Lula [online]. [cit. 2019-09-02]. Dostupné online.
  26. BBC Brasil. www.bbc.com [online]. [cit. 2019-09-02]. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.