Luis Monti

Luis Felipe Monti zkráceně jen Luis Monti (15. květen 1901, Buenos Aires, Argentina – 9. září 1983, Partido di Escobar, Argentina) byl italsko-argentinský fotbalista, který ve svém životě reprezentoval dvě země, Argentinu i Itálii. Hrával na pozici záložníka. Byl i fotbalovým trenérem. Byl jediným hráčem, který hrál ve dvou finálových utkání na MS se dvěma různými národními týmy. Byl považován za jednoho z nejlepších fotbalistů své doby a díky své fyzické síle dostal přezdívku doble ancho.

Luis Monti
V dresu Juventusu.
Osobní informace
Celé jméno	Luis Felipe Monti
Datum narození	15. května 1901
Místo narození	Buenos Aires, Argentina
Datum úmrtí	9. září 1983 (ve věku 82 let)
Místo úmrtí	Partido di Escobar, Argentina
Výška	167 cm
Hmotnost	76 kg
Přezdívka	Doble Ancho
Klubové informace
Konec hráčské kariéry
Pozice	Fotbalový záložník (1921–1938) Fotbalový trenér (1939–1950)
Profesionální kluby*
Roky Klub Záp. (góly) 1921 1922 1922–1930 1931–1938 Huracán Palermo San Lorenzo Juventus 00400(0) 00?00(?) 2020(40) 2250(19)
Reprezentace**
Roky Reprezentace Záp. (góly) 1924–1931 1932–1936 Argentina Itálie 160(5) 180(1)
Trenérská kariéra***
Roky Klub 1939–1940 1942 1942–1943 1944 1945–1946 1946 1947 1947–1948 1949–1950 Triestina Juventus Varese Varese Fossano Atalanta Vigevano Huracán Pisa
Úspěchy
Fotbal na OH 1928 Argentina Mistrovství světa 1930 Argentina 1934 Itálie Copa América 1927 Argentina Mezinárodní pohár 1933-1935 Itálie 1. italská fotbalová liga 1931/32 Juventus 1932/33 Juventus 1933/34 Juventus 1934/35 Juventus italský fotbalový pohár 1937/38 Juventus 1941/42 Juventus - trenér 1. argentinská fotbalová liga 1921 Huracán 1923 San Lorenzo 1924 San Lorenzo 1927 San Lorenzo
Další informace
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fotbalovou kariéru začal v argentinském klubu General Mitre. Ale po naléhání strýce odešel do Huracán kde slavil titul. Nejúspěšnější období své kariéry v Argentině měl ale v klubu San Lorenzo, během devíti sezón vstřelil 40 branek z 202 utkání a slavil tři tituly. Do Itálie odešel v létě roku 1931. K přestupu do Juventusu jej přemluvil kamarád Raimundo Orsi. V Bianconeri vydržel osm sezon a slavil čtyři tituly (1931/32, 1932/33, 1933/34, 1934/35). Kariéru skončil v roce 1938 kvůli zranění. Ještě do roku 1947 hrál v některých amatérských klubech v Evropě (Francie, Španělsko, Švýcarsko, Německo, Rakousko a Jugoslávie).

Debut za argentinskou reprezentací odehrál v létě 1924. Byl součástí mužstva na OH 1928 kde získal stříbrnou medaili. Další stříbro slavil na prvním turnaji na MS 1930.[1] Jediné zlato za rodnou zemi získal na Copě Américe 1927.

Díky svým předkům z Itálie mohl od zimy roku 1932 hrát za italskou reprezentací s níž odehrál celkem osmnáct utkání a vstřelil jednu branku. Na MS 1934 byl součástí vítězného národního týmu. Na obou šampionátech byl federací FIFA zařazen do all-stars týmu, a to jako jediný fotbalista předválečné éry.[2]

Trenérskou kariéru zahájil v druholigovém týmu Triestina v roce 1939. Dne 28. ledna 1942 se stal trenérem Juventusu místo Ferrariho, čímž přivedl klub na šesté místo v lize, ale především k vítězství v italském poháru. Velký trenérský úspěch měl v klubu Varese, kde se mu podařilo získat postup do druhé ligy.