Luigi Colani

Luigi Colani (* 3. srpna 1928 v Berlíně jako Lutz Colani, zemřel 16. září 2019 v Karlsruhe[1] ) byl německý průmyslový designér. Vítěz mnoha ocenění ve svém oboru. Colani byl známý svými aerodynamickými, biomorfními formami, které navrhoval pro automobily, letadla a mnoho dalších komodit.[2] Jeho organické tvary označoval jako Biodesign a definoval jako „humanizaci rozhraní člověk-stroj“ s pomocí „ ergonomie a znalostí nejnovějších materiálů.“[3] Univerzální tvrzení jeho 3D filozofie[4] vedlo k odpovídající optimalizaci téměř všech tvárných objektů. Podle jeho kolegů a novinářů Colani často překonával ostatní návrhy své doby.[5][6][7][8][9] Colani byl také uznávaným designérem v Japonsku a Číně.[10][11]

Luigi Colani
Narození2. srpna 1928
Berlín
Úmrtí16. září 2019 (ve věku 91 let)
Karlsruhe
Alma materBerlínská akademie umění
Povoláníarchitekt, inženýr, vysokoškolský učitel a designér
ZaměstnavatelBrémská umělecká vysoká škola
Webwww.colani.de
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Prototypový vůz na návrh Luigi Colaniho

Život a dílo

Jeho otec byl kurdského původu a pocházel z malé vesnice Madulain nedaleko St. Moritz ve Švýcarsku, jeho matka pocházela z Polska.

Luigi Colani žil v Karlsruhe v Německu. Jeho syn Solon Luigi Lutz pracuje také jako designér, žije v Berlíně.

V roce 1946 promoval na berlínské akademii umění v oboru sochařství a malba.

V roce 1947 studoval aerodynamiku na Sorbonně. V roce 1952 v leteckém podniku McDonnell Douglas v Kalifornii (USA) provedl výzkum v oblasti ultravysokých rychlostí. Poté navrhoval sportovní automobily ve Francii, v roce 1954 získal Zlatou růži na autosalonu v Ženevě za design vozu Fiat 1100.

V 60. letech spolupracoval se společnostmi Alfa Romeo, Lancia, Volkswagen, BMW. V roce 1963 vyvinula Dresdner Bank pro německou banku návrh prasátka ve formě slona - „peněžní skříňka slonů Drumbo“, která se stala velmi oblíbenou a stále se používá jako různé suvenýry, drobnosti a jiné věci.[12][13]

Od roku 1972 vyvíjel experimentální návrh pro koncerny ThyssenKrupp, Boeing, Rosenthal (elitní stolní keramika), Rockwell International (letadla), Villeroy & Boch (instalatérství).

1972 - vyvíjel design vozu Eifelland Type 21 Formule 1. V roce 1973 otevřel Design Center v Japonsku. V roce 1976 představil první letadlo na světě vyrobené z plastového RFB Fanlineru s rotačním motorem Wankel.

V roce 1981, vůz Colani 2CV, navržený na základě francouzského modelu Citroën 2CV (původní motor a podvozek 2CV), vytvořil světový rekord v spotřebě paliva, spotřeba činila 1,7 litru benzinu na 100 km.[14] V roce 1983 na autosalonu ve Frankfurtu představil prototyp výrobního modelu Porsche 959.[15] Ve stejném roce se Luigi Colani přestěhoval do Japonska. V roce 1984 představil revoluční design kamery Canon HY-PRO s elektronickým hledáčkem[16] a vyvíjel také koncept designu pro fotoaparáty Canon pro nadcházející desetiletí, v důsledku vývoje byla představena řada kamer „5 Systems“.[17]

Od roku 1988 se stal čestným profesorem na univerzitě v Brémách.

V roce 1990 navrhoval architektonické projekty v Japonsku a Thajsku. V roce 1992 proběhla první retrospektiva Colaniho díla v Dortmundu. V roce 1993 vytvořil Colani počítačový design pro Vobis. V roce 1995 bylo v německém Lünenu otevřeno Kolani Design Center. V roce 1997 vytvořil pro Schimmel futuristický design klavíru Colani „Pegasus“,[18] Lenny Kravitz, Princ nebo Eddie Murphy tyto klavíry zakoupili.[19] V roce 1998 se Kolani podílel na návrhu bankovních terminálů. Přicšel s designem lahví na vodu pro Carolinen-Brunnen (Německo). V roce 1999 představil novou sprchovou kabinu pro německou společnost Dusar, navrhoval nábytek pro společnost Kusch & Co.

V roce 2000 představil kolekci brýlí Colani na výstavách optiky v Miláně, Paříži a Las Vegas. V roce 2001 představil projekt nového mikroskopu a kamery pro Seagull (Čína). V roce 2002 představil projekt láhve Colani pro švýcarskou společnost Valser. V roce 2003 vyvíjel uniformu pro hamburskou policii, podílel se na vývoji proudových letadel Alekto-TT62[20] a realizoval futuristický automobilový projekt Colani Spitzer.[21]

Vytvořeny koncepční vozy pro Porsche, Mazda, Mercedes-Benz, Ferrari, Ford. Od roku 2002 žil v Karlsruhe (Německo).

Byl autorem designu profesionálního fotoaparátu Canon T90 s manuálním ostřením a přezdívaným Tank.[22]

Soukromý život

Luigi Colani měl dva syny[23] a byl ženatý v polovině 1990 s čínskou Ya-Zhen Zhao.[24][25][26][27] Od roku 2002 měl Colani hlavní bydliště v Karlsruhe, v městské části Neureut, protože mohl být blízko továrny na nákladní vozidla Mercedes Wörth.[28][29] Do té doby žil od roku 1995 v Šanghaji,[30] a pak v Pej-chaji v jižní Číně.[31] Od roku 2011 měl další bydliště v Miláně.[32] Jeho syn Solon Luigi Colani pracuje jako nezávislý designér a specialista na filmové speciální efekty v Berlíně.[33] Jeho mladší bratr Victor Colani žije v Norderstedtu u Hamburku a dlouhodobě zastává vedoucí postavení v textilním průmyslu. Kromě toho jeho bratr pracoval na částečný úvazek jako návrhář.[34]

Švýcarský výrobce karosérií Jürg Bärtschi patřil od 80. let ke Colaniho nejbližším přátelům. Bärtschi a Colani spolupracovali na mnoha vozidlech a letadlech. Na podzim 2012 představil výstavu o Colaniho tvorbě, kterou zahájil sám Colani.[35] Ve svém volném čase se Colani rád potápěl a jednou řekl, že „třetinu svého života strávil pod vodou v Pacifiku“.[36]

Luigi Colani zemřel v Karlsruhe v roce 2019 po vážné nemoci ve věku 91 let.[37]

Díla

Od poloviny padesátých let navrhoval automobily (Fiat, Alfa Romeo, Lancia, VW, BMW), od poloviny šedesátých let nábytek.[38] V 70. letech rozšířil své pole působnosti do dalších oblastí, včetně brýlí, dalekohledů pro Bressera,[39] nádobí, letadel, per, televizorů pro RFT Staßfurt (později vyráběné TechniSat ), počítačů a příslušenství, fotoaparátů a ještě mnohem více.

Jedním z jeho nejslavnějších a nejúspěšnějších návrhů je SLR Canon T90 (1986)[40], jehož ergonomický tvar se stal standardem, na kterém jsou založeny digitální fotoaparáty Canon EOS.

  • Porsche 959 (1983)
  • Canon T90 (1986)
  • Pero na psaní (1993)
  • Stolní počítač z 90. let určený pro firmu Vobis
  • Schemmel K 208 Pegasus (1997)
  • DAF Aero 3000 Truck (2001)
  • Colani Spitzer-Silo Truck (2002)
  • Colani-LKW založené na kamionu Mercedes
  • Počítačová pracovní stanice
  • Parková lavička
  • Konferenční sál, Lünen, Německo

Koncept - automobily
  • 1960 Colani GT
  • 1963 BMW 700 (Colani)
  • 1968 Colani C-Form
  • 1970 Colani Le Mans Prototype
  • 1970 Colani C 112
  • 1972 Eifelland Type 21 (Формула-1)
  • 1976 Colani L’Aiglon
  • 1976 Volkswagen Turbo Polo (Colani)
  • 1977 Volkswagen Prototype (Colani)
  • 1977 Colani Sportscar Prototype
  • 1978 Colani New RS
  • 1978 Ford GT80 (Colani)
  • 1978 Colani Truck 2001
  • 1979 Colani Sea-Ranger
  • 1981 BMW M2 (Colani)
  • 1981 Colani 2CV
  • 1983 Mazda Le Mans Prototype (Colani)
  • 1985 Mercedes-Benz Le Mans Prototype (Colani)
  • 1987 Colani GT 2
  • 1987 Lada Gorbi (Colani)
  • 1989 Ferrari Testa d’Oro (Colani)
  • 1989 Colani Corvette
  • 1989 Colani Utah 6
  • 1989 Colani Utah 8
  • 1989 Ford Prototype (Colani)
  • 1991 Colani Corvette Prototype Racer
  • 1991 Colani Stingray
  • 1995 Mercedes-Benz Vision 2005 Truck (Colani)
  • 1996 Colani Horch Mega-Roadster
  • 1999 Colani Mamba
  • 2001 Colani Schanghai
  • 2001 DAF Aero 3000 Truck (Colani)
  • 2002 Colani Spitzer-Silo Truck
  • 2006 Colani SuperTruck
  • 2006 Colani Street-Ray
  • 2006 Colani Yellow Egg

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Luigi Colani na polské Wikipedii.

  1. German industrial designer Luigi Colani dies at 91
  2. Vera Hella Fröhlich: Das Vermächtnis des Luigi Colani. In: Die Welt, 2. August 2008
  3. Susanne Lang: „Berlin ist eine schöne Leiche“. In: taz, 4. August 2003, Interview.
  4. Oliver Seppelfricke: Sind Sie ein Kurvenstar, Herr Colani? In: Frankfurter Allgemeine Zeitung, 1. August 2008, Interview: „Sie hassen den Begriff Designer und nennen sich selbst einen „Form- oder 3D-Philosophen“. Wo ist der Unterschied?“ […] „Ich beschäftige mich mit der gesamten formalen, dreidimensionalen Umwelt, daher kommt dieses vielleicht ein bisschen anmaßend klingende Wort „3D-Philosoph“. Es trifft in der Essenz der Dinge aber genau auf das zu, was ich tue.“
  5. Luigi Colani. In: Designer Historie, aufgerufen am 27. Mai 2017: „… Colani [war] seiner Zeit oftmals weit voraus.“
  6. Gerhard Matzig: Von einem, der stets die Kurve kriegt. In: Süddeutsche Zeitung, 2. August 2018: „Unübersehbar ist jedoch: Colani war seiner Zeit voraus.“
  7. Mike Hanlon: The first universal mobile phone charger. In: newatlas.com, 12. März 2007: „A vast number of Prof. Colani's designs, including his ground-breaking world records in aeroplane and vehicle construction, were decades ahead of their time“.
  8. Christina Prasuhn: Leidenschaftlich forschen. Der Wissenschaftler Gordon Cheng ist inspiriert von Luigi Colani. In: Süddeutsche Zeitung, 8. Dezember 2015: „Er ist seiner Zeit voraus“.
  9. Für [andere] Colanis Gegner ist er nach wie vor „in Deutschland... eine Nummer zu groß und dachte zu schnell und zu weit voraus“. In Peter Friedrich Stephan: Luigi Colani – Der Designer als Marke, Visionär und Erzähler, in: Almut Grunewald und Tobias Hoffmann (Hrsg.), Experiment 70 – Designvisionen von Luigi Colani und Günter Beltzig, Edition Braus, Heidelberg 2002, ISBN 3-899-04042-2, S. 39–51, als (PDF; 2,6 MB).
  10. Friedrich M. Albert: Webarchiv|url=http://www.colour-europe.de/wissen-menschen-01.htm%7Carchive-is=20120803074812%7Ctext=Colanis[nedostupný zdroj] runde Welt. In: colour-europe.de, 1988, kommentiertes Gespräch; zu Friedrich M. Albert: Nachruf Archivováno 25. 9. 2019 na Wayback Machine, 31. Juli 2013.
  11. World’s top designer sets office in Changzhou. In: jschina.com.cn, 中国江苏网 / 江苏国际在线, 20. Mai 2014, (englisch).
  12. AdaLou {the Blog}: COLLECTIONS : LUIGI COLANI — ELEPHANT BANK
  13. Covetsy: Luigi Colani’s plastic elephant, or is it? | Atelier Tally
  14. 1981 Colani 2CV (Colani)
  15. Luigi Colani: Translating Nature — Businessweek
  16. Virtual Design Museum — Luigi Colani — Camera Canon [online]. [cit. 2010-03-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-23. (anglicky)
  17. Luigi Colani’s «5 Systems»
  18. K 208 Pegasus [online]. [cit. 2010-03-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-07-07. (anglicky)
  19. Schimmel / Colani «Pegasus» Grand Piano [online]. [cit. 2011-05-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-07-28. (anglicky)
  20. TT62 Alekto — Flugboot mit Turbodiesel von Luigi Colani
  21. 2002 Colani Spitzer-Silo Truck (Colani)
  22. A Design Revolution: The T90 SLR Camera [online]. Canon [cit. 2019-09-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 23 November 2005. (anglicky)
  23. Matthias Stolz: Luigi Colani: „Früher habe ich übertrieben“. In: Zeitmagazin, 4. April 2018, Nr. 15, kommentiertes Interview.
  24. Mareike Ludwig / Christian Thiele: Webarchiv|url=http://www.playboy.de/stars-stories/interview/stardesigner_luigi_colani%7Carchive-is=20130212113010%7Ctext=„Seitdem[nedostupný zdroj] es Designer gibt, ist die Welt am Arsch.“ In: Playboy, 2008, Nr. 9, Interview mit Colani.
  25. Marianne Sperb: „Kurvenstar“ Colani geht unter die Hutmacher. In: Mittelbayerische Zeitung / hutkoenig.de, 23. November 2010, (PDF; 225 kB): „... und wird begleitet von der kultivierten, zurückhaltenden Yazhen Zhao, seiner Lebensgefährtin.“
  26. Foto: Trade Fair 'Heimtextil' – Luigi Colani. In: Getty Images, 9. Januar 2013.
  27. Foto: Ya-Zhen Zhao und Luigi Colani in Shenzhen, China. In: Getty Images, 13. Mai 2005.
  28. Ariane Lindemann: Colani, Prof. h.c. Luigi (Lutz). In: Karlsruher Köpfe: Menschen, die man in Karlsruhe kennt, Info Verlag, Karlsruhe 2004, ISBN 978-3-88190-371-4, S. 35f.
  29. dpa: Luigi Colani – Ein Berliner kehrt aus der Schweiz in sein Heimatland zurück. In: Die Welt, 15. Januar 2003.
  30. Brett Patterson: Webarchiv|url=https://www.bloomberg.com/news/articles/2007-06-15/luigi-colani-translating-naturebusinessweek-business-news-stock-market-and-financial-advice%7Cwayback=20170322142526%7Ctext=Luigi Colani: Translating Nature. London's Design Museum's retrospective traces the designer's unique career, from aquatic animations to aircraft design. In: Bloomberg, 15. Juni 2007.
  31. Michael Hausenblas: „Nimm deine Mäuse und verschwinde!“ In: Der Standard, 26. Juni 2009, Interview.
  32. N.N.: Luigi Colani auf Stippvisite in «seinem» Museum. In: Aargauer Zeitung, 11. Mai 2011.
  33. IMDb - nm4558656 |Solon Luigi Colani
  34. pi: lm Rosengarten: Rosemarie und Victor Colani feiern Goldene Hochzeit. Archivováno 26. 10. 2020 na Wayback Machine In: Alten- und Pflegeheim Rosengarten, Norderstedt / Heimatspiegel, (Südholstein Anzeigenblatt GmbH), 17. August 2013, (PDF; 1,5 MB), aufgerufen am 29. August 2018.
  35. Jürg Bärtschi: Der andere Colani. Archivováno 26. 4. 2019 na Wayback Machine In: art-design-vision.ch, 13. Oktober 2012, Ausstellung.
  36. Mareike Ludwig / Christian Thiele: Webarchiv | url=http://www.playboy.de/stars-stories/interview/stardesigner_luigi_colani%7Carchive-is=20130212113010%5B%5D |text=„Seitdem es Designer gibt, ist die Welt am Arsch.“. In: Playboy, 2008, Nr. 9, Interview mit Colani.
  37. Designer Luigi Colani gestorben. Welt.de vom 16. September 2019. Abgerufen am 16. September 2019.
  38. Bildergalerie: Furniture Designs. In: colani.org und Stühle, Bänke, Teppiche, Fernseher. In: Getty Images, aufgerufen am 2. September 2018.
  39. Bresser Colani 7x22 Fernglas Hersteller-Informationen. In: bresser.de, aufgerufen am 10. August 2018.
  40. Canon T90. In: Canon Camera Museum, (englisch), aufgerufen am 27. Mai 2017.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.