Lubomír Skřivánek

Narodil v Lučenci, odkud se následně v roce 1939 s rodiči odstěhoval do Koválovic u Pozořic. Po maturitě na klasickém gymnáziu v Brně v roce 1958 vystudoval Vyšší pedagogickou školu v Brně a ve výtvarných studiích pokračoval na katedře dějin umění a výtvarné výchovy filozofické fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně u profesora Bohdana Laciny. Takto v roce 1971 ukončil jako středoškolský profesor kreslení. Většinu svého života prožil v Brně, kde působil jako pedagog. V roce 1991 přijal nabídku na místo ředitele na základní škole Stará v Brně, kde si mezi žáky i rodiči vydobyl značný respekt. Zemřel 27. října 1994 v Brně.

V prvotním období hledání výtvarného výrazu se zaměřil především na kresbu a malbu olejem a temperou, neboť technika akvarelu mu nepřipadala dostatečně razantní. Jeho rané práce svědčily o vzrůstající zálibě v ladném rytmu pohybových linií, probíhajících lyricky pojímanými krajinami i postavami a křehkými přírodními útvary. Začal také důsledně dávat přednost vegetativním liniím před geometrickými prvky. Inspiraci v přírodních motivech přebíraly následně i jeho práce figurální. Ukázal se zde vliv profesora Bohdana Laciny a začala se projevovat jistota tvarové kompozice i samozřejmost v rozvržení bezpečně zvládnuté plochy, tak charakteristická pro jeho pozdější reliéf.

Později u něj došlo k prolínání reálných prvků s imaginativními a jeho zájem se obrátil k problému plasticity a objemovosti. Proto přišly práce v kombinovaných technikách. V této fázi se začal zabývat vrstvením různobarevných materiálů, především mořené lepenky, překližky a papíru, zkoumáním možností jejich vzájemného průniku i kombinováním různých technik narušení a dotváření povrchů zkoumaného materiálu za použití poměrně střídmé barevné škály.

Vedle přísně konstruovaných kompozic vznikaly i menší díla upoutávající osobitou poetikou, jež byla výsledkem umělcova intelektu a jeho sklonu vymýšlet si. Tato schopnost hrát si se v průběhu dalšího uměleckého rozvoje umocnila. Vedle soustředěné meditace bylo možno nalézt v jeho pracích i výsledky momentálních impulzů. Tuto spontánní tvorbu vystřídal s exaktně vypracovanými projekty, pro něž konečně nalezl ideální materiál, k němuž od počátku bytostně tíhnul. Hluboký zájem o výrazové možnosti dřeva jej vedl od roku 1982 k drobným reliéfům a plastikám a současně i k rozsáhlejším sochařským realizacím. Byl inspirován nejen přírodními motivy, ale také tzv. novou hudbou. Zůstal neustále ironickým skeptikem a současně pozorovatelem života.

Kromě abstraktních motivů nacházíme v jeho tvorbě také díla klasická, například v podobě busty T. G. Masaryka z umělého kamene. Památník dodnes stojí ve vesnici Březolupy poblíž Zlína a pravidelně slouží k uctívání památky u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu. Tato umělcova pocta významnému českému prezidentovi vznikla v období 1991–1992.

• Lubomír Skřivánek v informačním systému abART