Lubomír Jasínek

Lubomír Jasínek (14. listopadu 1922, Hodonín – 16. ledna 1943, Rovensko pod Troskami) byl československý voják a příslušník výsadku Antimony.

Lubomír Jasínek
Narození14. listopadu 1922 nebo 14. listopadu 1920
Hodonín
Československo Československo
Úmrtí16. ledna 1943
Rovensko pod Troskami
Protektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
NárodnostČeši
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Mládí

Narodil se 14. listopadu 1922 v Hodoníně. Otec Jakub pracoval u ČSD, matka Marie, rozená Nedbálková byla v domácnosti. Měl mladší sestru. V Přerově absolvoval obecnou školu a v Lipníku nad Bečvou reálné gymnázium. To nedokončil. Když se poté nedostal na lesnickou školu, vyučil se v oboru silnoproudu. Po okupaci Čech a Moravy Německem se zapojil do odboje.

V exilu

20. února 1940 se mu (na třetí pokus) podařilo společně s Bohumírem Kobylkou opustit protektorát a přes Slovensko, Maďarsko, Jugoslávii, Turecko a Sýrii se dostat do Francie. Byl zařazen k 2. pěšímu pluku jako vojín. Bojů o Francii se neúčastnil. Po pádu Francie se dostal do Anglie. Tam byl zařazen k velitelské rotě 1. pěšího praporu. Poté, již jako příslušník spojovací čety, absolvoval kurz obsluhy radiostanice. Poté absolvoval speciální radiotelegrafický kurz. 7. března 1942 byl povýšen na svobodníka. Od 8. března do 16. srpna 1942 se připravoval na Vojenské radiové ústředně, od 17. srpna do 22. srpna absolvoval parakurz. 11. září 1942 byl zařazen do výsadku Antimony jako radiotelegrafista.

Nasazení
Podrobnější informace naleznete v článku Operace Antimony.

24. října 1942 byl společně s Závorkou a Srazilem vysazen u Kopidlna na Jičínsku. Zapojil se do činnosti skupiny a podařilo se mu úspěšně navázat spojení s Londýnem. Kvůli činnosti konfidentů Čurdy a Nachtmanna se gestapu podařilo Jasínka společně se Závorkou vystopovat v Rovensku pod Troskami. Zde je na plovárně v domku plavčíka Lukeše 15. ledna 1943 obklíčilo gestapo. Aby se vyhnul zajetí, spolkl jed. Na následky otravy zemřel 16. ledna v 5.47.

14. ledna 1943 byl povýšen na desátníka (s účinností od 28. října 1942) a zároveň na četaře (s účinností od 1. ledna 1943). 3. září 1943 jmenován podporučíkem in memoriam.

Pohřben byl na Městském hřbitově v Přerově[1].

Po válce

17. července 1948 postupně povýšen až na kapitána pěchoty. V Přerově je po něm pojmenována ulice. Na radnici v Rovensku pod Troskami se nachází pamětní deska s jeho jménem.

Vyznamenání

Reference
  1. S.R.O, as4u cz. Hroby významných osobností na městském hřbitově. Město Přerov [online]. [cit. 2021-01-25]. Dostupné online. (česky)

Literatura
  • REICHL, Martin. Cesty osudu. Cheb: Svět křídel, 2004. ISBN 80-86808-04-1.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.