Oblačnost

Oblačnost je mírou, jež udává stupeň pokrytí oblohy oblaky. Oblačnost je významným meteorologickým a klimatologickým prvkem. V klimatologii se vyjadřuje v desetinách pokrytí oblohy – 0/10 do 10/10. V synoptické meteorologii se používá osmin – 0/8 až 8/8 pokrytí oblohy oblaky. V obou případech znamená 0/10 nebo 0/8 jasnou bezoblačnou oblohu, 10/10 nebo 8/8 znamená zcela zataženou oblohu.

Pokrytí	Kód	Význam	Symbol
0/8	0	jasno
1/8	1	jasno
2/8	2	skoro jasno
3/8	3	malá oblačnost
4/8	4	polojasno
5/8	5	oblačno
6/8	6	oblačno
7/8	7	skoro zataženo
8/8	8	zataženo
	9	nelze rozeznat

Množství oblačnosti lze vyjádřit v procentech. Globální hodnota oblačnosti pro planetu Zemi je udávána kolem 54 %, což je více než jedna polovina povrchu Země.

Množství oblačnosti je významným meteorologickým a klimatologickým prvkem, neboť oblaky hrají zásadní roli v energetické bilanci Země a jsou součástí zpětných vazeb uvažovaných i při modelování počasí a podnebí. Stačí si uvědomit, jaký mají vliv na albedo Země – α_Země = 30 %; α_oceány = 2 až 7 %; α_oblaky = až 75 %.

Oblačnost je úzce svázána se slunečním svitem. Je zřejmé, že se oba prvky „doplňují“.

Čáry spojující místa se stejným množstvím oblačnosti se nazývají izonefy[1].

Dříve byly pod pojmem oblačnost chápány všechny oblaky a jejich skupiny, přičemž se uvažovala oblačnost nízká, střední, vysoká, konvektivní, orografická, proměnlivá a jiná další. U oblačnosti se stanovovaly druhy, tvary a odrůdy, výška základny, ale také množství a hustota. A právě pro množství oblačnosti se dnes užívá označení oblačnost.

Na meteorologických mapách se oblačnost (množství oblačnosti) zaznamenává přímo do staničního kroužku pomocí specifických symbolů.

Za období 1983–2017 se oblačnost nad pevninou zvýšila o téměř čtvrt procenta.[2]