Loketský kraj

Počátky existence Loketského kraje nebo také jen Loketska spadají do druhé poloviny 13. století, kdy Přemysl Otakar II. původní hradské zřízení nahradil krajským zřízením. Raně středověké přemyslovské správní hradiště se nalézalo na hradu Loket, podle nějž byl také celý kraj pojmenován. Loketsko se počítalo mezi tzv. vnější kraje Čech se zvláštním postavením. Zrušeno bylo k roku 1849.

Loketský kraj
Území
Sídlo krajeLoket
Historická zeměČechy
Vznik2. pol. 13. století
Zánik1849
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým správním jednotkám.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie
Nejstarší vyobrazení Loketského kraje na Aretinově mapě (1619)
Loketský kraj na Vogtově mapě (1712)

Na území Loketska žili původně Sedličané, jeden z předpokládaných českých kmenů, jejichž centrem bylo hradiště Sedlec. Poprvé je zmiňováno v zakladatelské listině pražského biskupství. V první polovině 12. století se toto území dostalo do držení markrabat z Vohburku a pak Fridricha I. Barbarossy, čímž bylo načas fakticky ovládáno z císařské falce v tehdy samostatném Chebu, ačkoli jinak patřilo k Čechám. Do roku 1226 se nazývalo Sedlecko a až poté Loketsko podle nového hradu Lokte, jehož purkrabí ho spravovali.[1]

Původní řídké slovanské osídlení u řeky Ohře bylo během 14. století přečísleno německými kolonisty. Ti s sebou přinesli také nový systém právních vztahů, když statky u Kynšperka získali jako manství z větší části Leuchtenberkové. Ostatní se potom staly manstvím loketského hradu, kde byl pro ně zřízen zvláštní manský soud. Proto bylo Loketsko do jisté míry samosprávné a kvůli svému zvláštnímu postavení bylo podobně jako Kladsko počítáno k tzv. vnějším krajům. Postupným vývojem byl však územní rozsah Loketského kraje omezován, protože z pravomoci loketských purkrabí byly vyňaty církevní statky a část manských byla přeměněna na šlechtické (tzv. zpupné), z nichž některé se staly součástí Plzeňska nebo Žatecka. V 17. století už touto přeměnou ve zpupné statky prošla většina území Loketska, manský soud tím zanikl, čímž se zvláštní postavení kraje samo vytratilo.[1]

Loketský kraj je známý svou těžební minulostí a protestantskou vírou. Nalézalo se zde plno hornických měst, městeček a osad, k nejvýznamnějším patřil Jáchymov[2] a Horní Slavkov. Těžilo se zde stříbro, cín a další nerostné suroviny, na kterých tato oblast zbohatla. Při tzv. solním sčítání (seznam konzumentů soli za účelem výběru daní) v roce 1702 bylo zjištěno v Loketském kraji 23 818 křesťanů a 116 židů. Dohromady tedy 23 934 obyvatel nad 10 let.

Při reformě roku 1714 došlo připojení Loketského kraje ke kraji Žateckému, ale již 23. ledna 1751 reskriptem Marie Terezie bylo od Žateckého kraje Loketsko opět odděleno a navíc zvětšeno oproti původní rozloze, když k němu přibyla např. do té doby částečně autonomní oblast Chebska. Loketský hejtman nicméně prováděl jen berní správu Chebska, ostatní záležitosti měl stále ve své kompetenci chebský purkrabí. Změna nastala až roku 1773, kdy byl úřad purkrabího jako poslední institucionální výraz chebské samostatnosti zrušen. Kraj vydržel v původním uspořádání až do roku 1849, kdy bylo císařským nařízením č. 268/1849 o nové organizaci soudní, č. 255/1849 o nové organizaci správy a prozatímním zákonem obecním č. 170 ze 17. března 1849 nahrazen správou státní (zeměpanskou).

Hejtmané

Sídla v kraji roku 1654

Místa v kraji Loketském z roku 1654, označená v berní rule tohoto kraje jako města a městečka

Města
městostavpočet obyvatel
roku 1702[p. 1][7]		počet budov
roku 1830		obyvatelstvo
přítomné
roku 1830		obyvatelstvo
domácí
roku 1830[8]
Loketkrálovské krajské město180426520101959
Horní Slavkovkrálovské horní město176454335503554
Jáchymovkrálovské horní město167657643374371
Krásnokrálovské horní město82539625212518
Karlovy Varykrálovské město68550429762879
Ostrovpoddanské, panské město, panství Ostrov54723810731050
Čistákrálovské horní město71725315481559
  1. Roku 1702 jsou uvedeni obyvatelé nad 10 let.

Městečka
městečkostavpočet obyvatel
roku 1702[p. 1][7]		počet budov
roku 1830		obyvatelstvo
přítomné
roku 1830		obyvatelstvo
domácí
roku 1830[8]
Kraslicepoddanské, panské městečko, panství Kraslice91762446984727
Horní Blatnákrálovské horní městečko, patřící k jáchymovskému okresu80224116891705
Kynšperk nad Ohřípoddanské, panské městečko, panství Kynšperk nad Ohří53544532953298
Bečov nad Teploupoddanské, panské městečko, panství Bečov nad Teplou49927517321782
Hroznětínpoddanské, panské městečko, panství Ostrov390163967923
Boží Darkrálovské horní městečko, patřící k jáchymovskému okresu36619011911207
Lubypoddanské, panské městečko, panství Hartenberk a Luby364[p. 2]30422222236
Krajkovápoddanské, panské městečko, panství Hartenberk a Luby235[p. 2]22114321463
Olovíkrálovské horní městečko, patřící k jáchymovskému okresu196165915932
Ryžovnakrálovské horní městečko, patřící k jáchymovskému okresu
  1. Roku 1702 jsou uvedeni obyvatelé nad 10 let.
  2. K roku 1651.

Odkazy

Reference
  1. Ottův slovník naučný. Šestnáctý díl. Praha: J. Otto, 1900, str. 281.
  2. VYTLAČIL, Lukáš. Příběh renesančního Jáchymova. Evangelicus: časopis evangelické církve augsburského vyznání v ČR. 2017, s. 42–45. Dostupné online. ISSN 1214-7109.
  3. DUDEK, František. Rod Kolowratů. Archivovaná kopie [online]. Městská část Praha-Kolovraty [cit. 2016-05-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-19.
  4. Vranov – Frohnau [online]. Slavkovský les [cit. 2021-04-23]. Dostupné online.
  5. Historie [online]. Hrad Hartenberg [cit. 2021-04-23]. Dostupné online.
  6. FIALA, Jaroslav. Rekatolizace Loketska. Sborník muzea Karlovarského kraje 16/2008. Dostupné online [cit. 2021-04-23].
  7. Démographie historique, svazky 18–19, solné sčítání. Dostupné online.
  8. Jahrbücher des böhmischen Museums für Natur-und Länderkunde. Dostupné online.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.