Litohoř
Litohoř (starší názvy Lutochor, de Lutinchorn, Luthochorn, Lutochorz, Litochoř, Litochorže, Littahorn, Littohorn, Litohorn, Ljtohoř, název by měl znamenat Lutochořův majetek[3][4]) je obec v okrese Třebíč. Žije zde 553[1] obyvatel. Obcí prochází silnice první třídy I/38.
Litohoř | |
---|---|
Centrum obce s kostelem sv. Jana Nepomuckého | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
LAU 2 (obec) | CZ0634 550507 |
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností | Moravské Budějovice |
Okres (LAU 1) | Třebíč (CZ0634) |
Kraj (NUTS 3) | Vysočina (CZ063) |
Historická země | Morava |
Zeměpisné souřadnice | 49°4′ s. š., 15°46′6″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 553 (2022)[1] |
Rozloha | 7,5 km² |
Katastrální území | Litohoř |
Nadmořská výška | 464 m n. m. |
PSČ | 675 46 |
Počet domů | 196 (2021)[2] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Litohoř 155 [email protected] |
Starostka | Hana Bustová |
Oficiální web: www | |
Litohoř | |
Další údaje | |
Kód obce | 550507 |
Kód části obce | 85375 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Obec leží 3,5 km severozápadně od Moravských Budějovic, protéká jí potok Jakubovka a prochází jí silnice z Jakubova do Moravských Budějovic a silnice z Domamile do Litohoře.[4]
Sousedními obcemi sídla jsou Domamil, Moravské Budějovice, Jakubov u Moravských Budějovic a Lukov.
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1190, kdy v roce 1162 byla darována obec znojemským knížetem Konrádem premonstrátskému klášteru v Louce u Znojma, stejně tak daroval kapli svatého Mikuláše ve Znojmě a vesnice Třebouchovice a Domamil. Oblast vesnice byla však osídlena již v době neolitu a procházela jí Haberská stezka, později také Císařská cesta Vídeň–Praha.[3] V roce 1348 vesnici získal Volfart z Litohoře a roku 1360 pak získal vesnici Oldřich ze Želetavy a po roce 1370 ji získal markrabě Jošt,[4] který v roce 1402 Litohoř vrátil do majetku louckého kláštera. Během sporů s Lichtemburky pak Želetavu i s Litohoří získali páni z Hradce, s těmi se posléze opat louckého kláštera soudil a roku 1489 pak vesnici získal Jan z Lomnice. Posléze byla vesnice konfiskována a císař Ferdinand I. ji předal do majetku (spolu s Domamilí, Rokytnicí a Pokojovicemi) místokancléři Jiřímu Žabkovi z Limberka.[5] V roce 1508 získal Litohoř opět klášter v Louce, který byl v roce 1784 zrušen a vesnice se stala součástí budečského panství, to roku 1789 zakoupil Jan Wallis.[4]
V roce 1740 začala výstavba silnice mezi Jihlavou, Moravskými Budějovicemi a Znojmem, ta procházela okolo Litohoře, dokončena byla jako tzv. císařská silnice v roce 1749. V témže roce byla ve vesnici dokončena stavba kaple sv. Jana Nepomuckého. V roce 1762 byla dokončena stavba zámku, který sloužil jako letní sídlo louckého kláštera.[4] Roku 1780 byla založena osada Kolovraty a roku 1782 byla ve vsi založena jednotřídní škola, postavena fara a na kaple byla rozšířena na kostel zasvěcený témuž světci. Již v roce 1793 však byl postaven nový kostel se stejným zasvěcením.[5]
V roce 1802 pak budečské panství zakoupil Josef Wallis, obec do budečského panství patřila do roku 1849, kdy se osamostatnila a stala se součástí okresu Znojmo. Roku 1882 byla tehdejší jednotřídní škola rozšířena na dvojtřídní a v roce 1889 učitel školy založil v obci sbor hasičů.[5]
Roku 1925 pak byla tehdejším řídícím učitelem založena obecní kronika, v roce 1930 byl litohořský zámek zakoupen Hugem Fischmanem z Moravských Budějovic.[5] V roce 1930 byla vesnice elektrifikována.[4] Po skončení druhé světové války se nadále obyvatelé věnovali zemědělství[4] a v roce 1951 byl ve vsi založen Semenářský státní statek, který byl pak v roce 1961 převeden pod ČSSS Jaroměřice nad Rokytnou. V roce 1960 také byly sloučeny vesnice Litohoř a Kolovraty a nově sloučená Litohoř byla začleněna do okresu Třebíč. V roce 1963 bylo postaveno koupaliště v obci a v roce 1976 byl v obci otevřen kulturní dům a roku 1978 i mateřská škola. V roce 1980 byla vesnice začleněna pod Moravské Budějovice. Roku 1985 byl zámek v obci rekonstruován a přestavěn na depozitář Moravské galerie v Brně, v letech 1986–1988 byl také rekonstruován kostel.[5]
Roku 1990 se obec osamostatnila a v roce 1991 byl zprivatizován státní statek a roku 1992 byl rozdělen na dvě samostatné společnosti.[5] V roce 1992 byly obecní budovy napojeny na vodovod, roku 1995 byl ve vsi rozvedeny telefonní přípojky a v roce 1996 byla vesnice plynofikována. Mezi lety 1998 a 2001 byl v obci rozveden vodovod a vystavěn vodojem.[6] V roce 2002 obec získala právo používat prapor a znak.[5]
V roce 2015 byla dokončena druhá etapa rekonstrukce kostela sv. Jana Nepomuckého, kdy na rekonstrukci střechy přispěli i místní farníci a to částkou 500 tisíc Kč. Celkové náklady na tuto etapy převýšily 2 miliony Kč.[7]
Do roku 1849 patřila Litohoř do budečského panství, od roku 1850 patřila do okresu Znojmo, pak od roku 1896 do okresu Moravské Budějovice a od roku 1960 do okresu Třebíč. Mezi lety 1850 a 1890 patřila Litohoř pod Moravské Budějovice, následně se obec osamostatnila.[8] Mezi lety 1850 a 1967 byly součástí Litohoře i vesnice Horní a Dolní Vranín, dlouhodobě je součástí obce i osada Kolovraty.[4]
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2008 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 629 | 623 | 609 | 631 | 618 | 569 | 619 | 521 | 596 | 515 | 499 | 504 | 479 | 579 |
Název obce
Obec prý dle pověsti založil muž, který se ještě před vznikem obce ztratil v místním lese. Napadlo ho, že zapálí les, aby mu oheň prohořel cestu ven. Když v tomto místě později lidé založili ves, vymyslel tento žhář-zakladatel: „Když jsem les zapálil, bylo mi jej líto, ale přesto jsem si řekl: Hoř! Ať se tedy naše ves jmenuje Litohoř“ píše Antonín Ondráček ve sbírce pověstí Obrázky z Jaroměřicka.[10]
Politika
V letech 2006–2010 působil jako starosta Bohumír Kašík, od roku 2010 tuto funkci zastává Lenka Venhodová, od roku 2014 vykonává funkci starosty Hana Bustová.
Volby do poslanecké sněmovny
2006[11] | 2010[12] | 2013[13] | 2017[14] | 2021[15] | |
---|---|---|---|---|---|
1. | ČSSD (33.91 %) | TOP 09 (22.4 %) | KSČM (23.6 %) | ANO (36.79 %) | ANO (30.58 %) |
2. | ODS (24.34 %) | KSČM (21.57 %) | ANO 2011 (22.8 %) | KSČM (12.12 %) | SPOLU (20.39 %) |
3. | KSČM (23.04 %) | ČSSD (17.84 %) | ČSSD (15.6 %) | Piráti (9.95 %) | SPD (13.72 %) |
účast | 60.05 % (230 z 383) | 60.10 % (243 z 406) | 58.55 % (250 z 427) | 55.11 % (232 z 421) | 58.81 % (257 z 437) |
Volby do krajského zastupitelstva
2008[16] | 2012[17] | 2016[18] | 2020[19] | |
---|---|---|---|---|
1. | ČSSD (32.14 %) | KSČM (31.61 %) | STAN+SNK ED (25.35 %) | ANO (20.63 %) |
2. | ODS (22.32 %) | ČSSD (17.64 %) | STO (13.38 %) | STAN+SNK ED (18.25 %) |
3. | KSČM (20.53 %) | STO (15.44 %) | ANO 2011 (12.67 %) | KDU-ČSL (12.69 %) |
účast | 29.23 % (114 z 390) | 35.85 % (147 z 410) | 33.88 % (144 z 425) | 29.60 % (127 z 429) |
Prezidentské volby
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (62 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Dienstbier (52 hlasů) a třetí místo obsadil Jan Fischer (38 hlasů). Volební účast byla 55.69 %, tj. 230 ze 413 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2013 první místo obsadil Miloš Zeman (148 hlasů) a druhé místo obsadil Karel Schwarzenberg (70 hlasů). Volební účast byla 53.27 %, tj. 220 ze 413 oprávněných voličů.[20]
V prvním kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (134 hlasů), druhé místo obsadil Jiří Drahoš (58 hlasů) a třetí místo obsadil Marek Hilšer (17 hlasů). Volební účast byla 58.33 %, tj. 245 ze 420 oprávněných voličů. V druhém kole prezidentských voleb v roce 2018 první místo obsadil Miloš Zeman (169 hlasů) a druhé místo obsadil Jiří Drahoš (98 hlasů). Volební účast byla 63.81 %, tj. 268 ze 420 oprávněných voličů.[21]
Pamětihodnosti
Ve vsi je pozdně barokní zámek, postavený v 18. století jako letní sídlo a kostel svatého Jana Nepomuckého z roku 1781.[4]
Osobnosti
- Ladislav Lojda (1925–2006), veterinář
- Miroslav Kasáček (* 1937), spisovatel
Odkazy
Reference
- Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- MEZLÍKOVÁ, Pavla. Komunální heraldika měst a obcí okresu Třebíč od roku 2000 do 2005. Brno, 2014 [cit. 2017-03-02]. 105 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Karel Maráz. s. 23. Dostupné online.
- NEKUDA, Vladimír. Moravskobudějovice, Jemnicko. 1.. vyd. Brno: Muzejní a vlastivědná společnost, 1997. 863 s. ISBN 80-85048-75-2. S. 624–628.
- http://www.litohor.cz/o-litohori/z-historie-obce
- Samostatná obec [online]. Litohoř: Obec Litohoř [cit. 2021-08-07]. Dostupné online.
- ŠIBOR, David. Kostel v Litohoři má opět věž a zvony, farníci přispěli půl milionem korun [online]. Třebíčský deník, 2015-10-21 [cit. 2015-12-28]. Dostupné online.
- ŠTARHA, Ivan. Historický lexikon obcí jižní, jihozápadní a jihovýchodní Moravy 1850-2009. Brno: Moravský zemský archiv v Brně, 2010. 383 s. ISBN 978-80-86931-59-3. S. 161.
- Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 588–589.
- BLAŽEK, Tomáš. Příštpo, Litohoř, Korolupy. Kroniky poodhalují prapodivné názvy obcí. iDNES.cz [online]. 2016-01-31 [cit. 2021-07-04]. Dostupné online. (česky)
- Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2006 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2008 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2012 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2016 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- Volby do zastupitelstev krajů v Česku v roce 2020 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- Volby prezidenta České republiky v roce 2013 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
- Volby prezidenta České republiky v roce 2018 [online]. ČSÚ [cit. 2022-03-11]. Dostupné online.
Související články
- Římskokatolická farnost Litohoř
- Nový rybník
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Litohoř na Wikimedia Commons
- Litohoř v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)