Vranín

Vranín (německy Franing[2]) je vesnice, místní část města Moravských Budějovic, vzdálených asi šest kilometrů na severozápad. Ve vesnici žije 148[1] obyvatel.

Vranín
Centrum Vranína s křížem a zvoničkou
Lokalita
Charaktervesnice
ObecMoravské Budějovice
OkresTřebíč
KrajVysočina
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice49°3′54″ s. š., 15°43′55″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel148 (2011)[1]
Katastrální územíVranín (4,26 km²)
Nadmořská výška492 m n. m.
PSČ675 46
Počet domů54 (2011)[1]
Vranín
Další údaje
Kód části obce185329
Kód k. ú.785326
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název

Název obce se může vztahovat k osobnímu jménu Vrána. Vrána mohl být zakladatelem nebo majitelem vsi, nazývané podle něj Vranínův dvůr nebo Vranova ves.[3]

Historie

První písemná zmínka o obci se datuje do roku 1351. V letech 1416 až 1448 v obci byla osídlena tvrz, ta posléze byla opuštěna a v letech 1536 a 1545 byla již opuštěna.[4]

Kolem roku 1520 vznikla nedaleko původního Vranína nová ves, pojmenovaná Horní Vranín. Starší ze dvou vsí se od té doby kvůli odlišení od nového sídliště nazývala Dolní Vranín. Obě vsi, ač podobného jména a ležící velmi blízko u sebe, měly nejprve rozdílné osudy. Zatímco Horní Vranín byl připojen k panství jaroměřickému, Dolní Vranín spadal pod panství moravskobudějovické. Každá z nich užívala i vlastní pečeť. Rozděleny byly obce i co se týče duchovní správy – Horní Vranín patřil pod faru v Domamili, naproti tomu Dolní Vranín byl přifařen do Lukova a tento stav setrvával až do roku 1784, kdy byl rovněž připojen k Domamili.

Roku 1796 prodal hrabě Dominik Kounic-Rittberg Horní Vranín majiteli Moravských Budějovic hraběti Josefu Wallisovi, čímž byly obě obce spojeny v panství moravskobudějovickém, jehož součástí pak byly až do roku 1849. V roce 1850 byly začleněny do politického okresu Znojmo, v roce 1896 pak přešly pod nově utvořené Okresní hejtmanství v Moravských Budějovicích. Kolem roku 1905 obě obce splynuly v jeden celek. V roce 1912 pak došlo k jejich oficiálnímu sloučení, s nímž souvisela i změna názvu na Vranín a přečíslování domů. V letech 19491960 byl Vranín součástí bývalého okresu Moravské Budějovice, od roku 1960 spadal pod okres Třebíč. Od roku 1980 je veden jako integrovaná obec města Moravské Budějovice.[5] Místní samosprávu vykonává osadní výbor, do jehož čela byl v roce 2007 opětovně zvolen Ing. Drahoslav Bastl.

Vranín býval vždy převážně zemědělskou obcí, její obyvatelé se zabývali pěstováním plodin a chovem dobytka. Roku 1843 bylo v obou Vranínech dohromady uváděno 16 sedláků – pololáníků s výměrou 19 až 23 jiter půdy, 3 čtvrtláníci 3 osminící a 20 domkářů. V roce 1911 byli v obci kromě selských usedlostí zmiňováni 1 hostinský, 1 obchodník smíšeným zbožím, 1 podkovář, 1 krejčí a 1 prodejce tabáku. Po určitou dobu fungovala v obci jednotřídní základní škola, založená v roce 1904, která byla definitivně zrušena až r. 1977. JZD zde bylo založeno až roku 1957, v současnosti na zemědělské půdě hospodaří Zemědělské družstvo Lesonice. Působí zde hasičský sbor. Nová požární zbrojnice byla postavena v roce 1963, nyní slouží i ke konání kulturních akcí.

Z rodin žijících v současnosti ve Vraníně zde nejdéle sídlí původně selské rody s příjmením Doležal (připomíná se již v polovině 17. stol.), Klimeš, Kuba, Ryšánek, Bastl (od r. 1796) a František.

V roce 2021 byla dokončena výsadba nového remízku.[6]

Vývoj počtu obyvatel Vranína[7]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 299 319 293 312 279 282 273 213 208 202 184 151 149

Pamětihodnosti

Významní rodáci a obyvatelé

Odkazy

Reference

  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Matriky - ACTA PUBLICA. www.mza.cz [online]. [cit. 2022-02-12]. Dostupné online.
  3. Obec Vranín. Historie - Oficiální stránky obce Vranín [online]. Obec Vranín [cit. 2015-12-28]. Dostupné online.
  4. NOVOTNÁ, Iva. Vybraná opevněná sídla nižší šlechty na jihozápadní Moravě. Brno, 2007 [cit. 2021-05-17]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Bohuslav Klíma. s. 128. Dostupné online.
  5. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. 1. vyd. Svazek 2. Praha: Český statistický úřad, 2006. 624 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 114, 581.
  6. CHŇOUPEK, Petr. Z jara se zazelená nový remízek. Horácké noviny. 2021-12-02, roč. XXXII, čís. 48, s. 3.
  7. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. 1. vyd. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. ISBN 80-250-1310-3. S. 588–589.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.