Litevské letectvo

Velitelem litevského letectva je plukovník Audronis Navickas.[1] Litevské vzdušné síly jsou tvořeny více než 1100 vojáků a civilních zaměstnanců. Ve druhém největším litevském městě Kaunasu se nachází velitelství letectva, velitelství pro vzdušný průzkum a výcvikové středisko. Středisko řízení a uvědomování (Control and Reporting Center) je dislokováno v Karmėlavě. Hlavním a zároveň jediným leteckým útvarem je Letecká základna Šiauliai.[3] Vrtulníky určené pro službu pátrání a záchrany operují rovněž z Nemirsety a Kaunasu.[2] Prapor protivzdušné obrany ve městě Radviliškis je součástí vzdušných sil od roku 2000. Jeho výzbroj tvoří 18 40mm kanónů Bofors L/70, 21 přenosných protiletadlových raketových systémů RBS-70 a 8 FIM-92 Stinger. K vyhledávání cílů a řízení palby slouží radary Giraffe Mk.IV a AN/MPQ-64 Sentinel.[3]

Litevský C-27J Spartan

Poslední litevský bitevník L-39ZA

Dvojice vrtulníků AS 365 Dauphin

Modernizovaný vrtulník Mi-8MTV-1

Litevské letectvo obdrželo 26. března 1992 své první stroje, jimiž bylo 25 původně civilních dvouplošníků Antonov An-2. V únoru 1993 k nim přibyly čtyři cvičné letouny československé výroby L-39C Albatros (odkoupeny od Kyrgyzstánu) a v březnu 1993 dva transportní letouny L-410 Turbolet – rovněž československé, ale Litvě je poskytlo Německo. Z Ruska dorazily v roce 1993 transportní vrtulníky Mil Mi-8, jejichž dodávky (verze PS, T a TV-1) pokračovaly i v dalších letech. Z civilního sektoru byly v roce 1994 získány tři transportní letouny Antonov An-26 a jeden An-24 (vyřazeny v roce 2008, resp. 1996). Flotilu vrtulníků rozšířilo v dubnu 1996 pět strojů Mil Mi-2 z Polska, které ale dolétaly již v roce 1999. Dodávku prvních skutečně bojových letounů představovaly v říjnu 1998 dva bitevníky L-39ZA z České republiky, které byly před vstupem do NATO pokusně nasazovány do ostré hotovosti.[3]

V letech 2006 až 2009 Litva zakoupila tři moderní transportní letouny C-27J Spartan, které zajišťovaly pravidelnou rotaci litevského provinčního rekonstrukčního týmu v Chaghcharanu a rovněž slouží k VIP přepravě ústavních činitelů. Vzhledem k vysokým provozním nákladům a nedostatku finančních prostředků v resortu obrany je dlouhodobá provozuschopnost Spartanů jen na úrovni cca 50 procent. Po vyřazení cvičných L-39C zůstala ve službě dvojice L-39ZA (v roce 2007 částečně modernizovaných), které sloužily k udržování schopností litevského proudového letectva a k výcviku předsunutých leteckých návodčích a jednotek protivzdušné obrany. V srpnu 2011 se jeden z těchto strojů srazil ve vzduchu s francouzským stíhacím letounem Dassault Mirage 2000 z mise Baltic Air Policing a litevskému letectvu tak zbývá jediný provozuschopný Albatros.[3]

V roce 2013 Litva objednala tři vrtulníky Airbus Helicopters AS365 N3+ Dauphin v hodnotě 71,9 mil. USD, které byly postupně dodány v červnu, září a prosinci 2015. Od 11. ledna 2016 s nimi litevské letectvo zabezpečuje nepřetržitou 24hodinovou službu SAR. Vrtulníky AS365 N3+ jsou vybaveny „skleněným“ (tj. plně digitálním) kokpitem, infračerveným senzorem FLIR, radarem, hledacím světlometem, megafonem, navijákem a nosítky. V souvislosti se zavedením Dauphinů počítá litevské letectvo s vyřazením zbývajících vrtulníků Mi-8.[1]

Přehled

Tabulka obsahuje přehled letecké techniky litevského letectva v roce 2016 podle Flightglobal.com[4] a IHS Jane's.[1]

Název	Fotografie	Původ	Určení	Verze	Ve službě	Objednáno
Bojové letouny
L-39 Albatros		Československo Československo	cvičný/lehký bojový letoun	L-39ZA	1
Dopravní a transportní letouny
C-27J Spartan		Itálie Itálie	transportní letoun	C-27J	3
L-410 Turbolet		Československo Československo	transportní letoun		1
Vrtulníky
AS 365 Dauphin		Francie Francie	víceúčelový vrtulník	AS365 N3+	3
Mil Mi-8		Rusko Rusko	transportní vrtulník	TV-1/MTV-1	3