Linhart starší Štampach ze Štampachu

Linhart starší Štampach ze Štampachu († 1608) byl český šlechtic z rytířského rodu Štampachů ze Štampachu. Zastával funkci hejtmana hradu Hasištejn a během svého života výrazně rozšířil rodový majetek, za jehož centrum si zvolil zámek Ahníkov.

Linhart Štampach ze Štampachu
Úmrtí1608
ChoťŽofie Šmuhařová z Rochova
Kateřina z Šertvic
DětiLinhart Štampach ze Štampachu
Jan Rejchart Štampach ze Štampachu
Volf Štampach ze Štampachu
Mikuláš Štampach ze Štampachu
Barbora Štampachová ze Štampachu
Matyáš Štampach ze Štampachu
Jan Jindřich Štampach ze Štampachu
RodičeVolf Štampach ze Štampachu a Eliška z Doupova
RodŠtampachové ze Štampachu
PříbuzníMatyáš Štampach ze Štampachu[1] (sourozenec)
Alžběta Štampachová ze Štampachu, Jindřich Bedřich Štampach ze Štampachu[2], Adam Štampach ze Štampachu[2], Vilém Štampach ze Štampachu[2], Engelhart Vilém Štampach ze Štampachu[2] a Bedřich Štampach ze Štampachu[2] (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Rodina

Linhartovými rodiči byli Volf Štampach ze Štampachu († 1553) a Eliška z Doupova († 1597). Měl pět bratrů: Jana, Viléma, Vavřince, Erharta a Matyáše, ale ti zemřeli v mladém věku. Samotný Linhart se oženil dvakrát. První manželkou se stala Žofie Šmuhařová z Rochova a druhou Kateřina z Šertvic. S nimi měl řadu dětí, ale otce přežili jen synové Jan Rejchart, Linhart, Matyáš, Jan Jindřich a dcera Barbora.[3] Starší synové Volf a Mikuláš zemřeli v zahraničí. Volf padl 5. srpna 1590 nejspíše přímo v boji s Turky na chorvatských hranicích a pohřben byl na území města Karlovac. Mikuláš zemřel 7. srpna 1590 na mor v Konstantinopoli během cesty do Svaté země. Sám Linhart zemřel v roce 1608.[3]

Majetek

Po rodičích Linhart zdědil statek Libouš, ke kterému postupně přikupoval další vesnice: Boleboř (1578), od Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic Ahníkov (1578), panství Felixburg (1951) a Poláky (1596).[3] V roce 1581 dosáhl u císaře Rudolfa II. propuštění ahníkovské tvrze z manské soustavy Hasištejna, na kterém sloužil jako hejtman. Vzápětí zahájil přestavbu tvrze na renesanční zámek, který se stal centrem štampašského panství.[4] Na sklonku života přikoupil ještě Březno, od císaře Rudolfa sedm osmin Hasištejna (obojí roku 1606) a nakonec ještě Bystřici (1608).[3]

Reference
  1. Marie Ryantová: Z Čech až do Konstantinopole a Moskvy. Neznámý štambuch téměř neznámého šlechtice Jana Rejcharta ze Štampachu z let 1589 až 1610. In: Studie o rukopisech. 2014.
  2. Marie Ryantová: Z Čech až do Konstantinopole a Moskvy. Neznámý štambuch téměř neznámého šlechtice Jana Rejcharta ze Štampachu z let 1589 až 1610. In: Studie o rukopisech. 2014.
  3. RYANTOVÁ, Marie. Z Čech až do Konstantinopole a Moskvy. Neznámý štambuch téměř neznámého šlechtice Jana Rejcharta ze Štampachu z let 1589 až 1610. Studie o rukopisech. 2014, roč. 44, čís. 1, s. 206, 209. Dostupné online. ISSN 0585-5691.
  4. BINTEROVÁ, Zdena. Zaniklé obce Chomutovska. Díl I. V povodí říčky Hutné. Chomutov: Okresní muzeum v Chomutově, 1995. 56 s. Kapitola Ahníkov, s. 12.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.