Linhart mladší Štampach ze Štampachu

Linhart mladší Štampach ze Štampachu († 1634) byl český šlechtic z rytířského rodu Štampachů ze Štampachu. Po svém otci zdědil ahníkovské panství na Chomutovsku, ale za účast na stavovském povstání v letech 1618–1620 přišel o majetek a musel odejít do exilu. Zemřel v bitvě u Nördlingenu, ve které bojoval ve švédském vojsku.

Linhart Štampach ze Štampachu
Úmrtí1634
ChoťEva Sekerková ze Sedčic
DětiAlžběta Štampachová ze Štampachu
Jindřich Bedřich Štampach ze Štampachu
Adam Štampach ze Štampachu
Vilém Štampach ze Štampachu
Engelhart Vilém Štampach ze Štampachu
Bedřich Štampach ze Štampachu
RodičeLinhart Štampach ze Štampachu
RodŠtampachové ze Štampachu
PříbuzníJan Rejchart Štampach ze Štampachu[1], Mikuláš Štampach ze Štampachu[2], Volf Štampach ze Štampachu[2], Barbora Štampachová ze Štampachu[1], Matyáš Štampach ze Štampachu[1] a Jan Jindřich Štampach ze Štampachu[1] (sourozenci)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život

Linhart byl synem stejnojmenného otce Linharta staršího Štampacha ze Štampachu († 1608) a jedné z jeho manželek, kterými byly Žofie Šmuhařová z Rochova a Kateřina z Šertvic.[3] Po otcově smrti zdědil se svými bratry ahníkovské panství, které do roku 1609 drželi společně v nedílu. Po rozdělení majetku mu připadl zámek v Ahníkově, kde nechal postavit palácové křídlo ve stylu saské či nizozemské renesance.[4]

Oženil se s Evou Sekerkovou ze Sedčic, se kterou měl dceru Alžbětu.[4] Podle Michaely Balášové se jim narodil jediný syn Jindřich Bedřich,[4] ale Marie Ryantová uvádí další syny Adama, Viléma, Engelharta Viléma a Bedřicha, kteří podobně jako otec emigrovali nebo jim byl zkonfiskován majetek.[3]

V době českého stavovského povstání zastával úřad inspektora Žateckého kraje, podílel se na obraně krušnohorské hranice před vojsky saského kurfiřta Jana Jiřího a v hodnosti fendrycha se zúčastnil tažení Oldřicha Kinského do Rakous. Za to byl během pobělohorských konfiskací odsouzen ke ztrátě majetku, přičemž třetina odhadní ceny mu měla být vyplacena zpět. K tomu pravděpodobně nikdy nedošlo, protože ještě v roce 1677 se peněz, nejspíše opět marně, domáhal manžel Linhartovy dcery Alžběty.[4]

V roce 1623 se Linhart s rodinou odstěhoval do Annabergu a později žil v Marienbergu. Jako zchudlý šlechtic vstoupil v hodnosti generál-kvartýrmistra do švédské armády, v jejíž službách roku 1634 padl v bitvě u Nördlingenu. Syn Jindřich Bedřich zemřel v boji několik měsíců po svém otci.[4]

Reference
  1. Marie Ryantová: Z Čech až do Konstantinopole a Moskvy. Neznámý štambuch téměř neznámého šlechtice Jana Rejcharta ze Štampachu z let 1589 až 1610. In: Studie o rukopisech. 2014.
  2. Marie Ryantová: Z Čech až do Konstantinopole a Moskvy. Neznámý štambuch téměř neznámého šlechtice Jana Rejcharta ze Štampachu z let 1589 až 1610. In: Studie o rukopisech. 2014.
  3. RYANTOVÁ, Marie. Z Čech až do Konstantinopole a Moskvy. Neznámý štambuch téměř neznámého šlechtice Jana Rejcharta ze Štampachu z let 1589 až 1610. Studie o rukopisech. 2014, roč. 44, čís. 1. Dostupné online. ISSN 0585-5691.
  4. BALÁŠOVÁ, Michaela. Funkční a prostorové uspořádání renesančního zámku v Ahníkově. In: RAK, Petr. Comotovia 2007. Sborník příspěvků z konference věnované výročí 550 let udělení znaku města Chomutova (1457–2007). Chomutov: Statutární město Chomutov, 2008. ISBN 978-80-86971-97-1. S. 88–90.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.