Letiště Plzeň-Bory

Původně se na rovném travnatém pozemku na Borech u Plzně nacházelo vojenské cvičiště plzeňské posádky. Letiště zde bylo zřízeno během roku 1910, kdy byl v Plzni zřízen první řádný a stálý aerodrom v Čechách. 15. dubna 1910 podnikl aviatik Schweizer s letadlem Blériot několik skoků. Následně začal pozemek využívat Západočeský aeroklub, který zde vybudoval několik provozních staveb a plátěných, později dřevěných, hangárů, probíhalo zde motorové a sportovní létání. V místních hangárech rovněž vznikly čtyři zkušební letouny označené Bohemia B-1 až B-4, včetně autorských leteckých motorů, pod vedením konstruktéra Oldřicha Hallera.

Činnost klubu následně přerušila první světová válka, následně z letiště operovalo rakousko-uherské letectvo k.u.k. Luftfahrtruppen.

Současně s ním existovalo ještě letiště v Chebu a prozatímní letiště na poli nedaleko Strašnic, letiště Praha-Kbely pak vzniklo v prosinci 1918.

Letoun Bohemia B-5 na letišti roku 1919

Po skončení války a vyhlášení samostatného Československa byl spolek na letišti obnoven a pokračoval ve vývoji letounů Bohemia. Klub začal v prosinci 1918 v dílnách plzeňské továrny J. K. Rudolfa se stavbou letounu Bohemia B-5, který se po svém dokončení stal prvním letadlem vyrobeným po vzniku ČSR. První let stroje proběhl 27. dubna 1919 na letišti Bory.[1] za pilotování člena spolku Rudolfa Polaneckého.[2] 17. května 1919 stroj letem nad Plzní vítal presidenta T. G. Masaryka, při návratu na letiště však havaroval. Pilot letounu Polanecký přežil, pilotní žák Josef Klíbr při nehodě zahynul. Do roku 1922 sdružení Bohemia zaniklo a jeho letouny byly rozprodány.  

Od 20. let začaly z letiště operovat také dopravní lety. Ve 30. letech na letišti působila také Masarykova letecká liga Plzeň. Z 29 československých leteckých pilotů-es, dva získali své první zkušenosti právě ve zdejším aeroklubu. Působil zde rovněž místní pilot Jan Štork, během války pilot Francouzského letectva na západní frontě. Letiště v meziválečném období využívalo také letecké oddělení Škodových závodů.

30. května 1928 na letišti zdárně absolvovala pilotní výcvik Anežka Formánková a stala se tak první ženou s pilotním průkazem v Československu. Dále se zde věnovala sportovnímu létání, účastnila se rovněž řady propagačních akcí Západočeského aeroklubu, včetně přeletu na letounech Aero A-12 do Jugoslávie roku 1927. 21. září 1930 pilotoval nad borským letištěm pilot Vavřinec Šedivec (pozdější manžel Formánkové) let, během kterého uskutečnila Marie Krupičková[3] jako první Češka padákový seskok[4].

Američtí generálové John L. Pierce a George S. Patton na borském letišti, květen 1945

Po vzniku Protektorátu Čechy a Morava bylo letiště zabráno německými jednotkami Luftwaffe. Během druhé světové války jejich letecké sbory sloužily při protiletecké obraně Plzně a zejména strategicky důležitých závodů Škoda. V rámci osvobození Plzně v květnu 1945 byl objekt obsazen americkou armádou. Po únoru 1948 jej začalo využívat československé letectvo při letecké ostraze západní hranice se Spolkovou republikou Německo. Od roku 1953 odsud operovaly proudové stíhací letouny, posléze rovněž vrtulníkové oddíly. Pro potřeby armády bylo o několik kilometrů západně vybudováno roku 1952 Letiště Plzeň-Líně.

Letištní hangár v roce 2006, posléze zbořen

Po Sametové revoluci bylo rozhodnuto o zrušení vojenského letiště, k němuž došlo roku 1991. Do roku 1996 v severní části letiště působil Aeroklub Plzeň-Bory, posléze bylo definitivně zrušeno.

Jedna z nově vzniklých ulic na pozemku někdejšího areálu pak dostala název U Letiště.

• Letiště Plzeň-Líně
• Plzeň-Bory
• Seznam letišť v Česku

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Letiště Plzeň-Bory na Wikimedia Commons
• Válka.cz
• Protivzdušná obrana Plzně