Letiště Karlovy Vary

Městská rada Karlových Varů se výstavbou letiště zabývala od roku 1925. Nebylo jasné, kde letiště bude umístěno, nakonec se rozhodlo o ploše poblíž vesnice Olšová Vrata. Mezi roky 1929 až 1930 tu proběhly první povrchové úpravy. V roce 1929 zde přistál londýnský bankéř Andrew Paton Holt, čímž zahájil zdejší dějiny letectví. V tu dobu byla přistávací dráha travnatá, měla 900 metrů a nacházela se v místech té současné.[2]

Již od roku 1931 bylo letiště schopno provozu, ne úplně pro pravidelný provoz. V letech 1931 až 1933 byla postavena odbavovací hala a hangár.[2] Odbavovací halu navrhl Rudolf Weise a návrh hangáru vypracoval Stanislav Bechyně.

Dne 15. května 1931 byla zahájena linka Československých státních aerolinií Praha (Kbely) – Karlovy Vary – Mariánské lázně (Skláře). Létalo se s frekvencemi až čtyřikrát denně. Do Prahy se odsud letělo hodinu, do Mariánských lázní 15 minut. Za jednu leteckou sezónu bylo na této lince přepraveno kolem 300 až 400 osob. Později, v roce 1934 toto letiště ČSA zařadily do své sítě mezinárodních linek, takže lety Karlovy Vary – Praha navazovaly s mezipřistáním na lety například do Bělehradu, Vídně, Berlína, Amsterdamu, Londýna a Paříže.[2]

V době německé okupace Československa bylo letiště používáno pro výcvik pilotů Luftwaffe. Ke konci války v dubnu 1945 bylo náletem amerických P-47 Thunderbolt zničeno 20 letadel a velký hangár. Po skončení obou světových válek bylo letiště v roce 1946 obnoveno, zároveň byla znovuzahájena sezónní (letní) linka z Prahy, létaly na ní letadla typu Ju-52, Si-204 a později DC-3.[3] Letiště bylo využíváno také vojenským letectvem, např. letadly C-2 Arado a Me-109 k ochraně československých hranic.[2]

V letech 1958–1960 proběhla výstavba betonové vzletové a přistávací dráhy 29/11 dlouhé 2 150 metrů, asfaltových pojížděcích drah a ostatních ploch.[2] Dále byla rozšířena odbavovací plocha a byly provedeny generální opravy letištních budov. Letiště bylo vybaveno novou zabezpečovací leteckou technikou.

Po obnovení provozu v roce 1960 odsud postupně byly zahájeny společností Československé aerolinie přímé linky do Prahy (Ruzyně), Brna (Tuřany), Ostravy, slovenských Košic, německého Berlína (Schönefeldu) a Vídně. V roce 1965 zde byl zaveden celoroční provoz. Ve městě díky letišti byla otevřena cestovní kancelář, v roce 1967 byl dosažen do té doby největší počet přepravovaných cestujících – 47 tisíc. Za špičkové období se považuje rok 1979,[3] kdy se z letiště Karlovy Vary provozovalo denně 6 pravidelných spojů do Česka, Moravy i Slovenska, bylo přepraveno 50 065 cestujících.[4] Na pravidelných linkách se objevovaly letadla Iljušin Il-14 či Jakolev Jak-40.

Státní opatření směřující k úspoře pohonných hmot a prudký nárůst cen letenek zapříčinila v roce 1980 pokles zájmu o cestování letadly. Provoz zde klesl o 74 % a nakonec byl zastaven. Od roku 1981 byl udržován pouze sezónní provoz mezi Prahou a Karlovými Vary s možností přestupu do dalších destinací.[3]

V letech 1984–1985 byl za úsilí zaměstnanců letiště zrealizován cementobetonový kryt vzletové a přistávací dráhy asfaltobetonovým kobercem v rámci její kompletní opravy.

Airbus A320-200 Českých aerolinií na letišti Karlovy Vary

Od roku 1989 mělo letiště opět status mezinárodního letiště. Později byl vybudován světelný a radionavigační systém pro zajištění bezpečnosti letového provozu vzhledem k okolnímu členitému terénu, objekt pro záchrannou a požární službu, trafostanice s náhradním zdrojem elektrické energie a nový kabelový přívod.[3]

Mezi roky 2005–2006 proběhla rekonstrukce vzletové dráhy, která prodloužila její životnost o 20 let a způsobila její větší nosnost. Letiště zároveň bylo vybaveno světelným systémem dle standardů ICAO.[5] V březnu 2009 byla dokončena nová futuristická hala terminálu letiště, stála 98 milionů Kč a má kapacitu až půl milionu cestujících ročně.[6]

V současné době je zpracována studie o budoucím vývoji letiště.[7] Do roku 2025 by se měla dráha prodloužit a rozšířit tak, aby letiště mohlo přijímat i velká dopravní letadla jako Airbus A310, Airbus A330, Boeing 767-300 nebo dokonce Boeing 747 (za určitých podmínek). Rozměry dráhy by měly být 2660x45 m. Měl by být vybudován nový velký terminál, parkoviště apod.

Od srpna 1997[13] do ledna 2019[14] odsud provozovaly České aerolinie přímou linku na letiště Moskva–Šeremeťjevo, toto spojení fungovalo dvakrát týdně. Přibližně do roku 2000 bylo provozováno také přímé spojení do Prahy. Na lince nejdříve létaly Boeingy 737, poté Airbusy A319, nebo také A320 či A321. Linka do Moskvy byla v roce 2019 zrušena kvůli tomu, že provoz linky byl ztrátový.

Mezi daty 2000 až 5. dubnem 2015[15] sem provozovala pravidelnou linku z letiště Moskva–Šeremeťjevo ruská letecká společnost Aeroflot.[16] Létala ji s letadly Airbus A320 či Boeing 737-400.[17]

Na letiště v Karlových Varech létala také společnost Ural Airlines, a to mezi roky 2011 až 2014. Spojovala toto letiště nejprve s Jekatěrinburgem jednou týdně, později se přidala také linka do sibiřského města Ťumeň, která byla obsluhována také jednou týdně. V roce 2014 byla zrušena linka do Ťumeně a lety do Jekatěringburgu se konaly jednou za čtrnáct dní. V prosinci 2014 Ural Airlines definitivně ukončily působení na tomto letišti.

Dne 24. března 2011 sem zahájila jednotýdenní lety česká aerolinie Czech Connect Airlines, provozovala je z Jekatěrinburgu (letiště Jekatěrinburg) svými letadly Boeing 737-300.[18] Tato společnost 22. března 2012 zahájila také spojení do Rostovu na Donu,[19] také s frekvencí jednou týdně. V roce 2012 ale tato společnost zanikla, čímž byly přerušeny i její linky.

Mezi další společnosti, které sem provozovaly pravidelné lety patří Rossiya Airlines, které sem létaly z Petrohradu, tuto linku operovaly letadly Boeing 737-500 nebo Airbus A319 od roku 2011.[20] Ázerbájdžánská společnost Azerbaijan Airlines sem mezi 18. červencem až 22. srpnem 2015 provozovala pravidelné spojení z Baku.[21][22] Bylo ukončeno pro malý zájem cestujících.

Mezi 26. březnem 2017[23] až 4. červnem sem provozovala pravidelné spojení z německého Düsseldorfu aerolinie Germania. To zpočátku bylo provozováno dvakrát týdně (čtvrtek, neděle), později byly frekvence ubrány kvůli malému zájmu,[24] a po letu konaném 4. července společnost oznámila zrušení této linky. Ta byla dotována od Karlovarského kraje. Byla provozována Boeingy 737-700 a A319.

V letní sezóně 2017 byly v provozu kromě linky ČSA do Moskvy také linky Travel Service do izraelského Tel Avivu a Uzbekistan Airways do Taškentu. Travel Service létal do izraelské metropole jednou týdně (v úterý) letadlem Boeing 737-800. Linka byla provozována pro lázeňskou společnost Visitspa mezi 13. červnem až 12. zářím 2017.[25] Linka Uzbekistan Airways zde přistávala jednou za čtrnáct dní, létal na ní Airbus A320. Byla provozována mezi 25. červnem až 1. říjnem pro uzbecké cestovní kanceláře.[26][27] Jednalo se o nejdelší letecké spojení, které v historii na toto letiště létalo, vzdálenost byla 4 300 km, délka letu 5,5 h.[28]

• bezplatné parkoviště
• dva bezcelní obchody
• snack bar
• balení zavazadel
• připojení k internetu
• business salonek
• VIP salonek
• konferenční místnost

Tabulka počtů přepravených civilních pasažérů a pohybů na letišti v Karlových Varech:[29][30]

• Seznam letišť v Česku

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Letiště Karlovy Vary na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Spotterské neoficiální stránky letiště