Lesné
Lesné (německy Innozenzidorf) je rekreační osada nacházející se v nejsevernější části České republiky. Leží na severní straně Lužických hor na severních svazích Jedlovského hřbetu, v jižní části Šluknovského výběžku v údolí Lesenského potoka. Osada z větší části leží v Jiřetíně pod Jedlovou, menší část spadá pod Dolní Podluží. Prochází jí silnice I/9 spojující Šluknovský výběžek se vnitrozemím. Osadou Lesné probíhá linie lužického zlomu.
Lesné | |
---|---|
Letecký pohled na osadu | |
Lokalita | |
Charakter | malá vesnice |
Obec | Jiřetín pod Jedlovou |
Okres | Děčín |
Kraj | Ústecký |
Historická země | Čechy |
Zeměpisné souřadnice | 50°51′59″ s. š., 14°35′20″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 13 (2011)[1] |
Katastrální území | Rozhled (3,98 km²) |
Nadmořská výška | 420–470 m n. m. |
PSČ | 407 56 |
Počet domů | 15 (2011)[1] |
Lesné | |
Další údaje | |
Kód části obce | 61018 |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Osada vznikla na místě vodního mlýna, doloženého na konci 17. století. Od počátku 19. století až do druhé světové války zde již bylo několik desítek domů a žilo zde kolem dvou až tří set lidí, většinou dřevorubců. Válka a odsun německého obyvatelstva způsobil výrazný pokles počtu obyvatel. Od té doby osada postupně přestávala být místem trvalého osídlení a stávala se rekreačním územím.
Název
Dnešní osada Lesné se ještě v roce 1946 i v úředních dokladech nazývala Innozenzidorf.[2] Její české jméno „Lesné“ bylo vytvořeno počeštěním první části alternativní varianty dosavadního úředního názvu Innocenzendorf, který zněl Buschdörfel. Teprve po sloučení rumburského okresu s děčínským v roce 1960 začalo být důsledně používáno pomnožného tvaru v prvním pádu „Lesné“, neboť osadu bylo nutno odlišit od jiné, ležící nedaleko Děčína, která po válce namísto toponyma německy Hortau dostala jméno Lesná.
Historie
Nejstarší doklad o osídlení na místě nynější osady Lesné se vztahuje ke mlýnu, kterému se říkalo Lesní mlýn (německy Puschmühle) a byl počítán ke vsi Rozhled. Toponymum v této podobě je doloženo k 27. dubnu 1695. Ke 24. prosinci 1711[3] je mezi svědky křtu uváděn šedesátiletý Adam Müller z Innocenzidorfu („Inocentzidörffl“). Týž člověk se však spolu se svou manželkou Magdalenou ve stejné knize uvádí poprvé 8. ledna 1698 a naposledy 18. dubna 1701 „aussn Glassendorf“, z Glassendorfu, osady počítané též k Rozhledu. Zdá se proto, že dominikální osada Innocenzidorf, vyměřená nedaleko mlýna, vznikla na místech posledního umístění sklářské osady Glassendorf[4] jejíž poloha byla badatelům dlouho neznámá, a to někdy kolem přelomu 17. a 18. století. Nový název byl zvolen na počest buď papeže Innocence XI. (1676–1689) nebo Innocence XII. (1691–1700), jejím zakladatelem, jímž byl majitel rumburského panství Anton Friedrich z Lichtensteinu; ten byl v letech 1687–1694 vyslancem císaře Leopolda I. u papežské kurie.
Po polovině 18. století zde stálo 21 domů. Ve vsi byl mlýn „na nestálé vodě“.[5] Tři lidé pracovali jako přadláci, ale u dvou se jako zdroj obživy uvádí žebrota. Celkem 13 obyvatel získávalo svůj denní chléb nádenickou prací. Vypomáhali si předením, pěstováním lnu a dobytka. O třicet let později zde stálo již 27 domů a tento počet byl zjištěn ještě v roce 1831, kdy zde žilo 195 obyvatel, kteří se většinou živili jako dřevorubci. Obci se tehdy obyčejně říkalo „Buschdörfel“.
V roce 1805 byla přes osadu do Stožeckého sedla postavena současná silnice. V souvislosti s její stavbou vznikaly zájezdní hostince; např. penzion Starý Stožec má letopočet vzniku 1803, v bývalém Rytířském dvoře nad zazděným vchodem do bývalé maštale je možné vidět letopočet 1807. Od poloviny 19. století se víska stávala místem střeleckých soutěží a slavností i cílem výletů obyvatel průmyslového podhůří; bývalo tu šest hostinců (většinou s ubytováním) a přípotoční lázně.
K Lesnímu mlýnu (byl využíván jako pila a tírna lnu, dnes jako penzion) se váží místní zkazky (např. pověst o vodníkovi). Banda Jana Karáska tu při přepadu mlýna spáchala jednu ze svých vražd. Henleinovci tu měli skladiště zbraní. V roce 1942 město Česká Lípa zřídilo v prostorách mlýna školu v přírodě a v roce 1946 dětskou zotavovnu, využívanou i dětmi z Řecka.[6] Po druhé světové válce byla v Lesné služebna finanční stráže[7]
V roce 1949 se začalo jednat o připojení osad ležících na katastrálních územích Rozhled a Jedlová tj. osad Lesné, Rozhled a Jedlová, kde se nikdy nepodařilo dosáhnout ani sedminy předválečného stavu obyvatel. Osada a katastrální území Rozhled se do roku 1960 nazývala Tolštýn. Na schůzi rady 9. července 1949 předseda přečetl zápis ze schůze pléna MNV v Jiřetíně, ve kterém bylo jednáno o sloučení obce Tolštýna s Jiřetínem. Název sloučených obcí – Jiřetín pod Tolštýnem.[8] Integraci předcházela slavnostní schůze pléna MNV na Tolštýně dne 9. května 1949. Obce byly úředně sloučeny 1. října 1949; převedení administrativy trvalo do konce roku.
Současnost
Dnes vede osadou Lesné velmi frekventovaná silnice I/9, v devadesátých letech dvacátého století zde byli v provozu čtyři restaurace a čtyři noční kluby. V roce 2017 zde není v provozu žádná restaurace a jeden noční klub. Zbytek domů jsou převážně rekreační chalupy. Díky silnici číslo 9 má osada Lesné velice dobré autobusové spojení se zbytkem republiky, vedou přes ni autobusové linky ze Šluknovského výběžku do Prahy a Liberce.
Vývoj počtu obyvatel a počtu domů
rok | počet obyvatel | počet domů |
1787 | 27 | |
1831 | 195 | 27 |
1843 | 245 | 28 |
1850 | 264 | 28 |
1869 | 277 | 34 |
1880 | 314 | 36 |
1890 | 311 | 34 |
1900 | 294 | 35 |
1910 | 288 | 35 |
1921 | 225 | 35 |
1930 | 250 | 35 |
1950 | 63 | 36 |
1961* | 53 | |
1970 | 12 | 3 |
1980 | 13 | 8 |
1991 | 7 | 4 |
1997 | 5 |
- Poznámka: Od roku 1961 obyvatelstvo hlášené k trvalému pobytu a počet trvale obydlených domů.
Okolí
Lesné leží v severní části CHKO Lužické hory, v údolí Lesenského potoka, sousedí s Dolním Podlužím na severu, s Jiřetínem pod Jedlovou na severozápadě a s osadou Rozhled na západě. Polní cesta do Jiřetína pod Jedlovou míjí vpravo žulový lom, nedaleko vlevo je bývalý lom na pískovec.[9] Asi 1 km jižně od Lesného leží zřícenina hradu Tolštejn, který byl roku 1642 zničen švédskými vojsky. Směrem na východ a jih jsou hluboké lesy.
Turistické značené cesty
Přes osadu Lesné vedou dvě značené turistické trasy, červená číslo 0318 vede z Lesného do Krompachu a dále na vrchol Hvozdu, na opačnou stranu směrem k hradu Tolštejn má červená turistická trasa číslo 0332, vede před vrchol Jedlové do Krásné Lípy. Červená turistická cesta je zároveň Evropskou dálkovou trasou E3. Žlutá turistická trasa číslo 7027 ve z Jiřetína pod Jedlovou přes údolí Milířky, zde na ni navazuje Hornická naučná stezka Údolí Milířky, do Dolního Podluží na hraniční přechod s Německem.[10]
Odkazy
Reference
- Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- Výnos ministra vnitra č. 223/1946 Ú.l., o stanovení nových úředních názvů míst.
- Turistický průvodce ČSSR, svazek 13, České Švýcarsko, Praha 1961, Sportovní a turistické nakladatelství, str. 134
- Táňa Březinová, 100 + 1 zajímavostí z nejsevernějších Čech, Nejstarší sklárny, str. 126, ISBN 80-239-0866-9,
- Jan Smetana, Jiřetín pod Jedlovou, 1998, str.64
- Mandava 2004. Kruh přátel muzea Varnsdorf, říjen 2004, Petros Cironis: Domovy řeckých dětí v Dolní Chřibské, Lesném, Tolštejně a Krásném Poli, str. 68-71
- Kolektiv autorů, Hraničáři pod Luží 38, Československá obec legionářská, 2003, obr. 19, ISBN 80-86011-20-8
- Jan Smetana, Jiřetín pod Jedlovou, 1998, str. 146
- Lužické hory, Ještědský hřbet, Turistický průvodce ČSSR, svazek 31, Olympia 1987, str.208
- České středohoří, České Švýcarsko, turistická mapa 1 : 100 000, Kartografie Praha, 2005, ISBN 80-7011-815-6
Literatura
- SMETANA, Jan. Jiřetín pod Jedlovou. Jiřetín pod Jedlovou: Obec Jiřetín pod Jedlovou, 1998. ISBN 80-238-2811-8.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Lesné na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Innocenzidorf v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Podrobný popis osady Lesné
- Historické fotografie osady Lesné
- Další historické fotografie osady Lesné