Leopold Filip Kolowrat-Krakowsky

Hrabě Leopold Filip Kolowrat-Krakowsky, v českojazyčných pramenech uváděn též jako Leopold Filip Krakovský z Kolovrat, nebo Leopold Filip Kolowrat-Krakowský, v dobových pramenech zmiňován též jen coby Leopold Kolowrat (14. března 1852 Benátky19. března 1910 Vídeň[1][2]) byl rakouský a český šlechtic z rodu Krakovských z Kolovrat a politik německé národnosti, na počátku 20. století poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady.

Leopold Filip Kolowrat-Krakowsky
Leopold Filip Kolowrat-Krakowsky
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1908  1910
PanovníkFrantišek Josef I.
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1907  1910
PanovníkFrantišek Josef I.
Stranická příslušnost
ČlenstvíNěmecká agrární strana

Narození14. března 1852
Benátky
Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí19. března 1910 (ve věku 58 let)
Vídeň
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
ChoťNadine von Huppmann-Valbella (1858–1942)
RodičeLeopold Krakowský z Kolowrat (1804–1863) a Natalie Blaszezynska (1828–1861)
DětiAlexander Josef (1886–1927)
Bertha, provd. Colloredo-Mansfeldová (1890–1982)
Bedřich (1893–1920)
Jindřich Vilém (1897–1996)
Příbuznívnuk: František Tomáš Kolowrat-Krakowský (1943–2004)
děd: František Xaver Krakowský z Kolowrat (1783–1855)
babička: Julie von Wildenstein-Wildbach (1786–1849)
CommonsLeopold Filip Kolowrat-Krakowsky
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Leopold Filip hrabě Krakowský z Kolowrat

Život a kariéra

Převzal rodový majetek. Spravoval sídlo v Týnci, Meierhöfenu a Vídni a po smrti Hanuše Kolovrat-Krakowského převzal rovněž majorát Novohradských (panství Přimda-Košátky) a majorát Krakowských (panství Týnec-Běšiny). Patřil mu i Kolowratský palác a Nový Kolowratský palác v ulici Na Příkopě č. 17 v Praze.

5. května 1876 se zúčastnil posledního souboje v Praze, při němž zastřelil prince Wilhelma Auersperga. Následně uprchl do Spojených států amerických. Okolnosti duelu nebyly objasněny, ale podle některých pramenů se oba šlechtici dostali do sporu kvůli komtese Anně z Valdštejna.[1] 18. března 1884 se v New Yorku oženil s Nadine von Huppmann-Valbella (1858–1942),[2] která byla dcerou tabákového magnáta. Když Kolowratovi císař udělil milost, vrátili se manželé do Rakouska-Uherska.

Jeho velkou zálibou se staly automobily a v roce 1903 stal členem Rakouského automobilového klubu, o rok později jeho místopředsedou. Patřil i mezi organizátory mezinárodní automobilové výstavy ve Vídni a členem zakládající komise organizace Association Internationale des Automobile Clubs Reconnus (AIACR) v Paříži. V pozdějších letech se vlivem svého syna Alexandera, úspěšného motocyklového a automobilového závodníka, stal akcionářem společnosti Laurin & Klement. Akcie, stejně jako další majetek, přešel po Leopoldově smrti do rukou syna Alexandera.

Na počátku století se zapojil i do zemské a celostátní politiky. Ve volbách v roce 1908 byl zvolen do Českého zemského sněmu v kurii venkovských obcí (volební obvod Tachov, Přimda).[3] Politicky se uvádí jako člen Německé agrární strany.[4] Vzhledem k trvalým obstrukcím se ovšem zemský sněm fakticky nescházel.

Ve volbách roku 1907 nastoupil též do Říšské rady (celostátní zákonodárný sbor), kam byl zvolen za obvod Čechy 121. V parlamentu se zapojil do poslaneckého klubu Německý národní svaz, v jehož rámci patřil k Německé agrární straně.[5]

Zemřel 19. března 1910 ve Vídni. V Říšské radě ho nahradil Josef Mayer.[5] Německý národní svaz pořádal v parlamentu k uctění zesnulého smuteční schůzi. Německá agrární strana vyslala svou delegaci na jeho pohřeb.[6] Pohřeb se konal 24. března 1910 v domovském Týnci na Klatovsku. Účastnila se ho vysoká šlechta, čeští i sudetoněmečtí politici.[7]

Vyznamenání

Byl mu udělen Řád železné koruny II. třídy.[1]

Rodina

Oženil se 18. března 1884 se v New Yorku s dcerou tabákového magnáta Nadine von Huppmann-Valbella (6. srpen 1858 Paříž30. červenec 1942 Mnichov). Měli sedm dětí (z nich tři ovšem zemřely v raném věku).[1]

  • 1. Alexander (29. 1. 1886 Bloomfield – 4. 12. 1927 Vídeň)
  • 2. Jindřich Ottakar Lev (31. 12. 1887 Týnec u Klatov[8] – 28. 6. 1889[9], pohřben v Týnci)
  • 3. Kateřina Berta (14. 1. 1889 Týnec[10] – 15. 1. 1889[11], pohřbena v Týnci), dvojče
  • 4. Berta Kateřina (14. 1. 1889 Týnec[10] – 18. 1. 1889[12], pohřbena v Týnci), dvojče
  • 5. Berta Jindřiška Kateřina Nadine (21. 6. 1890 Týnec[13] – 28. 1. 1982 Auch, Francie)
    • 10. srpen 1909 Vídeň, rozvedeni 1926 Jeroným (Hieronymus) Colloredo-Mansfeld (3. 11. 1870 Dobříš - 29. 8. 1942 Praha)
      • nemanželské dítě se zpěvákem Rolandem Hayesem: Maria Dolores Kolowrat-Krakowská ∞ 29. 8. 1949 Jurij princ Ostasenko-Bogdanoff (* 28. 1. 1928 Leningrad)
  • 6. Bedřich (22. 7. 1893 Týnec[14] – 16. 11. 1920 Zámek Diana v Rozvadově-Dianě, pohřben v Týnci)
  • 7. Jindřich Vilém (27. 7. 1897 Týnec[15] – 19. 1. 1996 Praha), československý velvyslanec v Turecku (1946-1948)
    • 1. ∞ 8. srpen 1929 Praha Sofie Nikolajevna Trubecká (4. 2. 1900 – 25. 4. 1938), vdova po bratru Alexandrovi
    • 2. ∞ 21. květen 1942 Marie Klimtová (21. 10. 1907 Bratřínov u Prahy – 1991), její děti:
      • 1. Jindřich (* 25. 8. 1933 Praha) ∞ Elisabeth Smith
      • 2. Arnošt (Ernest, * 21. 2. 1935 Praha), partnerka Barbara Newell, americká velvyslankyně u UNESCO v Paříži
      • 3. Marie (* 31. 5. 1936 Praha) ∞ Brooks Evans
      • 4. Eva (* 12. 6. 1938 Praha) ∞ 14. květen 1959 John Hushes
      • 5. František Tomáš, (25. 2. 1943 Praha – 26. 6. 2004 Praha), životní partnerka Dominika, rozená Perutková (* 26. 2. 1966 Praha)

Odkazy

Reference

  1. Leopold Filip Kolowrat-Krakowský [online]. kolowrat.cz [cit. 2014-01-23]. Dostupné online. (česky)
  2. Leopold Filip [online]. genealogy.euweb.cz [cit. 2014-01-23]. Dostupné online. (anglicky)
  3. http://www.psp.cz/eknih/1908skc/1/stenprot/001schuz/s001005.htm
  4. Národní politika 29. 2. 1908, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=7196181&picp=&it=0&s=djvu
  5. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  6. Leopold Graf Kolowrat. Bohemia. Březen 1910, roč. 83, čís. 79, s. 4–5. Dostupné online.
  7. Graf Leopold Kolowrat. Bohemia. Březen 1910, roč. 83, čís. 84, s. 3. Dostupné online.
  8. Týnec 20 | Porta fontium. www.portafontium.eu [online]. [cit. 2021-03-23]. Dostupné online.
  9. Týnec 22 | Porta fontium. www.portafontium.eu [online]. [cit. 2021-03-23]. Dostupné online.
  10. Týnec 20 | Porta fontium. www.portafontium.eu [online]. [cit. 2021-03-23]. Dostupné online.
  11. Týnec 22 | Porta fontium. www.portafontium.eu [online]. [cit. 2021-03-23]. Dostupné online.
  12. Týnec 22 | Porta fontium. www.portafontium.eu [online]. [cit. 2021-03-23]. Dostupné online.
  13. Týnec 20 | Porta fontium. www.portafontium.eu [online]. [cit. 2021-03-23]. Dostupné online.
  14. Týnec 20 | Porta fontium. www.portafontium.eu [online]. [cit. 2021-03-23]. Dostupné online.
  15. Týnec 26 | Porta fontium. www.portafontium.eu [online]. [cit. 2021-03-23]. Dostupné online.

Literatura

  • JUŘÍK, Pavel. Kolowratové. Věrně a stále. Praha: Euromedia - Knižní klub, 2016. 152 s. ISBN 978-80-242-5163-9. S. 79–80.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.