Legislativní rada vlády České republiky

Legislativní rada vlády je poradní orgán vlády České republiky v oblasti její legislativní činnosti. Zřízena může být podle § 28a zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky. O jejím zřízení rozhoduje vláda, která schvaluje i její statut.

Charakteristika

Svou působnost vykonává prostřednictvím zasedání, předsedy a pracovních komisí. Při výkonu své působnosti posuzuje legislativní návrhy, tj. věcné záměry zákonů, návrhy zákonů a návrhy nařízení vlády, zda jsou:

  • v souladu s ústavním pořádkem a s ostatními součástmi právního řádu České republiky,
  • v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána,
  • v souladu s právem Evropské unie,
  • ve všech svých částech a jako celek nezbytné,
  • přehledně členěny, srozumitelně a jednoznačně formulovány,
  • v souladu s ostatními závaznými pravidly legislativního procesu.

Zasedání rady se konají dle potřeby, zpravidla jednou za dva týdny. Zasedání svolává předseda, který stanoví místo, čas a program zasedání. Připojí materiály, které byly radě předloženy k projednání, a návrh stanoviska rady vypracovaný odborem vládní legislativy Úřadu vlády. Není-li návrh stanoviska k dispozici, zašle jej odbor dodatečně.

Vedení

V čele Legislativní rady vlády ČR stojí předseda, který je od účinnosti zákona č. 272/1996 Sb. (listopad 1996) členem vlády.[1] Ta ho jmenuje svým usnesením. Před rokem 1989 stál v čele po většinu času místopředseda vlády. V roce 1990 byla krátce funkce formálně vykonávána předsedou vlády, přičemž následně se v čele vystřídali ministři zastávající post ministra spravedlnosti. V letech 1992 až 1996 stál v čele Legislativní rady vlády ČR místopředseda vlády pověřený řízením Úřadu pro legislativu a veřejnou správu České republiky (úřad zanikl výše zmíněným zák. 272/1996 Sb.). Od té doby bývá předsedou zpravidla ministr bez portfeje nebo ministr spravedlnosti. Ve vládě Petra Fialy zastává post předsedy Legislativní rady ministr pro legislativu Michal Šalomoun.

Seznam předsedů Legislativní rady vlády (v rámci československé federace)

Pořadí Předseda Subjekt Začátek a konec v úřadu Pozice ve vládě Vláda
1. Ladislav Adamec KSČ 1969 1981 místopředseda vlády Rázl
Kempný a Korčák
Korčák II.
Korčák III.
2. Zdeněk Zuska KSČ 8. července 1981 17. prosince 1982 místopředseda vlády Korčák IV.
3. Ladislav Adamec KSČ 12. října 1983 31. března 1987 místopředseda vlády Korčák IV.
Korčák, Adamec, Pitra a Pithart
4. Zdeněk Horčík KSČ 31. března 1987 9. listopadu 1988 místopředseda vlády Korčák, Adamec, Pitra a Pithart
5. Antonín Kašpar KSČ 9. listopadu 1988 1990 ministr spravedlnosti Korčák, Adamec, Pitra a Pithart
6. Antonín Baudyš ČSL 31. ledna 1990 26. února 1990 místopředseda vlády Korčák, Adamec, Pitra a Pithart
7. Petr Pithart OF 26. února 1990 17. dubna 1991 předseda vlády Korčák, Adamec, Pitra a Pithart
Pithart
8. Leon Richter OF 17. dubna 1991 4. února 1992 ministr spravedlnosti Pithart
9. Jiří Novák ODS 4. února 1992 17. července 1992 ministr spravedlnosti Pithart
10. Jan Kalvoda ODA 17. července 1992 31. prosince 1992 místopředseda vlády pověřený řízením Úřadu pro legislativu a veřejnou správu Klaus I.

Seznam předsedů Legislativní rady vlády (v rámci samostatné republiky)

Pořadí Předseda Subjekt Začátek a konec v úřadu Pozice ve vládě Vláda
1. Jan Kalvoda ODA 1. ledna 1993 4. července 1996 místopředseda vlády pověřený řízením Úřadu pro legislativu a veřejnou správu Klaus I.
4. července 1996 7. ledna 1997 místopředseda vlády a ministr spravedlnosti Klaus II.
2. Vlasta Parkanová ODA 7. ledna 1997 2. ledna 1998 ministryně spravedlnosti Klaus II.
3. Miloslav Výborný KDU-ČSL 5. ledna 1998 22. července 1998 ministr bez portfeje Tošovský
4. Pavel Rychetský ČSSD 22. července 1998 12. července 2002 místopředseda vlády Zeman
12. července 2002 3. srpna 2003 vicepremiér a ministr spravedlnosti Špidla

Od 3. srpna 2003 do 1. dubna 2004 úřad neobsazen. Legislativní radu vlády řídil její 1. místopředseda Jaroslav Bureš.[2][3]

5. Karel Čermák nestraník za ČSSD 1. dubna 2004[4] 30. června 2004 ministr spravedlnosti Špidla
6. Jaroslav Bureš nestraník za ČSSD 4. srpna 2004 25. dubna 2005 ministr bez portfeje Gross
7. Pavel Zářecký nestraník za ČSSD 25. dubna 2005 4. září 2006 ministr bez portfeje Paroubek
8. Jiří Pospíšil ODS 4. září 2006 9. ledna 2007 ministr spravedlnosti Topolánek I.
9. Cyril Svoboda KDU-ČSL 10. ledna 2007 26. ledna 2009 ministr bez portfeje Topolánek II.
10. Pavel Svoboda KDU-ČSL 27. ledna 2009 8. května 2009 ministr bez portfeje Topolánek II.
11. Daniela Kovářová nestranička za ODS 8. května 2009 2. prosince 2009 ministryně spravedlnosti Fischer
12. Pavel Zářecký nestraník za ČSSD 3. prosince 2009 13. července 2010 ministr bez portfeje Fischer
13. Jiří Pospíšil ODS 13. července 2010 13. července 2011 ministr spravedlnosti Nečas
14. Karolína Peake VV 14. července 2011 12. prosince 2012 místopředsedkyně vlády Nečas
LIDEM
15. Petr Mlsna nestraník za LIDEM 13. prosince 2012 10. července 2013 ministr bez portfeje Nečas
16. Marie Benešová nestranička 10. července 2013 29. ledna 2014 ministryně spravedlnosti Rusnok
17. Jiří Dienstbier ml. ČSSD 29. ledna 2014 30. listopadu 2016 ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Sobotka
18. Jan Chvojka ČSSD 5. prosince 2016 13. prosince 2017 ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Sobotka
19. Robert Pelikán ANO 13. prosince 2017 27. června 2018 ministr spravedlnosti Babiš I.
20. Taťána Malá[5] ANO 27. června 2018 10. července 2018 ministryně spravedlnosti Babiš II.
21. Jan Kněžínek[6][7] nestraník za ANO 18. července 2018 30. dubna 2019 ministr spravedlnosti Babiš II.
22. Marie Benešová[8] nestraník za ANO 6. května 2019 17. prosince 2021 ministryně spravedlnosti Babiš II.
23. Michal Šalomoun Piráti 17. prosince 2021 úřadující ministr pro legislativu Fiala

Reference

  1. Zákon č. 272/1996 Sb., kterým se provádějí některá opatření v soustavě ústředních orgánů státní správy České republiky a kterým se mění a doplňuje zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a mění a doplňuje zákon č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv. In: Sbírka zákonů. 1996. Dostupné online. § 2, odst. 7. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné online.
  2. V rozporu s kompetenčním zákonem Legislativní radu vlády řídil její 1. místopředseda Jaroslav Bureš
  3. Výroční zpráva o činnosti Legislativní rady vlády (LRV) za rok 2013
  4. Usnesení vlády České republiky ze dne 31. března 2004 č. 308 o jmenování předsedy Legislativní rady vlády. racek.vlada.cz [online]. [cit. 2014-11-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-11-01.
  5. Usnesení vlády České republiky ze dne 27. června 2018 č. 422 o jmenování předsedkyně Legislativní rady vlády
  6. Vláda jmenovala Jana Kněžínka předsedou Legislativní rady vlády - Česká justice. Česká justice. 2018-07-18. Dostupné online [cit. 2018-07-19]. (česky)
  7. Usnesení vlády České republiky ze dne 18. července 2018 č. 471 o jmenování předsedy Legislativní rady vlády
  8. Benešová vede i Legislativní radu vlády, na náměstí budou opět protesty. iDNES.cz. 2019-05-06. Dostupné online [cit. 2019-05-06]. (česky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.