Daniela Kovářová

Studovala na Gymnáziu Jízdárenská v Ostravě. V roce 1987 absolvovala Právnickou fakultu J. E. Purkyně v Brně (v současnosti Masarykova univerzita). V letech 1987 až 1989 byla kandidátkou Komunistické strany Československa.

V letech 1990–2008 měla advokátní kancelář v Plzni, specializovanou v oborech trestního práva, rodinného práva a smluvní agendy. Mezi lety 1999–2005 působila jako předsedkyně Sekce pro trestní právo a obhajobu České advokátní komory (ČAK). V období 2005–2008 byla předsedkyní Výboru pro výchovu a vzdělávání ČAK. Od května 2008 do února 2011 byla ředitelkou Justiční akademie, vzdělávací instituce pro soudce, státní zástupce a další zaměstnance rezortu justice.

Poté, co skončila ve funkci ministryně spravedlnosti, se vrátila do advokacie a zaměřuje se především na rodinné právo a související oblasti.[1][2] Přednáší rodinnou a advokátní problematiku a mezilidské vztahy, publikuje v odborném i populárním tisku a popularizuje právo na veřejnosti. Věnuje se také pedagogické činnosti, učila na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů a od roku 2017 vyučuje mediaci v Ústavu práva a právní vědy. Byla šéfredaktorkou odborného časopisu Rodinné listy (2011–2016), od roku 2017 stojí v čele jeho redakční rady. Spolupořádá a moderuje odborné právnické konference.^[zdroj?] V oboru rodinného práva získala ocenění Právník roku za rok 2016.[3] Počátkem roku 2018 založila Unii rodinných advokátů – odborný spolek, jehož cílem je podpora rodiny a mimosoudního řešení rodinných sporů. Úzce spolupracuje s Českou advokátní komorou v oblasti dalšího vzdělávání advokátů. Od roku 2018 stojí v čele sekce rodinného práva ČAK.

Po pádu druhé vlády Mirka Topolánka na jaře 2009 byla ODS nominována do úřadu ministryně spravedlnosti ČR, který pak vykonávala ve vládě Jana Fischera do června 2010. Po většinu tohoto času byla také předsedkyní Legislativní rady vlády. Na sklonku své ministerské činnosti byla mezi šesti osobami navrženými v Senátu do funkce Veřejného ochránce práv; ve druhém kole tajných senátních voleb skončila čtvrtá s deseti hlasy, čímž se nedostala mezi dva senátní nominanty na funkci.[4]

V dubnu 2022 oznámila svou kandidaturu do Senátu jako nezávislá kandidátka.[5]

Od roku 1995 je členkou Mensy ČR, mezi zářím 1998 a červnem 2001 byla členkou Rady Mensy ČR a mezi říjnem 1999 a červnem 2000 místopředsedkyní správní rady „mensovního“ Osmiletého gymnázia Buďánka.[6] Je členkou Obce spisovatelů a byla její tiskovou mluvčí (2015–2018). Je také členkou Střediska západočeských spisovatelů.

Je vdaná za Martina Kováře, generálního ředitele nábytkářské firmy Jitona. Bydlí spolu ve Štěnovicích u Plzně a mají dvě dospělé děti.

V roce 2017 kritizovala hnutí Me Too, bojující proti sexuálnímu obtěžování žen. Podle Kovářové je MeToo v České republice jen nafouknutá bublina a „dívky se dnes berou příliš vážně a pak se jich všechno dotkne”.[7] Magazínu Reflex sdělila, že za sexuální obtěžování si ženy často mohou samy a „kampaň” MeToo je podle ní symbol toho, že se máme až moc dobře, a lituje mladé muže.[8]

V prosinci 2021 přednášela na téma „Klady a zápory ženské emancipace” na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, což vyvolalo negativní reakce u některých studentů, kteří napsali vedení fakulty dopis. V neveřejném dopise bylo uvedeno, že se přednáška Kovářové opírala „pouze o nepodložené domněnky, postrádala akademickou úroveň a strukturu” a obsahovala „nemálo genderových stereotypů”. Dále žádali vedení, aby v budoucnu uvážilo pozvání odborníků, kteří se tématem zabývají na odborné úrovni. Kovářová proti tomu uvedla, že akademická půda by měla sloužit svobodomyslným názorům a unést i provokativní otázky, nikoli omezovat diskuzi. Zároveň uvedla, že ji mrzí, že kultura rušení (cancel culture) dorazila i do Česka.[9][10] Vedení Právnické fakulty se vyjádřilo, že nenese odpovědnost za obsah vystoupení Daniely Kovářové na konferenci a že se zabývá otázkou genderové rovnosti a respektujícího prostředí na fakultě.[11][12]

• Rétorika aneb Jak dobře mluvit, jednat a komunikovat, Raabe, 2008 (spoluautorka Alena Špačková)
• Minutové povídky, Triton, 2008 (pod pseudonymem Ida Sebastiani)[20]
• Láskyplné povídky, Nová vlna, 2009 (pod pseudonymem Ida Sebastiani)[19]
• Můj flirt s politikou aneb Příručka pro ministryně, Mladá fronta, 2010
• Nebe Peklo Ráj, Mladá fronta, 2011
• Oko za oko, Mladá fronta, 2011
• Sbohem, cizinko, Mladá fronta, 2012

• Jak se dělá štěstí, Nová vlna, 2013

• Advokátka v šoku, Mladá fronta, 2014
• Vyživovací povinnost po rekodifikaci, Leges, 2014
• Právo a cestovní ruch II. – Kompendium judikatury, Havlíček Brain Team, 2014 (spoluautorka Blanka Havlíčková)
• Mrtvá z golfového hřiště, Mladá fronta, 2015
• Dědické právo podle nového občanského zákoníku, Leges, 2015
• Smrt v justičním paláci, Mladá fronta, 2016
• Jak se žije padesátkám aneb Čarodějnice neupalovat, Mladá fronta, 2017 (spoluautor Radim Uzel)
• Jak chovat muže aneb Manuál pro otrlé, Mladá fronta, 2018
• Podivné povídky, Leges, 2018
• Moje republika 1918–2018, Havlíček Brain Team, 2018 (kolektiv autorů)
• Jak hubnout a nezblbnout aneb Peklo s kily navíc, Mladá fronta, 2019
• Komunikace s klientem jako hra... i ta má svá pravidla – Jak (ne)dělat advokacii, Wolters Kluwer, 2019
• Tajemství v českém právním řádu, Leges, 2019 (kolektiv autorů)
• Jak přežít krizi v rodině, Euromedia Group, 2020 (spoluautor Max Kašparů)
• Matkovražedkyně – Ironický román o zločinu, Mladá fronta, 2020
• Pivař a blondýna, Bondy, 2020 (spoluautor Ladislav Jakl)
• Advokát a jeho klient, Wolters Kluwer, 2021
• Vztahy aneb 7+1 osudových omylů, Pragma, 2021

• 2014 – čestné uznání v kategorii Nejlepší humoristická kniha za knihu Advokátka v šoku, Cena Miloslava Švandrlíka

• 2015 – Cena Literární akademie Blinkr za nejlepší román roku za knihu Mrtvá z golfového hřiště
• 2015 – Cena Bohumila Polana za knihu Mrtvá z golfového hřiště
• 2017 – 3. místo, Cena Miloslava Švandrlíka za knihu Jak se žije padesátkám

• 2018 – 2. místo, Cena Miloslava Švandrlíka za knihu Jak chovat muže,
• 2018 – Nejprodávanější kniha nakladatelství Mladá fronta za Jak chovat muže

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Daniela Kovářová na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ida Sebastiani
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Daniela Kovářová
• Stránky advokátní kanceláře
• Daniela Kovářová – životopis na webu vlada.cz
• Daniela Kovářová – životopis na webu justice.cz
• Daniela Kovářová – osobní blog