Kvilda

Kvilda (německy Außergefild) je obec na území Národního parku Šumava, v okrese Prachatice, 16 km jihozápadně od Vimperka. S nadmořskou výškou 1065 m[3] se podle polohy obecního úřadu, pošty a kostela[4] jedná o nejvýše položenou obec v České republice.[5][6] Leží 5 km od pramenů Teplé Vltavy, v místech, kde do ní zleva ústí Kvildský potok. Žije zde 125[1] obyvatel.

Kvilda
Celkový pohled na Kvildu
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0315 550337
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíVimperk
Okres (LAU 1)Prachatice (CZ0315)
Kraj (NUTS 3)Jihočeský (CZ031)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice49°1′10″ s. š., 13°34′47″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel125 (2022)[1]
Rozloha45,17 km²
Nadmořská výška1065 m n. m.
PSČ384 93
Počet domů142 (2021)[2]
Počet částí obce5
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduObecní úřad Kvilda
Kvilda 17
384 93 Kvilda
https://www.sumava.net/oukvilda/
StarostaVáclav Vostradovský
Oficiální web: www.sumava.net/kvilda/
Úřední web: www.sumava.net/oukvilda/
Kvilda
Další údaje
Kód obce550337
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Sjezdovky u Kvildy

Historie

Vznik názvu a počátky osidlování

První dřevaři se v této lokalitě usazovali od konce 15. nebo začátkem 16. století.[7] Je však možné, že hledači zlata se zde (alespoň sezónně) usazovali již dříve.[7] Název Kvilda v souvislosti s pojmenováním zdejšího lesního hvozdu je však doložen už v roce 1345. Nejpravděpodobněji vesnici založili osadníci v 16. století neboť vůbec první písemná zmínka o Kvildě (jako o trvale osídlené obci) pochází z roku 1569.[7] Koncem 18. století zde i v okolí Kvildy začínaly vznikat hamry a sklárny.[7] Dalšími impulsy k rozvoji Kvildy byly větrné a po nich následující kůrovcové kalamity, které se zde odehrály ve druhé polovině 19. století.[7]

Kostel svatého Štěpána

Uprostřed vesnice stojí kamenný novogotický kostel sv.Štěpána, vybudovaný v letech 1892–1894. Podobně jako mnohé šumavské chalupy je kamenné zdivo kostela obloženo šindelem, aby bylo lépe chráněno před nepřízní zdejšího počasí. Šindelem byl rovněž obložen původní dřevěný kostel z roku 1765,[7] zasvěcený Nalezení těla svatého Štěpána. Tento kostel byl však spolu s dalšími 18 domy a místní školou zničen velkým požárem v roce 1889.[7]

Po druhé světové válce

Historické události v první polovině 20. století zásadním způsobem přitlumily rozvoj obce.[7] Celou situaci ještě zhoršil i odsun velké většiny místních obyvatel po skončení druhé světové války [p 1] a následný vznik pohraničního pásma.[7]

Hřbitov a jeho historie

Zároveň s původním kostelem byl na přilehlém prostranství zřízen i hřbitov. V roce 1978 byl z rozhodnutí tehdejších úřadů tento historický hřbitov zcela zlikvidován. Kovové kříže a další části hrobů byly prodány do sběrných surovin, náhrobní kameny byly odvezeny do nepřístupného pohraničního pásma v prostoru Hraběcí Huti. Až na jaře roku 2004 byly tyto náhrobky přivezeny zpět do Kvildy a opět složeny v areálu bývalého hřbitova.[8]

Po sametové revoluci

Zrušení střeženého pohraničního pásma a volný pohyb obyvatelstva i na bavorskou stranu Německa po sametové revoluci (po roce 1989) akceleroval rozvoj obce. V roce 1994 byla v Kvildě definitivně ukončena existence dvoutřídní základní školy.[9] V posledních letech (roky 2015 až 2019) zažívá obec nebývale bouřlivý vývoj.[7] Dnes (2019) je Kvilda především celoročním turistickým centrem s řadou penzionů i soukromých chalup sloužících zimní i letní rekreaci. V centru obce se nachází informační středisko NP Šumava. Na turistické stezce Bučina - Finsterau je určené místo pro přechod do Německa.[10]

Přírodní poměry

Katastrální výměra Kvildy činí 45,17 km². Na západě katastr obce sousedí s katastrem obce Modrava, na severozápadě je sousední obcí Horská Kvilda, na východě Nové Hutě a Borová Lada a na jihu je sousedním územím Národní park Bavorský les.

V kvildském katastru, který celý náleží do Národního parku Šumava, je vyhlášeno celkem 6 maloplošných zvláště chráněných území (vesměs kategorie přírodní památka); poblíž silnice mezi Kvildou a Horskou Kvildou leží Jezerní slať a dále jsou to: Kvilda-Pod políčky, Olšinka, Pramen Vltavy, Tetřevská slať a Vltavské stráně.

Nejvýše položeným bodem území obce je vrchol Černé hory (1 316 m), z šumavských třináctistovek leží na kvildském katastru ještě Stráž. Naopak nejníže položeným bodem obce je hladina Teplé Vltavy pod Františkovem s 947 m.

Kvildské tisícovky

Kvilda leží uprostřed šumavských plání. Okolí Kvildy lemuje kruh hor. Součástí obce je severozápadně situovaná hora Lapka (1171 m) na jejímž (k obci přivráceném) svahu je lyžařská sjezdovka. Západ Kvildy střeží vrch Tetřev (1258 m) (místními obyvateli je využíván k předpovídání počasí: "je-li jeho hlava v mrací, srážky Kvildu neminou"). Na jihu se zdvihají dvě příhraniční třináctistovky: Černá hora (1316 m) (v jejím vrchovišti pramení řeka Vltava) a Stráž (1308 m). Jihovýchodu dominuje mohutný Stolový hřbet s párem dvanáctistovek: Stolovou horou (1256 m) a Vysokým stolcem (1251 m), na který plynule navazuje o sto metrů nižší Stanová hora (1160 m). Kruh na severovýchodě uzavírá dvojice jedenáctistovek: vrch Orel (1181 m) a Hůrka (1159 m).[11][12][13]

Obyvatelstvo

Adam a Eva v ráji. (Podmalba na skle - Kvilda, 19. století)

Jako první byla osídlena vlastní („centrální“) Kvilda.[7] Později v souvislosti s rozvojem hamrů a skláren vznikly části obce Hamerské Domky, Svatý Jan a Hraběcí Huť.[7] Nejmladší osídlení je v částech obce Lesní Chalupy a Vilémov.[7] Počet místních obyvatel kulminoval ve druhé polovině 19. století a potom s několika dílčími výkyvy (v roce 1900 a v roce 1920) zvolna jejich počet klesal.[7] Významný pokles počtu obyvatel způsobil odsun německého obyvatelstva po skončení druhé světové války a následné nedostatečné dosídlování osadníky z vnitrozemí.[7] To bylo příčinou úplného zániku osídlení v částech obce Hraběcí Huť a Lesní Chalupy.[7] Až do konce 50. let dvacátého století přicházeli noví osadníci díky nimž se počet obyvatel mírně navyšoval.[7] Zhruba od 60. let dvacátého století ale počet obyvatel zvolna klesal.[7] V roce 2011 byl počet obyvatel mnohem nižší než v minulosti, hustota obyvatel v okrajových částech obce byla nižší na rozdíl od středu obce Kvilda, kde byla hustota obyvatel naopak vyšší než byla v minulosti.[7]

Osobnosti

V Bučině se 23. února 1858 narodil německý učitel, básník a spisovatel píšící povídky ze života obyvatel Šumavy Johann Peter.

Obecní správa a politika

Obec Bučina byla 16. února 1952 připojena k obci Kvilda.[14] K 1. lednu 1955 je obec / osada Bučina vedena jako zaniklá.[15]

Místní části

Vilémov

Vilémov je část obce Kvilda. Nachází se na levém břehu Teplé Vltavy, v jihovýchodní části Kvildy, asi 800 metrů vzdušnou čarou od kostela svatého Štěpána (střed obce). Vilémov se rozkládá v nadmořské výšce přibližně 1050 m a je situován zhruba na jižním úpatí jedné z kvildských tisícovek (vrch Orel 1182 m). Vilémov patří k nejzachovalejším částem obce, nachází se zde tzv. hamerské domky – ukázka šumavské lidové architektury.[16] [p 2]

Hamerské Domky

Hamerské Domky je část obce Kvilda.[7] Nachází se na pravém břehu Teplé Vltavy, v jižní části Kvildy, asi 600 metrů vzdušnou čarou od kostela svatého Štěpána (střed obce). Hamerské Domky[7] se rozkládají v nadmořské výšce přibližně 1050 m a nacházejí se v pomyslném trojúhelníku tvořeném dvěma silnicemi: silnicí Kvilda – Borová Lada a silnicí Kvilda – Bučina. [p 3]

Společnost

Školství

  • Lyžařská škola

Kultura

Stálá expozice historie Kvildy a Bučiny

Součástí expozice kvildského muzea je i motiv historické podoby místní školy.

V prvním poschodí budovy obecního úřadu, v prostorách někdejší školy v centru Kvildy, je umístěno malé místní muzeum, oficiálně pojmenované Stálá expozice historie Kvildy a Bučiny. Muzeum je přístupno ve stanovených hodinách celoročně.[17]

Součástí expozice jsou jak dobové předměty, tak i velmi bohatá písemná a obrazová dokumentace, zahrnující historické katastrální mapy, pohlednice, fotografie a kopie dalších dokumentů, jako je například listina ze 14. století nebo mapa Zlaté stezky z roku 1736.

Vystavené exponáty byly zapůjčeny z různých zdrojů – z regionálních muzeí v Kašperských Horách, Sušici, Vimperku či Netolicích, z okresních archívů v Prachaticích a Klatovech, z vlastivědné sbírky v bavorské obci Mauth a od soukromých osob. Výtvarné řešení expozice a instalace muzea realizovala výtvarnice Zuzana Jonová.

Infocentrum Národního parku Šumava

Hlavním tématem expozice kvildského informačního střediska Národního parku Šumava je horský les a život v něm. V prvním poschodí budovy se nachází přednáškový sál a knihovna, v níž je návštěvníkům k dispozici veřejný internet. Prostory jsou bezbariérové. V prostorách infocentra jsou nabízeny propagační a informační materiály. V době letní a zimní zvýšené návštěvnosti středisko pořádá speciální programy pro veřejnost, včetně vycházek do okolí.[18]

Zajímavosti

Vánoční strom u kostela svatého Štěpána

Rekordy šumavské obce

Šumavská Kvilda se může pochlubit několika českými 'nej'. Jsou jimi nejvýše položená obec[4], nejstudenější místo v republice[19], nejdelší pramenící řeka v republice a unikátní strop společenského sálu, který byl zařazen i mezi rekordy světové.[20] Do roku 2013 měla Kvilda také nejvyšší živý vánoční strom. K tomuto účelu sloužil 26,5 m[4] vysoký smrk rostoucí u kostela svatého Štěpána, k jeho výzdobě se používalo více než 4 000 světelných LED diod a řetězy o celkové délce více než 400 m.[21] V roce 2013 pak byl tento rekord připsán smrku v orlickoústeckém  Mladkově.[22] Smrk u kostela svatého Štěpána byl napaden kůrovcem, uschl a musel být koncem července 2019 skácen.[23]

Kvildské lidové podmalby na skle

Koncem 18. století vznikla na Kvildě jedna z nejznámějších dílen na výrobu lidových podmaleb na skle. Zakladateli byli tři malíři původem z Raimundsreutu – bratři Johann a Bernhard Peterhanslovi a Kaspar Hilgart z Kreuzbergu. Postupně se tvorba na Kvildě začala odlišovat od Raimundsreutských obrázků. Pro kvildské práce jsou typickým rozlišovacím znakem hnědo-červené kontury tělových partií zobrazovaných postav.[24]

Film Král Šumavy

V roce 1959 režisér Karel Kachyňa se svým štábem natočil v reálném prostředí pohraniční obce Kvilda a jejího širšího okolí film Král Šumavy, v němž je v rámci dobově poplatné ideologie vylíčena zdejší situace krátce po skončení druhé světové války.[25] Nejdramatičtější scény filmu, odehrávající se u bývalého mlýna a v prostoru močálu však byly natočeny u říčky Křemelné v zaniklé osadě Šerlův dvůr v okrese Klatovy.[26]

Odkazy

Poznámky

  1. Obyvatelstvo Kvildy bylo až do roku 1945 téměř výhradně německé.
  2. GPS souřadnice Vilémova: 49°0'49.116"N, 13°35'11.265"E (49.0136433N, 13.5864625E).
  3. GPS souřadnice Hamerských Domků: 49°0'48.913"N, 13°34'48.328"E; 49.0135869N, 13.5800911E.

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. ŘEZNÍČKOVÁ, Zdeňka; ŘEZNÍČEK, Přemysl. Šumava: příroda, historie, život. Praha: Baset, 2003. ISBN 80-7340-021-9. Kapitola Místopis, s. 63.
  4. redakce. Kvilda: Nejvýše ležící obec je také ta nejchladnější. prachaticky.denik.cz [online]. Dostupné online.
  5. Agentura Dobrý den. Nejvýše položená obec [online]. 2011. Dostupné online.
  6. ŠumavaNet.CZ ve spolupráci s Obecním úřadem Kvilda. Základní údaje [online]. Dostupné online.
  7. JABLONSKÁ, Laura; LÖW, Jiří; NOVÁK, Jaroslav; DOHNAL, Tomáš; ZIMOVÁ, Eliška. Krajina Národního parku Šumava – vsi, jejich struktura a vývoj. Příprava vydání (oponentní posudek) Ing. Ludmila Bínová, CSc.; ilustrace (fotografie) Čížková Pavla, Löw Jiří a spol.. Vimperk: Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava, 2011. 270 s. Dostupné online. ISBN 978-80-87257-33-3. Kapitola Kvilda, s. 101. Vydáno za finanční podpory Státního fondu pro životní prostředí České republiky; tiskárna FOP Černá v Pošumaví; publikace obsahuje ilustrace, mapy, plány, faksimile; největší rozměr: 30 cm; ISBN (v knize neuvedeno; brožováno): 978-80-87257-33-3.
  8. ŠumavaNet.CZ. Kostel sv. Štěpána a hřbitov [online]. Dostupné online.
  9. FRÖHLICHOVÁ, Leona. Dveře se zabouchly, školy musely skončit. denik.cz [online]. 29-05-2013. Dostupné online.
  10. Sdělení č. 298/2019 Sb.: Sdělení Ministerstva vnitra o vyhlášení seznamu hraničních přechodů a seznamů přeshraničních propojení [online]. [cit. 2021-07-19]. Dostupné online.
  11. Veřejně přístupný informační panel o Kvildě a okolí umístěný v parčíku na náměstí Kvildy před kostelem a turistickým informačním centrem.
  12. Turistická mapa KČT "Šumava Povydří" (číslo 65).
  13. Vycházka zavede v pátek turisty na tři kvildské tisícovky [online]. www region plzeň [cit. 2017-07-27]. Pátek 12. srpna 2011 od 09:00 hodin. Dostupné online.
  14. Úřední list ze dne 16. února 1952, částka 20.. Praha: Ministerstvo vnitra S. 93.
  15. Administrativní lexikon obcí republiky Československé 1955. Praha: Státní statistický úřad a Ministerstvo vnitra S. 562.
  16. hamerské domky Kvilda – Vilémov [online]. [cit. 2019-08-05]. Lokalita: kvildsko; dřevěné hamerské domky (ukázka šumavské lidové architektury) se nachází v nejzachovalejší části Kvildy s názvem Vilémov; GPS: 49°0'49.116"N, 13°35'11.265"E (49.0136433N, 13.5864625E). Dostupné online.
  17. ŠumavaNet.CZ. Stálá expozice historie Kvildy a Bučiny [online]. Dostupné online.
  18. Národní park Šumava. IS Kvilda [online]. [cit. 2015-11-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-17.
  19. Agentura Dobrý den Pelhřimov. Certifikát Nejstudenější místo v katastru obce [online]. 2011-12-09. Certifikát Dostupné online].
  20. ENGLOVÁ, Jitka; NYČ, David. Šumavská Kvilda v Guinnessově knize rekordů, má dva světové unikáty. rozhlas.cz [online]. 2013-09-20. Dostupné online.
  21. PECHOUŠEK, Pavel. Kvilda už má připravený nejvyšší vánoční strom v České republice. Možná i na světě!. npsumava.cz [online]. [cit. 2014-04-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-04-13.
  22. (tz, miš). Rekordní smrk roste v Mladkově. denik.cz [online]. 2013-12-03. Dostupné online.
  23. Šumavská Kvilda dnes přišla o jeden ze svých symbolů – nejvyšší živý vánoční strom. Události v regionech [online]. ČT ivysílání, 30.7.2019. Dostupné online.
  24. KAFKA, Luboš. Lidové obrázky na skle z jižních a západních Čech. [s.l.]: Muzeum Šumavy v Sušici, 1998. 38 s.
  25. filmová místa.cz. Král Šumavy [online]. Dostupné online.
  26. CSFD.cz. Král Šumavy [online]. Česko-slovenská filmová databáze Dostupné online].

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.