Horská Kvilda

První písemná zmínka o osídlení této lokality (Horská Kvilda) se datuje k roku 1577.[3] Osidlování souviselo nejspíše s pohybem osob na obchodní stezce.[3] Ta tudy procházela a její dvě větve (ve směru z Čech) se zde spojovaly.[3] Je ale možné, že sem lidé sezónně přicházeli (za drahými kovy) již dříve.[3] Od počátku měla zdejší zástavba charakter rozptýlených usedlostí.[3] Jen na několika místech podél hlavní komunikace byly stavby více koncentrovány.[3] Osídlení zde nemělo výhradně zemědělský charakter (převažoval chov dobytka), což bylo dáno extrémním charakterem zdejšího horského klimatu.[3] Lidé se tu živili dřevařstvím, sklářstvím a také tím, že poskytovali zázemí tudy procházejícím obchodním karavanám.[3] Byl to zejména rozvoj sklářství, který způsobil kulminaci počtu místního obyvatelstva.[3]

• k 1. lednu 1948 patřila obec Horská Kvilda do správního okresu Sušice, soudní okres Kašperské Hory, poštovní úřad Kvilda, stanice sboru národní bezpečnosti Prášily, železniční stanice a nákladiště Vimperk[4]
• k 1. lednu 1948 patřila osada Zhůří do obce Horská Kvilda, správní okres Sušice, soudní okres Kašperské Hory, poštovní úřad a stanice sboru národní bezpečnosti Rejštejn[4]
• k 1. únoru 1949 patřila obec Horská Kvilda do okresu Vimperk, kraj Českobudějovický[5][6][7]

• k 1. únoru 1949 patřila osada Zhůří (okres Vimperk) do obce Horská Kvilda[7]
• k 1. lednu 1950 patřila obec Horská Kvilda do okresu Vimperk, kraj Českobudějovický[8]

• k 1. červenci 1952 se obec Horská Kvilda (okres Vimperk, kraj Českobudějovický) dělí na části: 1. Horská Kvilda, 2. Zhůří[9]
• k 1. lednu 1955 má obec Horská Kvilda (okres Vimperk, kraj Českobudějovický) tyto části: 1. Filipova Huť, 2. Horská Kvilda, 3. Zhůří[10]
• k 1. červenci 1960 byla osada Horská Kvilda (okres Klatovy, kraj Západočeský) částí obce Modrava [11]

• k 1. červenci 1960 byla osada Zhůří (okres Klatovy, kraj Západočeský) částí obce Rejštejn[11]

Osídlení se nejspíše dlouhou dobu udržovalo na počtu jen několika málo usedlostí.[3] V roce 1654 zde byly celkem čtyři, v roce 1713 jich bylo sedm a v roce 1785 již sedmnáct.[3] Významnější přírůstek počtu obyvatel nastal až v 18. a 19. století v souvislosti s rozvojem sklářství a dřevařství v okolních lesích.[3] V té době vznikaly roztroušené samoty či vísky dislokované v izolovaných enklávách v okolních lesích.[3] Pokles počtu obyvatel nastal v první polovině 20. století ale zásadní se odehrál až s odsunem německého obyvatelstva po konci druhé světové války.[3] Státní statistický úřad v Praze uvádí, že v obci Horská Kvilda o rozloze 3301 ha bylo k 22. květnu 1947 sečteno 279 přítomných obyvatel.[7] Úbytek počtu obyvatel pak pokračoval až do konce 80. let dvacátého století.[3] K 1. lednu 1998 zde žilo 32 obyvatel, k 1. lednu 2011 už bylo evidováno 98 obyvatel. Současný (2011) rozsah osídlení samotné Horské Kvildy je prakticky identický s jeho kulminačním rozsahem v 19. a v první polovině 20. století.[3] [p 1]

• Pod Horskou Kvildu spadal statek Danielhof, kde po několik generací žili Klostermannové, předci a příbuzní spisovatele Karla Klostermanna. Danielhof Klostermannové vlastnili od r. 1670 nejméně až do poloviny 19. století.[12]
• V lesích nad Horskou Kvildou lze nalézt pozůstatky Zlaté stezky, dálkové obchodní cesty, kudy se z Pasova vozila do Čech sůl. Stezka byla významnou dopravní stavbou raného středověku a zanikla v chaosu třicetileté války. Její zbytky lze vidět zvláště v místech prudkých svahů, kde byla cesta hluboce zaříznuta.
• Horská Kvilda je známá také tím, že tu na podzim a v zimě jsou extrémní mrazy. Například když v lednu 2010 bylo v Sušici −17 °C, bylo zde −32,6 °C. Není ani žádnou zvláštností, když zdejší meteorologická stanice naměří teploty pod bodem mrazu i uprostřed léta – je to způsobeno tzv. mrazovou kotlinou.
• V katastru obce se nalézá památný strom buk lesní na Výhledech a části přírodních památek Povydří a Tetřevská slať.
• Obyvatelstvo bylo až do poloviny 20. století téměř výhradně německé.

• 
  Fotografie Horské Kvildy z roku 1988
• 
  Horská Kvilda
• 
  Jedna z chalup (replika původního horského stylu) na Horské Kvildě
• 
  Hamerský potok pod Horskou Kvildou
• 
  Dobová fotografie Hamerských Domků na Horské Kvildě
• 
  Současná fotografie Hamerských Domků na Horské Kvildě (rok 2019)
• 
  Ceska k Horské Kvildě (v pozadí Antýgl, v popředí boží muka nedaleko od Hamerského potoka)
• 
  Pollaufův hostinec (datovaný od 1680) na Horské Kvildě, od roku 2004 hotel Rankl (léto 2020)