Hraběcí Huť
Hraběcí Huť je samota, část obce Kvilda v okrese Prachatice. Nachází se asi 0,5 km na jih od Kvildy. Není zde evidována žádná adresa.[2] V roce 2011 zde trvale žilo šest obyvatel.[3] Hraběcí Huť leží v katastrálním území Kvilda o výměře 31,32 km2.[4]
Hraběcí Huť | |
---|---|
Rodinný dům Kvilda č.p. 131 na Hraběcí Huti | |
Lokalita | |
Charakter | samota |
Obec | Kvilda |
Okres | Prachatice |
Kraj | Jihočeský kraj |
Historická země | Čechy |
Zeměpisné souřadnice | 49°0′53″ s. š., 13°34′46″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 6 (2011)[1] |
Katastrální území | Kvilda (31,32 km²) |
Nadmořská výška | 1055 m n. m. |
PSČ | 385 01 |
Počet domů | 7 (2011)[1] |
Hraběcí Huť | |
Další údaje | |
Kód části obce | 415588 |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
Na přelomu 18. a 19. století byla na pravém břehu Teplé Vltavy (v místech, kde už stála výrobna potaše - tzv. „flusárna“) založena majiteli zdíkovského panství sklářská huť.[5] Provoz sklářské hutě vedl sklářský mistr Simon Gattermayer.[5] Tato sklářská huť byla vyhašena nejspíše již v roce 1810.[5] Na výrobu sklářské hutě navázal v roce 1871 Johann Kralik.[5] Po něm ještě sklářskou huť provozovala firma J. Lötz Witwe z Klášterského Mlýna.[5] Na konci 80. let 19. století sklářská historie Hraběcí Huti skončila.[5] Kolem sklářské huti (podél cesty směrem k pramenům Vltavy) stály další domy.[5] Také zde pracoval velký hamr a pila.[5] Před sklářskou hutí stála vlevo od cesty (při cestě na Kvildu) panská hájovna.[5] [p 1] Tyto domy byly po roce 1945 zbourány.[5] Z původní zástavby se tak dochoval jediný dům.[5] Zbytky zdiva sklárny byly zavezeny, pouze u pahorků vpravo nad cestou bylo možno nalézat úlomky pánví a skloviny.[5]
- Detail informační tabule „Hraběcí Huť“
- Sklizeň sena na Hraběcí Huti (kolem roku 1940)
- Pohled na horu Tetřev od Hraběcí Huti
- Pohled na sjezdovky na Kvildě od Hraběcí Huti
- Pohled na Kvildu od Hraběcí Huti
Odkazy
Poznámky
- Hraběcí Huť – Hájovna (Kvilda č.p. 59) se nacházela na GPS souřadnicích (49°0'34.308"N, 13°34'22.260"E).[6] Přibližně do roku 1935 byl objekt majetkem Statku Velký Zdíkov/Gut Gross Zdikau.[6] Zhruba od roku 1935 se vlastníkem hájenky stal Československý stát-správa státních lesů a statků.[6] Vlastnictví objektu v době druhé světové války není jasné.[6] Naproti přes cestu „Kvilda - prameny Vltavy“, tam kde stávala panská hájovna, byl postaven (kolem roku 2013) nový rodinný dům (Kvilda č.p. 131)[7]
Reference
- Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.
- Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 197.
- Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu.
- Informační tabule (ve tvaru „rozevřené foto-knihy“) umístěné na okraji asfaltové cesty (směrem z Kvildy k pramenům Vltavy) u lesa.
- KLUSÁK, Kamil. Hraběcí Huť - hájovna (Grafenhütte - Hegerhaus) také: Kvilda č.p. 59 [online]. Zaniklé obce a objekty, 2013-01-11 [cit. 2019-08-01]. Dostupné online.
- Hraběcí Huť 131, Kvilda na parcele st. 297 v KÚ Kvilda [online]. regiony.kurzy.cz [cit. 2019-08-02]. Rodinný dům; GPS souřadnice: 49°0'31.291"N, 13°34'22.192"E. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Hraběcí Huť na Wikimedia Commons
- Katastrální mapa katastru Kvilda na webu ČÚZK
- Hraběcí Huť na webu Zaniklé obce