Jezerní slať

Jezerní slať je rašeliniště a přírodní památka v okrese Prachatice. Nachází se na Šumavě (Šumavské pláně), necelé 2 km jihovýchodně od Horské Kvildy a 3 km od Kvildy, na katastrálním území obce Kvilda. Je součástí NP Šumava, jehož je I. zónou. Ochrana tohoto území byla poprvé vyhlášena v roce 1933 na ploše 34 ha.

Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Jezerní slať
Jezerní slať
Základní informace
Vyhlášení31. prosince 1933
VyhlásilMinisterstvo školství a národní osvěty
Zrušení15. ledna 2017
Nadm. výška1060–1075 m n. m.
Rozloha103,54 ha
Poloha
StátČesko Česko
OkresPrachatice
UmístěníKvilda
Souřadnice49°2′23″ s. š., 13°34′30″ v. d.
Jezerní slať
Další informace
Kód145
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku
Dvojpodlažní pozorovatelna u Jezerní slati

Vodstvo a podnebí

Jedná se o rašeliniště rozvodnicového typu, menší část (cca 15 procent) je odvodňována Hamerským potokem do Vydry, zbytek (cca 85 procent) Kvildským potokem do Vltavy. Rozloha slatě je 103,5 ha, nachází se ve výšce 1057–1075 m n. m.. Celková rozloha chráněného území po spojení s I. zónou Kvildského potoka činí 208 ha. Průměrná hloubka rašeliny je 2,5 m, nejvyšší mocnost rašeliny je 7,6 m v severozápadní neporušené části slatě.[1] Průměrný roční úhrn srážek v oblasti Jezerní slatě činí 1200–1300 mm.[2] Průměrná roční teplota se pohybuje okolo 2 °C a pravidelně jsou zde zaznamenávána teplotní minima.[3] [p 1] Název slať dostala od dnes již rašeliníky zarostlého jezírka. Malé jezírko o rozloze 292 m² se zachovalo v severozápadním rohu rezervace.[4]

Přístup

Nejjednodušší přístup k Jezerní slati je z turistického parkoviště u silnice II/169 z Kvildy do Horské Kvildy. Od parkoviště vede přístupová cesta ke 120 m dlouhému povalovému chodníku. Na okraji rašeliniště se nachází dřevěná rozhledna, ze které je možné zhlédnout celou rozlohu rašeliniště i s dominantním vrcholem Antýglu v pozadí.

Fauna a flóra

Na slati se vyskytuje velké množství rostlin, ve střední Evropě velmi vzácných. Patří mezi ně bříza zakrslá, která nedosahuje výšky větší než 50 cm, suchopýr pochvatý, kleč horská a mnoho dalších. [p 2] Vzácní živočichové jsou zastoupeni tetřívkem obecným, rysem ostrovidem nebo myšivkou horskou. [p 3]

Historie

V 19. a 20. století byla pravá část rašeliniště odvodněna a zčásti vytěžena. Těžba byla ukončena vyhlášením rezervace v roce 1933, i dnes jsou však následky těžby patrné, např. absencí klečového porostu v některých partiích slatě.

Dovětek

Meteorologická měření na Kvildsku

Od ledna roku 1999 spolupracuje informační středisko Národního parku Šumava s Českým hydrometeorologickým ústavem v Českých Budějovicích.[5] Měření se zde ale prováděla již během druhé světové války.[5] Po odsunu německého obyvatelstva v něm pokračoval od roku 1946 pan Emanuel Sláma s chotí.[5] Stejně jako v předchozích letech se zaznamenávají denní úhrny srážek a celková výška sněhové pokrývky.[5] Jednou týdně se eviduje i vodní hodnota celkové sněhové pokrývky.[5] Kromě toho provádí od roku 1985 na Jezerní slati pan Antonín Vojvodík měření denních teplot.[5] [p 4]

Přehled vybraných údajů na Kvildsku

Teplotní údaje jsou porovnávané v rozmezí let 1986 až 2010,[5] srážkové údaje jsou porovnávány v rozmezí let 1961 až 2010,[5] průměrný roční úhrn srážek je určován za léta 1981 až 2010 a průměrné hodnoty mrazových a ledových dnů [p 5] pak za roky 1990 až 2010.[5]

  • Průměrná teplota na Jezerní slati činí 2 °C;[5]
  • minimální denní teplota -41,6 °C byla naměřena dne 30. ledna 1987 na Jezerní slati;[5]
  • maximální denní teplota 31,3 °C byla naměřena v červenci roku 2005 na Jezerní slati;[5]
  • roční maximální úhrn srážek činil 1538 mm v roce 1995 na Kvildě;[5]
  • roční minimální úhrn srážek činil 700 mm v roce 1971 na Kvildě;[5]
  • průměrný roční úhrn srážek na Kvildě byl 1165 mm;[5]
  • denní maximální úhrn srážek byl zaznamenán dne 15. června 1969 na Kvildě (hodnota 103 mm);[5]
  • maximální výška sněhu 225 cm byla zjištěna na Kvildě v březnu roku 1988;[5]
  • průměrný počet mrazových dnů na Horské Kvildě byl 224.[5]

Odkazy

Poznámky
  1. Nejnižší naměřená teplota na Jezerní slati byla v roce 1987 a to -41,6 °C[2]
  2. Ostřice, metlice trsnatá, bezkolenec modrý, všivec mokřadní, rašeliník, klikva bahenní, rosnatka okrouhlolistá, kyhanka sivolistá, kleč kosodřevina, borovice blatka, bříza karpatská, vřes obecný a vlochyně bahenní.[2]
  3. K dalším živočichům na Jezerní slati se vyskytujícím patří: žluťásek borůvkový, perleťovec severní, bejlomorka borová, žlutopáska vlochyňová, zmije obecná, ještěrka obecná a rejsek horský.[2]
  4. Meteorologická stanice Perla v mrazové kotlině na Jezerní slati je součástí rozsáhlé sítě měřicích meteo–stanic, kterou obsluhuje pan Antonín Vojvodík spolu se svými dobrovolnými spolupracovníky.[5]
  5. Mrazový den je takový, kdy denní minimální teplota klesne pod 0 °C. Ledový den je takový, kdy denní maximální teplota klesne pod 0 °C.[5]

Reference
  1. Popis na webu NP Šumava
  2. Informační tabule číslo 1 umístěná těsně před vstupem na vyhlídkovou věž u Jezerní slati
  3. aktuální teplota
  4. Mapy.cz
  5. Informační přehled naměřených meteo–hodnot vyvěšený v nejvyšším patře vyhlídkové věže u Jezerní slati

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.