Kvílice

Obec Kvílice se nachází v údolí Bakovského potoka 7 km severozápadně od Slaného v okrese Kladno, kraj Středočeský. Žije zde 83[1] obyvatel.

Kvílice
Celkový pohled od jihu
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0203 532517
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíSlaný
Okres (LAU 1)Kladno (CZ0203)
Kraj (NUTS 3)Středočeský (CZ020)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°15′29″ s. š., 14°0′9″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel83 (2022)[1]
Rozloha1,95 km²
Katastrální územíKvílice
Nadmořská výška278 m n. m.
PSČ273 75
Počet domů40 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduKvílice 38
27375 Třebíz
[email protected]
StarostkaIng. Lenka Zamrazilová
Oficiální web: www.kvilice.cz
Kvílice
Další údaje
Kód obce532517
Kód části obce78379
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie
Zvonice u kostela sv. Víta na historické fotografii Františka Durase

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Slaný[3]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Slaný[3]
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Slaný[3]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický i soudní okres Slaný[4]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Slaný[5]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Slaný[6]
  • 1949 Pražský kraj, okres Slaný[7]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kladno[8]

Rok 1932

V obci Kvílice (180 obyvatel, četnická stanice, katol. kostel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[9] cihelna, 2 hostince, kovář, 2 krejčí, mlýn, obuvník, porodní asistentka, 4 rolníci, obchod se smíšeným zbožím, řezník, trafika, truhlář.

Památky
  • Dřevěná zvonice na šestiboké podezdívce, ze 16. století, upravená roku 1663. Zvonice podobného typu se dochovaly ještě v Neprobylicích[10] a Rakovníku.[11]
  • Novorománský hřbitovní kostel sv. Víta z konce 19. století, v místě staršího kostela, jehož existenci také dokládá starší zvonice.
  • Hřbitov s řadou starobylých hrobů včetně hrobu rodičů spisovatele Václava Beneše Třebízského
  • Fara čp. 1 s hodnotnou sýpkou
  • Kříž na návsi před čp. 11
  • Kamenné torzo na východním okraji vsi, někdy označované jako boží muka
  • Mlýn čp. 15 s hodnotnými hospodářskými objekty a studnou s plastikou sv. Jana Nepomuckého a holubníkem
  • Historická školní budova
  • Několik pozoruhodných stavení převážně z 19. a počátku 20. století
  • Buk v Kvílicích, památný strom na dvoře školy a obecního úřadu
  • Studánka U paní Lídy v mokřinách v nivě Bakovského potoka jižně od vsi
  • Dívčí skála v lese Kejkol jižně od vsi (již na katastru Libovic)
  • Kaple sv. Jana Nepomuckého a pomník Eduarda Bayera v lokalitě U Jána (již na katastru Libovic)

Pověsti

Místní pán Odolen starší Pětipeský z Chýš a Egerberka se dlouhá léta věnoval alchymii, ale nakonec této činnosti zanechal a z alchymistické slitiny nechal vyrobit zvon pro kostel sv. Víta.[12] Zvon prý dodnes při zvonění připomíná svého původce, když volá: „Pětipejsek, Pětipejsek!“

Fotogalerie
  • Novorománský kostel sv. Víta
  • Zvonice u kostela, nejstarší na Slánsku
  • Hrob rodičů Václava Beneše Třebízského
  • Fara
  • Škola
  • Dům čp. 11 na návsi, před ním kříž
  • Bývalý obchod v čp. 43
  • Usedlost čp. 4 s branou
  • Stodoly u čp. 10
  • Mlýn čp. 15
  • Studna se sochou sv. Jana Nepomuckého
  • Stodola u Bakovského potoka, jižně od čp. 9
  • Památný buk
  • Slánská krajina jižně od vsi

Doprava
  • Silniční doprava – Do obce vedou silnice III. třídy. Ve vzdálenosti 1 km vede silnice I/7 Praha - Chomutov.
  • Železniční doprava – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejblíže obci je železniční stanice Klobuky v Čechách ve vzdálenosti 5 km ležící na trati 110 z Kralup nad Vltavou a Slaného do Loun.
  • Autobusová doprava – V obci zastavovaly v červnu 2011 autobusové linky Slaný-Líský (5 spojů tam i zpět), Slaný-Srbeč-Mšec (7 spojů tam, 8 spojů zpět) a Pozdeň-Slaný-Praha (1 spoj tam i zpět) (dopravce ČSAD Slaný, a.s.).[13]

Reference
  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  4. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  5. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.. ftp.aspi.cz [online]. [cit. 2021-06-20]. Dostupné online.
  6. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011.
  7. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011.
  8. Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011.
  9. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. . (česky a německy)
  10. http://www.neprobylice.cz/neprobylicka-tvrz-hradek/historicka-zvonice/%5B%5D
  11. http://www.hrady.cz/index.php?OID=7428
  12. Archivovaná kopie. www.aristokracie.cz [online]. [cit. 2010-05-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-04-07.
  13. Portál CIS o jízdních řádech

Literatura
  • KUČA, Karel. České, moravské a slezské zvonice. 2. vyd. Praha: Libri, 2001.
  • TOMAN, Hugo. Archaeologické procházky po severních Čechách. IN: Památky archeologické a místopisné 1865, str. 108 – 114.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.