Kunín
Obec Kunín (do roku 1947 Kunvald[3], německy Kunewald) se nachází v okrese Nový Jičín v Moravskoslezském kraji, zhruba 6 km ssz. od Nového Jičína. Žije zde přibližně 1 800[1] obyvatel.
Kunín | |
---|---|
Kostel Povýšení svatého Kříže | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
LAU 2 (obec) | CZ0804 568546 |
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností | Nový Jičín |
Okres (LAU 1) | Nový Jičín (CZ0804) |
Kraj (NUTS 3) | Moravskoslezský (CZ080) |
Historická země | Morava |
Zeměpisné souřadnice | 49°38′2″ s. š., 17°59′23″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 1 825 (2022)[1] |
Rozloha | 17,12 km² |
Katastrální území | Kunín |
Nadmořská výška | 254 m n. m. |
PSČ | 742 53 |
Počet domů | 429 (2021)[2] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Kunín 69 74253 Kunín [email protected] |
Starosta | Dagmar Novosadová |
Oficiální web: www | |
Kunín | |
Další údaje | |
Kód obce | 568546 |
Kód části obce | 77283 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Název
Původní jméno vesnice bylo německé Kunenwald - "Kunův les". Základové osobní jméno Kuno byla domácí podoba jména Kunrat (Konrad). Doklady ukazují jen zkrácenou variantu Kunwald, která se používala i v češtině, a to až do roku 1947, kdy bylo jméno upraveno na Kunín.[4]
Historie
Ve 13. a 14. století náležely pozemky, na nichž se dnešní obec rozkládá, ke kunvaldskému zboží, které bylo v držení pánů ze Žerotína a z Kravař – např. mezi lety 1288 až 1311 Bluda III. z Bludova[5][6] a 1369 až 1380 Voka z Kravař.
Kunewald/Kunvald byl založen jako lesní lánová vesnice koncem 13. století.[7] a první písemná zmínka o něm pochází z roku 1382. Po vyčlenění Kunvaldu jako samostatného statku z fulneckého panství v roce 1584 byli vlastníky Estera a Jan Cetrysové z Kynšperka. Za jejich vlastnictví byl v Kunvaldu založen pivovar a od roku 1592 je statek uváděn jako malé panství. V roce 1653 panství za 65 000 zlatých zakoupil hrabě Gabriel Serényi a po smrti jeho syna Františka Serényie přešlo vdovou na rod Thun-Hohenstein.
V roce 1938 bylo většinově německojazyčné město připojeno do Třetí říše v rámci sudetské župy.
5. května 1945 byla obec osvobozena Rudou armádou, následně došlo k vysídlení původních obyvatel německé národnosti a změně názvu obce na Kunín. V roce 1951 bylo založeno JZD a o deset let později otevřeno širokoúhlé kino. Nově postavené základní školy se obec dočkala 13. září 1970. Od 1. ledna 1975 do 23. listopadu 1990 byla obec součástí města Nový Jičín.[8]
11. prosince 1992 schválila komise České národní rady stávající obecní prapor a znak. V květnu 1999 se majetkem obce stal místní zámek.
Poloha
Kunín se rozkládá po obou stranách hlavní silnice na Nový Jičín a Fulnek a protéká jím říčka Jičínka. Žije zde přibližně 1865 obyvatel v 314 domech a 517 bytech.[9]
Občanská vybavenost
Občanská vybavenost zahrnuje základní a mateřskou školu, poštu a zdravotní středisko. V obci se nalézá obchod s potravinami, restaurace a kadeřnictví.
Kunín je sídlem římskokatolické farnosti.
Hospodářství
Největším podnikem v obci je mlékárna, která je většinově vlastněná francouzskou firmou Lactalis.[10] Mlékárna zpracovává mléko od zemědělců ze širokého okolí. Má pobočku v Ostravě, která dodává plnotučné mléko do obchodních řetězců v celém Česku.
Dále je v obci čerpací stanice. Obec je plynofikována a připojena na kanalizaci.
Dopravní obslužnost zajišťují linky dopravních podniků Arriva Morava a.s., TQM – holding s.r.o. ve směru na Nový Jičín, Bílovec, Studénku, Fulnek, Ostravu a Opavu, ze zastávek Kunín – mlékárna, Kunín – zdravotní středisko, Kunín – u kovárny a Kunín – restaurace. Přeprava po železnici je možná ze zastávky Šenov u Nového Jičína v sousední obci Šenov u Nového Jičína.
Obyvatelstvo
1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1954 | 2105 | 2159 | 2116 | 2154 | 1931 | 2016 | 1358 | 1553 | 1596 | 1721 | 1796 | 1858 | 1836 |
- Věková struktura obyvatel obce Kunín roku 2011
- Rodinný stav obyvatel obce Kunín roku 2011
- Vzdělání obyvatel obce Kunín roku 2011
Pamětihodnosti
- Zámek Kunín
- Kostel Povýšení Svatého Kříže, poblíž zámku
- Fürstenberská rodová hrobka
- Hrobka rodiny Schindlerů
- Památné duby
- Socha sv. Jana Nepomuckého
- Přírodní rezervace Bařiny
Galerie
- Zámek a kostel
- Kuželník u zámku
- Přírodní památka Pusté nivy
Průmysl
V obci má sídlo známý potravinářský podnik Mlékárna Kunín.
Osobnosti obce
- Anna Nitschmann (1715–1760), exulantka, misionářka Moravské církve, básnířka a druhá manželka Nikolause Ludwiga von Zinzendorfa[12]
- Rosina Schindler (1704 Kunín –1753 Marienborn), exulantka, manželka bratrského misionáře a biskupa Davida Nitschmanna-Tesaře[13]
- Anna Schindler (1713 Kunín – 1739 Marienborn), exulantka, manželka Leonarda Dobera, generální místostarší sboru[13]
- Friedrich Böhnisch (1710–?), exulant, bratrský misionář v Grónsku v Neu-Herrnhut a Akunnatu[13]
Odkazy
Reference
- Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
- Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- Vyhláška ministra vnitra č. 723/1947 Ú.l., o stanovení nových úředních názvů míst.
- Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 477.
- http://www.zsru.cz/at/literatura/history/vyzosevmor_urbanek/vyzosevmor_aurbanek_fr.htm
- http://www.turistika.cz/turisticke-cile/detail/bludov-hrad
- Archivovaná kopie. www.kunin.cz [online]. [cit. 2010-02-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-21.
- Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 259.
- http://www.kunin.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=77819&id_obce=15027%5B%5D
- http://www.mlekarna-kunin.cz/o-nas/historie Archivováno 30. 4. 2012 na Wayback Machine - Historie Mlékárny Kunín
- Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-12-11]. Dostupné online.
- ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Moravské exulantky v obnovené Jednotě bratrské v 18. století : obrazy ze života. První vydání. vyd. Praha: Kalich, 2014. 530 s. ISBN 978-80-7017-210-0. S. 365–485.
- ŠTĚŘÍKOVÁ, Edita. Moravské exulantky v obnovené Jednotě bratrské v 18. století : obrazy ze života. První vydání. vyd. Praha: Kalich, 2014. 530 s. ISBN 978-80-7017-210-0. S. např. 71–91, 175–192 a mnoho dalších.
Literatura
- SEVERA, Václav. Vlastivěda moravská. II. Místopis. Okres novojičínský. Brno: Musejní spolek v Brně, 1933. 289 s.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kunín na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Kunvald (Kunín) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Kunín v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)