Kulturně specifické poruchy

V českém prostředí se nejedná o příliš populární téma a nemá proto jeden ustálený název. Můžeme se setkat s názvy jako kulturně podmíněné nemoci, kulturně vázané psychiatrické syndromy či kulturně podmíněné syndromy. Tyto poruchy bývaly v minulosti nazývány hysterickými symptomy, v současnosti se častěji označují za disociativní poruchy.[1] V angličtině je toto téma hojně publikované[2] a nejčastěji se můžeme setkat s názvem Culture-bound syndroms.

Kulturně specifické nemoci bývají zpochybňován skupinami psychiatrů, antropologů a historiků po celém světě. Podle těchto kritiků jsou kulturně specifické nemoci dnes již zastaralým přežitkem. Řeší se především otázky, do jaké míry mentální nemoci odráží kulturu, ze které vyvstávají.[7] Rozdíly jsou ve vnímání kulturně specifických poruch mezi antropology a psychiatry. Antropologové mají tendenci zdůrazňovat spíše relativistické a kulturně specifické aspekty syndromů, zatímco psychiatři tíhnou spíše k univerzálnímu a neuropsychologickému vysvětlení.[8]

Podle jiných názorů může ve skutečnosti existovat mnohem více kulturně specifických poruch. Některé syndromy obsažené v kategoriích DSM-IV, jako například chronický únavový syndrom nebo disociativní porucha identity, nejsou totiž v mnoha zemích známy. Jelikož však DSM-IV byl vytvořen americkou společností, kde jsou tyto syndromy obecně známy, jsou zařazeny v běžných kategoriích a do kulturně podmíněných syndromů nespadají.[7]

Jednotlivé kulturně specifické poruchy popisuje pod pojmem kulturně vázané syndromy (culture-bound syndrome) především DSM-IV, kde mají svou vlastní kapitolu mezi přílohami. Jsou zde charakterizovány jako opakující se, lokálně specifické vzorce aberantního chování a zkušenosti, které nemusí být přímo spojeny s konkrétní DSM-IV diagnostickou kategorií. Mnohé z těchto vzorců jsou místními považovány za nemoci nebo za utrpení a většina má místní jméno. Přestože běžná onemocnění můžeme zařadit do některé z kategorií DSM-IV, konkrétní symptomy, průběh a reakce okolí jsou velmi často ovlivněny místními kulturními faktory. V porovnání s tímto jsou kulturně vázané syndromy obecně vymezeny pro určitou společnost nebo kulturní oblast.

Zřídka najdeme pouze jednu diagnózu v DSM ekvivalentní ke kulturně vázanému syndromu. Aberantní chování, které může být diagnostikujícím zařazeno do několika DSM kategorií, mohou místní lidé zahrnout do jedné a projevy, které zahrneme dle DSM do jedné kategorie, může místní lékař roztřídit. Navíc některé podmínky a poruchy již jsou koncipovány jako kulturně vázané syndromy specifické pro industrializovanou společnost (např. mentální anorexie, disociativní porucha identity), jelikož se v jiných společnostech vyskytují zřídka. Také bychom neměli zapomínat na subkultury menšin v industrializovaných společnostech, mezi kterými se mohou vyskytovat kulturně vázané syndromy.

DSM-IV také uvádí seznam některých kulturně vázaných syndromů, se kterými se lze setkat v klinické praxi v Severní Americe a data naznačují, že by měly být zváženy při formulaci diagnózy[9]. Několik z nich je uvedeno níže.

V nejnovější verzi DSM-5 již kulturně vázané syndromy nemají samostatnou kategorii a jsou popsány především jako kulturní koncepty distresu.[10] V MKN-10, která je v Evropě používanější, jsou sice kulturně specifické poruchy zmíněny, avšak detailnější rozpracování chybí a uvažuje se, zdali je zařadit do příští verze[11].

Následující tabulka ukazuje seznam kulturně vázaných syndromů s krátkým popisem vycházejícím z DSM-IV a jejich lokalizací.

[9]