Krokodýl štítnatý

Krokodýl štítnatý se vyskytuje v Africe, konkrétně v její střední a západní části.[6] Lze ho nalézt v Senegalu, Tanzanii, Mali, Mauritánii, Čadu, Zambii a Angole, některá hlášení výskytu krokodýla štítnatého pocházejí z Gabonu a Kamerunu.[7] K životu dává přednost mělkým vodním plochám v okolí deštných lesů, preferuje především ty rychle tekoucí.[5] Žije převážně ve sladké vodě, někdy ho lze však potkat i ve vodě brakické. Obyčejně plave ponořen těsně pod hladinou.[7]

Krokodýl štítnatý je malý až středně velký krokodýl.[7] Obvykle měří 2,5 m, největší exempláře jsou dlouhé až 4,2 m, avšak takto velcí jedinci jsou výjimkou.[6] Samci jsou větší než samice; ostatně pohlavní dimorfismus je vyvinut u všech krokodýlů.[7] Kůže dospělců má žlutohnědé zbarvení s velkými černými skvrnami a olivově zbarvenou hlavou, mláďata jsou zeleno-šedá.[5] Druhové jméno cataphractus poukazuje na šest řad šupin na zádech a v překladu znamená „oděný v brnění”.[5] Charakteristickým rysem tohoto druhu je štíhlý čenich, vysoko na něm jsou umístěny nosní dírky.[7] Má extrémně silný stisk čelistí, v případě vypadnutí zubu mu naroste nový.[7]

Samci tohoto druhu jsou velice teritoriální a své území si hlídají před cizími samci. Vetřelce se obvykle snaží zastrašit vynořováním z vody a vystavováním těla, často také dochází k boji.[7] Dominantní samec má právo pářit se se všemi samicemi v jeho území.[7] Rozmnožování probíhá od ledna do července na začátku období dešťů.[7] Pářící rituál probíhá tak, že samec se samicí začnou společně plavat okolo sebe a navzájem se dotýkat, samice někdy vybízí samce, aby ji pronásledoval.[7] Poté dojde k páření. Dva až tři měsíce po kopulaci[7] samice naklade asi 20 poměrně velkých vajec (vejce je zhruba 8 cm dlouhé a 5 cm široké[7]) do předem vyhrabané jamky ve břehu,[6] na kterou poté navrší hromadu bahna a vegetace.[7] Hnízda mohou měřit na výšku až 80 cm a na délku až 2 m.[5] Nacházejí se obvykle ve stinných místech blízko vody.[5] Zhruba po 100 dnech se z vajec vyklubou mladí krokodýli[6] a přivolají cvrlikáním matku, která hnízdo rozhrabe a začne pomáhat mláďatům do vody.[5][6] Pohlavní dospělosti krokodýli štítnatí dosáhnou po 10 až 15 letech, v zajetí se dožívají 32 až 38 let. Délka života ve volné přírodě není známa.[7]

Potrava krokodýlů štítnatých se skládá především z ryb a jiných vodních živočichů,[6] například žab nebo krabů.[5] Velcí jedinci loví i savce, kteří se přišli napít, například kančily vodní (Hyemoschus aquaticus).[7] Oči a nosní dírky mají krokodýlové umístěny vysoko na hlavě, což jim umožňuje vyčkávat téměř ponořeni pod vodou a pozorovat kořist.[7] Díky štíhlému tělu se mohou rychle pohybovat vodou a do tlamy lapit rybu na otevřené vodě, nebo také potravu hledat v úkrytech mezi kořeny spadlých stromů.[5]

Dle Mezinárodního svazu ochrany přírody patřil do roku 1996 krokodýl štítnatý mezi druhy, o kterých chybí údaje. Poté, co byla shromážděna potřebná data, byl přeřazen mezi kriticky ohrožené druhy. Obě populace (v západní a střední Africe) jsou od sebe oddělené, v západní Africe navíc krokodýly ohrožuje vytlačování lidmi z jejich přirozeného prostředí. Na severu této oblasti kvůli lidskému osídlení a rozšiřování pouště už téměř vymizel. Lov pro kůži již v oblasti střední a západní Afriky upadl kvůli velkému poklesu početnosti druhu. Právě omezený lov, ztráta přirozeného prostředí a rybolov, který způsobuje úbytek kořisti krokodýlů, a také občasné zabíjení krokodýlů omylem chycených v rybářských sítích brání zvyšování početnosti druhu ve volné přírodě. Nyní je zapsán na seznam CITES I.[4]

V současné době existuje snaha o obnovení zredukovaných populací a umělý odchov pro potřeby repatriace. Za lokalitu vhodnou pro repatriaci bylo zvoleno Pobřeží slonoviny a další chráněné oblasti na území západoafrických zemí. Tento záchranný program úzce spolupracuje s národním parkem na území Pobřeží slonoviny, který má zajistit přežití a ochranu nově sem dovezených jedinců. Důležitá je také práce s místními komunitami. Je nutné vzdělávat místní obyvatelé, aby lépe chápali probíhající snahy o záchranu tohoto druhu [8]

Dospělí jedinci krokodýlů štítnatých nemají přirozené nepřátele, vejce a mláďata ohrožují například vydry skvrnité (Lutra maculicollis) nebo levharti (Panthera pardus). Čerstvě vylíhnutá mláďata se také mohou stát obětí dospělých krokodýlů štítnatých.[7]

• Mecistops cataphractus cataphractus, (Cuvier, 1825)
• Mecistops cataphractus congicus, (Fuchs, Mertens & Wermuth, 1974)[2]