Christian Kotz von Dobrz

Měl titul c. k. komořího. Patřilo mu alodiální panství Újezd Svatého Kříže v jihozápadních Čechách.[2][6] Jeho manželkou byla od 20. května 1837 Leopoldine Sophie Marie Aglaja (1812–1899), sestra rakouských politiků Karla Viléma a Adolfa z Auerspergu.[2] Měli spolu tři syny, prostřední Václav (1842–1912) dosáhl v armádě hodnosti c.k. polního podmaršálka a stal se členem rakouské panské sněmovny.

Dlouhodobě působil ve vysokých funkcích ve státní správě. Počátkem 40. let 19. století byl guberniálním radou v Praze. Ve 40. letech byl rovněž činný jako ředitel Společnosti vlasteneckých přátel umění a ředitel pražského živnostenského spolku. Pak zastával funkci krajského hejtmana ve Slaném a po reorganizaci státní správy roku 1850 přešel na post krajského hejtmana v České Lípě, kde setrval do roku 1853, kdy přešel do funkce viceprezidenta místodržitelského oddělení v Košicích. V roce 1856 byl přeložen do Brna, kde byl místodržitelským viceprezidentem. Zde setrval cca pět let a pak opustil státní službu. Byl členem okresní školní rady v Horšovském Týně a okresního výboru v Hostouni.[2][3]

Zapojil se i do politiky. V zemských volbách v březnu 1867 byl zvolen na Český zemský sněm za kurii velkostatkářskou (nesvěřenecké velkostatky).[6][7] Patřil ke Straně ústavověrného velkostatku, která byla proněmecky, provídeňsky a centralisticky orientovaná.[6] Zemský sněm ho o dva týdny později[6] zvolil i do Říšské rady (tehdy ještě volené nepřímo) za kurii velkostatkářskou v Čechách. Opětovně byl sněmem do Říšské rady delegován roku 1870. 8. listopadu 1870 složil slib.[8]

Zemřel v říjnu 1883.[2][3]