Kostolné

Obec Kostolné leží ve východní části Myjavské pahorkatiny, v údolí potoka Kostolník mezi Malými Karpaty a Bílými Karpaty. Pahorkatinný povrch katastru tvoří mladší třetihorní slepence a pískovce a starší třetihorní pískovce a jílovce. Celková plocha katastru zabírá 1011 ha. Střed obce se nachází v nadmořské výšce 219 m n. m. Převládají hnědozemní lesní půdy.

V lokalitě obce Kostolné bylo odkryto žárové pohřebiště lužické kultury z mladší doby bronzové. První písemná zmínka o této obci pochází z roku 1392, kdy král Zikmund daroval čachtické panství spolu s 20 vesnicemi, mezi nimi i Kostolnem (Kosztolna), Ctiborovi ze Ctibořic. Obyvatelstvo se dělilo na 3 skupiny: sedláci, chalupníci a podružníci. V zemědělské výrobě bylo v Kostolnu rozšířeno pěstování prosa, konopí, chmele a šafránu a také chov skotu a ovcí. Důležitou roli hrálo tkalcovství. Ve vesnici se nacházely 2 mlýny. Uprostřed obce byl v roce 1785 dostavěn evangelický kostel, jediný kostel v obci. Od tohoto kostela se odvozuje název obce.

V období národního obrození zde působil významný evangelický kněz Ján Trokan (1810 – 1894), který se přátelil se Štúrovci, o čemž svědčí i Štúrova skála umístěna na skalnatém ostrohu v katastru obce. Ve velké míře přispíval do časopisů, novin a almanachů. V současnosti se potoční řadová zástavba rekonstruuje chalupáři z větších měst.