Martin Davídek (kněz)

Martin Davídek (* 31. prosince 1966, Praha) je český římskokatolický kněz a církevní právník. Od roku 2011 je kanovníkem litoměřické kapituly a od září 2012 působí jako biskupský vikář litoměřické diecéze pro pastoraci.[1] K datu 1. července 2016 byl jmenován generálním vikářem litoměřické diecéze.[2]

J.M. can.[p 1]
Mons. ICLic. Mgr. Martin Davídek
kanovník litoměřické kapituly
administrátor farnosti Libochovany, generální vikář litoměřické diecéze
Mons. Martin Davídek
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
SídloDómská farnost u sv. Štěpána na Dómském pahorku
Znak
Svěcení
Jáhenské svěcení23. června 2001
světitel Josef Koukl
Kněžské svěcení29. června 2002
světitel Josef Koukl
Osobní údaje
Datum narození31. prosince 1966 (55 let)
Místo narozeníPraha, Československo Československo
Národnostčeská
RodičeJiří a Jitka Davídkovi
Povolánířímskokatolický duchovní
Vzdělání Univerzita Karlova
Papežská lateránská univerzita
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

Po absolvování středoškolského vzdělání v oboru typografie (roku 1985) pracoval v tiskárnách a redakčně připravoval knihy i periodika. Od roku 1995 se připravoval na kněžství v Teologickém konviktu v Litoměřicích a následně pokračoval ve studiích na pražské Katolické teologické fakultě Univerzity Karlovy, kterou úspěšně zakončil roku 2001. V tomtéž roce byl vysvěcen na jáhna a působil coby prefekt v teologickém konviktu v Litoměřicích. Vyučoval zde základy teologie. Následujícího roku byl tamtéž vysvěcen na kněze.[1]

Své kněžské působení započal v katedrále svatého Štěpána, kde byl farním vikářem. Současně se stal ředitelem Diecézního domu kardinála Trochty. Roku 2003 přechází z Litoměřic do Děčína, kde se stává správcem farnosti Děčín I.[1] Zde duchovně pečoval i o vietnamskou komunitu z blízkého Hřenska.[3][4] Ke konci roku 2005 změnil pozici a stal se sekretářem litoměřického biskupa Pavla Posáda a od konce roku 2008 i biskupa Jana Baxanta.[1]

Působil také jako tiskový mluvčí litoměřického biskupství, dále byl členem redakční rady Katolického týdeníku a kaplansky vypomáhal v hospici svatého Štěpána. V letech 2008–09 byl šéfredaktorem časopisu Zdislava. Roku 2009 začal na římské Lateránské univerzitě studovat kanonické právo a tato studia dokončil roku 2012.[1]

Od 1. února 2013 je administrátorem farnosti Libochovany. Od 1. března 2013 byl také jmenován soudcem pražského Metropolitního církevního soudu.[5] Od 1. ledna 2015 zastával pozici ochránce spravedlnosti a obhájce svazku v Diecézním soudu litoměřické diecéze.[6][7]

Od 1. července 2016 vykonává úřad generálního vikáře litoměřické diecéze, jehož předchůdce byl P. Stanislav Přibyl. Od začátku září 2016 byl v souvislosti s převzetím úřadu generálního vikáře uvolněn ze všech funkcí u obou církevních soudů.

Osobní erb

Blason osobního erbu: Štít s patou. V hlavním modrém poli stříbrný latinský kříž přeložený šikmo stříbrnou kotvou a kosmo planoucím srdcem, nad křížem zlaté zářící Boží oko. V červené patě štítu zlatá hvězda. Pod patou štítu kanovnické signum na řetězu. Vše převýšeno černým kloboukem se šesti střapci.

Odkazy

Poznámky

  1. význam zkratky J.M. can. – Jeho Milost kanovník

Reference

  1. Biskupský synod o nové evangelizaci v Římě z října 2012 [online]. Hradec Králové: Biskupství královéhradecké [cit. 2013-01-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-23.
  2. MICHÁLKOVÁ, Jana. Novým generálním vikářem je P. Martin Davídek. Deník [online]. 2016-06-24 [cit. 2016-07-02]. Dostupné online.
  3. PODZIMEK, Michal. Být svědkem Krista. Zdislava. Listopad 2005, roč. 10, čís. 7, s. 8–9. Dostupné online. ISSN 1211-304.
  4. PODZIMEK, Michal. Být svědkem Krista. Zdislava [online]. 2005-12-05 [cit. 2013-01-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-07.
  5. Katalog arcibiskupství pražského, R.D. ICLic. Mgr. Martin DAVÍDEK [online]. Arcibiskupství pražské [cit. 2014-07-01]. Dostupné online.
  6. Diecézní soud litoměřické diecéze [online]. dltm.cz [cit. 2015-04-13]. Dostupné online. (česky)
  7. V Litoměřicích byl zřízen Diecézní církevní soud [online]. proglas.cz [cit. 2015-04-13]. Dostupné online. (česky)

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.