Kostel svatého Jakuba apoštola (Hřivice)

Interiér kostela

Nejstarší písemná zmínka o kostele pochází z roku 1355. Dne 3. července odkázala vdova po lounském konšelu Mikuláši Vlčkovi hřivickému faráři Velislavovi jednu kopu grošů ročně.[4] Až do roku 1425 pak následuje nesouvislá řada pěti dalších duchovních správců, z nichž Rudolf z Hořan (1397) byl rytířského stavu.[5] Hřivický kostel byl vybavený slušným nemovitým majetkem. V předhusitském období platil ze žateckého děkanátu pátý nejvyšší desátek.[6] Ze šestnáctého století známe jmény jen dva faráře, Jiřího Klučovského a Jana Lukvina, naposledy připomínaného v roce 1549.[7] Po polovině šestnáctého století pravděpodobně nebyla hřivická fara obsazena. Začátkem osmdesátých let totiž na faře sídlil jakýsi Mikuláš Tkadlec, který byl dlužen šlechtičně Aleně z Močidlan na Hrádku. V roce 1603 se ale v kostele mše prokazatelně sloužily.[8] Je proto možné, že se už před třicetiletou válkou stal hřivický Svatý Jakub kostelem filiálním ke kostelu Nanebevzetí Panny Marie v Opočně, jak tomu bylo po třicetileté válce. Pro opočenskou farnost včetně Hřivic se zavedly matriky v roce 1648.

Součástí kostelního areálu je zděná zvonice. Je patrně starší než dnešní budova kostela.[9] Profilace ostění oken v horní části věže se zdá naznačovat vzniku stavby ve druhé polovině sedmnáctého století. Ve zvonici je umístěn zvon Jakub z roku 1506. Existence zvonice je zřejmě důvodem, proč při novostavbě kostela nebyla postavena věž. Příčinou novostavby měl být požár, ke kterému došlo snad na počátku 20. let 18. století. Z roku 1723 totiž pochází projekt nového kostela, který vypracoval schwarzenberský architekt Anton Erhard Martinelli.[10] Stavbu financoval schwarzenberský patronátní úřad.[11]

Ve čtyřicátých letech devatenáctého století usilovali Hřivičtí o zřízení lokálie. Za tím účelem se v roce 1847 stavěla nová farní budova, do níž se o rok později nastěhoval duchovní. Hřivický kostel se tak stal lokálií farního kostela v Opočně. V roce 1858 byla hřivická farnost obnovena, do jejího okrsku patřily vesnice Konětopy, Pnětluky, Markvarec a Solopysky. Roku 2016 byla fasáda kostela rekonstruována.

Duchovní správci kostela jsou uvedeni na stránce: Římskokatolická farnost Hřivice.

Západní průčelí

Jednolodní kostel má obdélníkový půdorys se zaoblenými nárožími a polokruhově zakončený presbytář, k jehož jižní straně je připojena sakristie zaklenutá křížovou klenbou. Boční fasády jsou rozčleněné lizénovými rámci a obdélnými okny. Dominantní částí kostela je vstupní průčelí rozdělené lizénovými rámci. Ve střední části je vstupní portál a výklenky v užších bočních částech obsahují sochy svatého Vojtěcha a svatého Prokopa z roku 1746 od Františka Rottera. Další socha (svatý Kryštof) ze stejné doby, jejímž je pravděpodobným autorem, stojí ve výklenku v nejzazší části presbytáře. Průčelí je dále zdůrazněno vysokým kladím, nad kterým je štít s volutovými křídly a trojúhelníkovým nástavcem.[12]

Střední část kostelní lodi je zaklenutá plackovou klenbou, na kterou nad kruchtou a u vítězného oblouku navazují pole talířové klenby. V presbytáři je také použita příčná placková klenba, na kterou v závěru navazuje koncha oddělená pásem, který přechází do dvojice pilastrů v bočních zdech. Dvojice portálů v bočních zdech vede na hřbitov a do sakristie.[12]

Uvnitř převažuje rokokové zařízení, ale hlavní portálový oltář z první čtvrtiny osmnáctého století je barokní. Zdobí ho obraz Stětí svatého Jakuba ze dvacátého století od E. Neumanna a tři sochy: svatý Petr, svatý Pavel a Nejsvětější Trojice. Rokokový boční oltář svaté Anny Samotřetí, který vznikl po polovině osmnáctého století, doplňují sochy svatého Jana Nepomuckého a svatého Josefa. K vybavení dále patří kazatelna se sochou žehnajícího Krista a čtrnáct rustikálních barokních obrazů křížové cesty. Autorem kazatelny a soch v interiéru je pravděpodobně také František Rotter.[12]

Od roku 1742 jsou v kostele uváděny varhany, zřejmě malý pozitiv. Roku 1768 vyrobil varhanář z Lokte Josef Pleyer pro Hřivice nový, větší nástroj. Ten roku 1896 do současné podoby upravila pražská firma Rejna a Černý.[13]

• 
  Plastika sv. Kryštofa na vnější straně presbytáře
• 
  Plastika sv. Vojtěcha na průčelí kostela
• 
  Plastika sv. Prokopa na průčelí kostela