Kostel svatého Jakuba Většího (Kratonohy)
Kostel svatého Jakuba Většího se nalézá v obci Kratonohy v okrese Hradec Králové. Kostel je chráněn jako kulturní památka ČR. Národní památkový ústav tento kostel uvádí v katalogu památek pod rejstříkovým číslem ÚSKP 26950/6-635.
Kostel svatého Jakuba Většího (Kratonohy) | |
---|---|
Kostel svatého Jakuba Většího (Kratonohy) | |
Místo | |
Stát | Česko |
Kraj | Královéhradecký kraj |
Obec | Kratonohy |
Souřadnice | 50°10′11,05″ s. š., 15°36′8,75″ v. d. |
Základní informace | |
Církev | římskokatolická |
Diecéze | královéhradecká |
Farnost | Římskokatolická farnost Kratonohy |
Status | farní kostel |
Architektonický popis | |
Stavební sloh | gotika, baroko |
Specifikace | |
Stavební materiál | cihly |
Další informace | |
Kód památky | 26950/6-635 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
Kostel svatého Jakuba Většího v Kratonohách je v jádru gotický kostel ze 14. století, který byl v letech 1707–1710 barokně přestavěn zásluhou Jana Václava Michny z Vacínova a jeho španělské manželky. V té době došlo také ke změně patrocinia – dřéve byl kostel zasvěcen Všem svatým.[1]
Popis
Kostel je jednolodní obdélná stavba s nižším, trojboce uzavřeným presbytářem po jeho severní straně, se sakristií s panskou oratoří v patře. V západním průčelí se nalézá hranolová věž z roku 1707.
Stěny kostela jsou zevně opatřeny odstupňovanými opěráky (loď má na každé straně 3 a presbytář 4 na hranách závěru). Loď osvětlují segmentově uzavřená okna se šambránami s uchy a kapkami, okna v presbytáři jsou oválná.
Západní průčelí s přízemím věže je členěno nárožními pilastry, nesoucími římsu s vysokým vlysem. Nad ním se zvedá patro věže, s nárožními lizénami a v každé straně s jedním půlkruhově zaklenutým oknem, nad kterým jsou hodiny, zasahující až do úrovně hlavní římsy, která kolem nich vytváří půlkruhový oblouk. Střecha věže je jehlancová z měděného plechu a je zakončena makovicí a kovaným křížem. Kostelní loď má střechu z bobrovek.
Hlavní vchod ze západu má segmentový záklenek, hladké ostění s klenákem, dveře jsou výplňové, klika kovová rokoková. Nad vchodem je oválné okno s hladkou šambránou.
Severní vstup do kostelní lodi je opatřen kovanými dveřmi s diagonálním přepásáním a kováním pozdně barokního typu. V oknech jsou kovové rámy s křížovým členěním, doplněné barevnými vitrážemi spojovanými olovem.
K vnější zdi kostela jsou zazděny staré náhrobní kameny – na jižní straně věže z roku 1580 s erbem, na severní straně sakristie je torzo náhrobníku s erbem, na severní straně lodi je náhrobek s erbem v oválné kartuši a na severní straně věže náhrobek s erbem.
Stěny uvnitř kostela jsou členěny pilíři s toskánskými hlavicemi, oratoř je otevřena do presbytáře obdélnými okny. Presbytář je sklenut jedním polem valené klenby s lunetami a v závěru konchou s lunetami, loď pak dvěma poli valené klenby s lunetami, triumfální oblouk je půlkruhový, na vrcholu vítězného oblouku kostela je alianční znak vymalovaný v plasticky bohatě zdobených kartuších, kde se michnovský znak objevuje společně s heraldickým znakem Michnovy manželky Marie Karoliny von Wopping.
Klenba celého kostela je pokryta bohatou štukovou dekorací s ikonograficky výjimečnými freskami. Výjevy jsou inspirovány emblematickými knihami. Hlavní loď kostela a prostor presbytáře jsou zdobeny malbami inspirovanými knihou Amoris divini et humani antipathia autora Michela van Lochoma. Na obrazech jsou zpravidla dvě postavy, z nichž ta se svatozáří je personifikací božské lásky a druhá, s vlasy do drdolu, je lidská duše, tzv. Anima. Výjevy na vítězném oblouku kostela vycházejí ze svazku Idea de un Príncipe político-cristiano španělského autora Diega de Saavedra Fajardo.[1]
Sklomalby od J. Veselého jsou ze začátku 20. století. Kruchta pochází z doby kolem roku 1710, uprostřed je konvexně prohnutá a je nesena dvěma karyatidami.
Vnitřní zařízení kostela je většinou barokní, patrně španělské provenience. Kromě hlavního oltáře v podobě štukové jeskyně se sochou svatého Jakuba Většího uprostřed a se sochami svatého Petra a Pavla po stranách jsou zde dva boční oltáře. Levý z doby kolem roku 1700 je zasvěcen svaté Anně, pravý oltář Panny Marie Karlovské pochází z poloviny 18. století. Kazatelna je ve tvaru otevřené velrybí tlamy. Křtitelnice pochází z roku 1604.
Současné varhany v kostele postavil roku 1905 Josef Kobrle (1851–1919), varhanář z Lomnice nad Popelkou, a nahradil jimi barokní stroj Pavla Františka Horáka z roku 1773.
Galerie
- Kostel sv. Jakuba Většího (Kratonohy)
- Kostel sv. Jakuba Většího (Kratonohy)
- Kostel sv. Jakuba Většího (Kratonohy)
- Kostel sv. Jakuba Většího (Kratonohy) – náhrobní kameny u kostela
- Kostel sv. Jakuba Většího (Kratonohy) – náhrobní kameny u kostela
- Hlavní oltář v podobě jeskyně
- Kazatelna v podobě velryby
- Alianční erby - vlevo erb Marie Karoliny von Wopping, vpravo erb Jana Václava Michny z Vacínova
Reference
- PANOCH, Pavel. Jan Václav Michna z Vacínova a emblematická výzdoba kostela sv. Jakuba Většího v Kratonohách. Theatrum historiae [online]. 2007 [cit. 2020-06-14]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Jakuba Většího na Wikimedia Commons
- Římskokatolická farnost Kratonohy
- kostel na památkovém katalogu
- kostel na hrady.cz