Kostel Povýšení svatého Kříže (Město Libavá)

Kostel je jednolodní zděná omítaná orientovaná stavba postavena na půdorysu obdélníku s odsazeným kněžištěm s půlkruhovým závěrem a předsazenou věží v západním průčelí. Po stranách kněžiště byly přístavky sakristií, v roce 2006 byla jižní zbourána. Fasády kostela jsou členěny lizénovými rámy a korunní římsou. Hranolová věž na půdorysu čtverce (11×11 m) je ukončena prolomenou jehlanovou střechou. Ve zvonovém patře na všech čtyřech stranách jsou sdružená okna a pod nimi hodinové ciferníky. Hodinový mechanizmus se dochoval v podobě torza. Byl vyroben v roce 1893 firmou Uhren-Fabrik, Freudenthal öst. Schlesien. Cimbálový mechanizmus pochází z roku 1791 a byl vyroben Františkem Xaverem Stankem. Vchod na schodiště věže vede přízemním přístavkem s pultovou střechou, který je u severní stěny věže. Hlavní vstup vede podvěžím. Na překladu vchodu byl vytesán letopočet 1669 a kříž.

Loď má obdélníkový půdorys (26×17 m) je krytá eternitovou sedlovou střechou s valbou (na východní straně) na nových krovech postavených v roce 2002. Ještě v roce 1833 byl na střeše sanktusník. Původní krytinou byla břidlice. Loď má čtyři okenní osy v lizénových rámech a korunní římsu. Okna jsou zakončena půlkruhovým záklenkem a nad nimi jsou menší kruhová okna, mimo prvního okna, které osvětluje kruchtu a je v úrovni kruhových oken. Jednoduchý kamenný portál bočního vchodu je umístěn ve třetí ose v obou podélných stěnách lodi.

Půlkruhový závěr kněžiště prosvětlují tři vysoká okna se segmentovým zakončením. V rámech zůstaly zbytky vitráží z konce 19. století, která jsou zvenčí chráněná novým zasklením v kovových rámech. Kněžiště má sedlovou střechu s půlkuželem nad závěrem.[5] Nad prostředním oknem je tabulka s třířádkovým nápisem (chronogramem):

REX CHRISTE DOMINE / CRVCIFIXE SALVE / DEI GLORIA AETERNA (ukryt letopočet 1936).

Ke kněžišti na jižní straně byla v roce 1843 přistavěna nová sakristie o rozměrech 6 × 6 m s vloženým nárožním kamenem, na kterém byl letopočet výstavby sakristie 1843 a písmena A. M. D. G. (Ad maiorem Dei gloriam). Sakristie byla odbourána v roce 2006.

Vnitřek kostela byl zdobený mnoha řezbářskými pracemi, dominantní byly varhany na kruchtě. Výmalbu kostela provedl vídeňský malíř Christian Petersen v roce 1898. Loď má valenou klenbu příčně dělenou čtyřmi pasy. Mezi nimi jsou v iluzívních štukových zrcadlech nástěnné malby a vedle zrcadel další ornamentální štuková výzdoba. Stěny lodi jsou členěny pilastry.

Na severní straně kněžiště byla patrová sakristie, z níž vedly schody na kazatelnu a druhé schody do depozitáře v patře. Kněžiště má valenou klenbu s výsečemi. Ve štukovém zrcadle je freska znázorňující výjev Nalezení svatého Kříže. V lunetách jsou malby čtyř evangelistů. Mezi okny jsou vždy čtyři sdružené sloupy a polosloupy se zlacenými korintskými hlavicemi, které nesou přerušovaná kladí. Po stranách krajních oken místo sloupů jsou pilastry.

Kromě hlavního oltáře z roku 1714 zasvěcenému Povýšení svatého Kříže s obrazem Nalezení svatého Kříže a alabastrovými sochami byly boční oltáře po stranách vítězného oblouku. Na straně evangelijní byl boční oltář Matky Boží s obrazem Matky Boží Karmelské (Škapulířové), na epištolní straně byl boční oltář zasvěcený svatému Antonínu Padovskému. Na epištolní straně lodi byly ještě dva boční oltáře zasvěcené svaté Barboře a svatému Janu Nepomuckému.

V roce 1900 byly čtvercové dlaždice na podlaze nahrazeny velkými plotnami z bílého a namodralého mramoru a menšími břidlicovými úseky. Tato dlažba byla nahrazena betonovou podlahou. Část původní podlahy se dochovala v podvěží.

Na dvou zděných hranolových pilířích je nesená kruchta původně dvoupatrová. Její půdorys je konvexně prohnutý s dřevěným parapetem. Na kruchtu vede boční točité schodiště a z kruchty vede vstup do věže a po litinovém schodišti do patra věže, další jsou dřevěná. Podkruchtí je zaklenuto třemi valenými klenbami se styčnými lunetami.

Kruchta byla vyklizena a do prostoru lodi byla v roce 1950 vložena dřevěná konstrukce podepřena zděnými pilíři, která rozdělila prostor na dvě patra.

Varhany pořídil farář P. Johann Mükenröder, který působil v Městě Libavá v letech 1783–1790. Varhany měly dvě klaviatury a 21 mutací. Varhanní skříň má zprohýbaný půdorys, byla zdobená prořezávaným vegetabilním dekorem, ve vrcholu pak andílky a uprostřed dekorativní vázou. Záznamy popisují opravy varhan po požárech v roce 1783, provedl libavský varhanář Franz Schwarz, 1820, opravu provedl olomoucký varhanář Michal Oranský se svými tovaryši. V roce 1844 byly postaveny další nové varhany varhanářem Mořicem Hanačíkem ze Spálova. Varhany měly jeden manuál jeden pedál a osm registrů.

• Seznam kulturních památek v okrese Olomouc

• Obrázky, zvuky či videa k tématu kostel Povýšení svatého Kříže na Wikimedia Commons