Kostel Narození Panny Marie (Třebenice)

Římskokatolický farní[1] kostel Narození Panny Marie v Třebenicích je goticko-renesanční sakrální stavba postavená na místě staršího předchůdce a tvořící dominantu uprostřed protáhlého[2] třebenického Paříkova náměstí. Od roku 1964 je kostel chráněn jako kulturní památka.[3]

Kostel Narození Panny Marie
v Třebenicích
Kostel Narození Panny Marie v Třebenicích
Místo
StátČesko Česko
KrajÚstecký
OkresLitoměřice
ObecTřebenice
Souřadnice50°28′34,28″ s. š., 13°59′24,61″ v. d.
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciečeská
Diecézelitoměřická
Vikariátlitoměřický
FarnostTřebenice
Statusfarní kostel
Užíváníbližší informace:
o bohoslužbách
o NOCI KOSTELŮ
Současný majitelfarnost Třebenice
Architektonický popis
Stavební slohgoticko-renesanční
Výstavba15911601
Specifikace
Stavební materiálkámen, zdivo
Další informace
AdresaPaříkovo nám., Třebenice
Kód památky42934/5-2370 (PkMISSezObrWD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

První zmínka o farní lokalitě jako trhové vsi svatojiřského kláštera v Třebenicích pochází z roku 1227.[2] Datum založení farnosti není doloženo, avšak matriky jsou vedeny od roku 1671.[1] Rozvoj městečka v 16. století umožnil stavbu nového kostela. Nejprve vznikla roku 1551 velká věž v severozápadním nároží. Loď a presbytář byly postaveny v letech 15911601. Kostel byl obnoven po požáru roku 1669. V letech 18231824 byla postavena nová sakristie.[4] Dále byl opraven v roce 1838[2] a znovu opraven v roce 1934 architektem J. Fialou. Oproti původní stavbě byl dodatečně upravený.[4] Kostel přístupný během bohoslužeb.

Architektura

Třebenický kostel od závěru

Exteriér

Loď i závěr kostela jsou členěny vysokými polokruhovými slepými arkádami na přízedních pilířích. V nich jsou hrotitá okna s kružbami a nad nimi se nacházejí okrouhlá okna. Na jižní straně a závěru jsou pod hrotitými okny ještě ploché polokruhové výklenky. Sakristie má zaoblené rohy a lizénové rámce, které pochází z doby opravy v letech 1821-1824. Věž se spárovanými nárožími je členěna vysokou lichou arkádou. V horní části je věž členěna nárožními pilastry a obdélnými okny s polokruhovými nástavci. Na východní straně věže je nižší přístavek schodiště s úzkým portálem v pozdně goticky profilovaném rámci. Při západním nároží severní strany věže se nachází nápis svědčící o jejím založení v roce 1551. V západním průčelí je hrotitý vchod do předsíně.[4]

Interiér

Loď i presbytář tvoří jednotný, neoddělený prostor se slepými polokruhovými arkádami na pilastrech a obíhající hladkou římsou, která odděluje hrotitá a okruhlá okna. Valená klenba s lunetami a sítí štukových pásků je jednotná. Barokní zděná kruchta má poprsnici, která je nesená dvěma širokými segmentovými oblouky na hranolovém pilíři. Podklenutá je valenou klenbou s lunetami. Jižní pole podkruchtí je odděleno skleněnými dveřmi od dlouhé západní vstupní prostory. Je sklenuté dvěma poli valené klenby s lunetami a sítí štukových pásků na přízední pilíře, které jsou postavené v ose pilíře podkruchtí. Po severní straně této vstupní prostory v podvěží je obdélná kaple. Ta je sklenutá valenou klenbou s dvěma lunetami. Jsou zde železné dveře s pobíjenými pásky a růžicemi. Nad předsíní se nachází ještě druhá kruchta. Je sklenutá valenou klenbou s lunetami a štukovými pásky. Zábradlí této druhé kruchty je dřevěné, kuželkové. Severní předsíň je sklenuta plackou. Sakristie má plochý strop.[4]

Zařízení

Hlavní oltář je barokní a pochází z 1. čtvrtiny 18. století. Je na něm obraz Narození Panny Marie. V nástavci oltáře je obraz Nanebevzetí Panny Marie od J. Žáka z roku 1858. Jsou zde také barokní sochy sv. Mikuláše a sv. Prokopa. Barokní oltář sv. Vavřince s barokními sochami sv. Rocha a sv. Šebestiána pochází z 1. poloviny 18. století. Barokní oltář sv. Antonína s obrazem sv. Antonína je z 1. poloviny 18. století. V jeho nástavci je obraz Zvěstování Panny Marie. Oltář sv. Jana Nepomuckého je pseudobarokní. Kazatelna je barokní a pochází z 1. čtvrtiny 18. století. Je doplněna sochou sv. Jana Nepomuckého na stříšce a obrazy evangelistů a církevních Otců na řečništi kazatelny. Barokní zpovědnice je s obrazem sv. Jana Nepomuckého. Kostelní lavice jsou rokokové. Obraz sv. Petra a sv. Pavla v rokokovém rámu je 2. poloviny 18. století.[4] V kostele se nacházejí dva malé renesanční alabastrové reliéfy s výjevy z Apokalypsy v chiaroscurovém rámování. Jedná se patrně o saskou práci z 16. století.[2] Krucifix je barokní, relikviáře pak rokokové. V jižní stěně je umístěn renesanční figurální náhrobník Zdislava ze Lhoty z roku 1574. Pozdně gotická cínová křtitelnice z 1. poloviny 16. století s reliéfy Ecce Homo, sv. Jakuba a sv. Václava pochází od mistra Tomáše. V sakristii je pozdně gotický reliéf Poslední večeře z 1. poloviny 16. století.[4]

Okolí kostela

Fara v Třebenicích
Mariánský sloup poblíž třebenického kostela
Kříž za třebenickým kostelem

Na náměstí u kostela je mariánský sloup s Immaculatou z roku 1705, chráněný od 3. května 1958 chráněna jako kulturní památka České republiky.[5] V čp. 68 se nachází barokní fara z 18. století, která je také od 3. května 1958 chráněna jako kulturní památka České republiky.[6] Jedná se o řadovou, jednopatrovou budovu s pilastry a dvěma polokruhově zakončenými vjezdy se štukovým rámcem a klenáky. Okna jsou obdélná a mají obdélné zdobné parapety a suprafenestry s římsami. Místnosti v přízemí a schodiště jsou sklenuty valenými klenbami s lunetami.[4] V přízemí se nachází oratorium přístupné z ulice.

Odkazy

Reference

  1. MACEK, Jaroslav. Katalog litoměřické diecéze AD 1997. Litoměřice: Biskupství litoměřické, 1997. 430 s. Kapitola Přehled jednotlivých farností diecéze, s. 194.
  2. DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. 777 kostelů, klášterů a kaplí České republiky. Praha: Soukup & David, 2002. 308 s. ISBN 80-7011-708-7. S. 271.
  3. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-29]. Identifikátor záznamu 155166 : Kostel Narození Panny Marie, Třebenice. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
  4. POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech T/Ž, sv. IV.. Praha: Academia, 1982. 640 s. Kapitola Třebenice /Litoměřice/, s. 88–89.
  5. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-05-07]. Identifikátor záznamu 154793 : Sloup se sochou Panny Marie, Třebenice. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
  6. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-05-07]. Identifikátor záznamu 155941 : Fara, Třebenice. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.