Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Hnojník)

Římskokatolický farní kostel Nanebevzetí Panny Marie byl postaven v letech 1808 až 1812. Stavba byla několikrát přerušena pro nedostatek financí. Dne 18. listopadu 1812 byl kostel vysvěcen.

Kostel byl postaven v místě původního dřevěného kostela. Dřevěný kostel byl postaven někdy před počátkem 15. století a v době reformace sloužil jako evangelický kostel, který byl navrácen katolíkům v roce 1654. V roce 1757 byl natolik zchátralý, že byl rozebrán a na jeho místě postaven nový dřevěný kostel. V roce 1808 byl rozebrán a 30. května 1808 byla zahájena stavba empírového zděného kostela.[2][3]

Jednolodní stavba s polygonálním závěrem orientovaným k západu postavená na půdorysu rovnoramenného kříže se sedlovou střechou a hranolovou věží ve východním průčelí. Kostel je orientován hlavním oltářem k západu.[2] Vstupní průčelí je členěno dvojicemi vysokých pilastrů nad nimi je kladí, které je profilované a pod korunní římsou zdobeno zubořezem. V Průčelí jsou symetricky po obou stranách okna nad vchodem umístěny výklenky, ve kterých jsou sochy světců. Fasády ostatních částí kostela jsou hladké s profilovanou korunní římsou po celém obvodu kostela.[4]

Hlavní oltář nese obraz Nanebevzetí Panny Marie, který pochází z období kolem roku 1750, byl přestavěn v roce 1968 spolu s kněžištěm, tak aby se mše sloužily čelem k lidem. Na epištolní straně se nachází kaple svatého Kříže s oltářem Božího hrobu, křtitelnice a boční oltář sv. Jana Nepomuckého. Pod kaplí je zazděna hrobka. Na evangelijní straně se nachází sakristie s oratoří v patře, kazatelna a boční oltář z 19. století s obrazem Boží Prozřetelnosti. Interiér doplňuje čtrnáct obrazů křížové cesty. Ve východní části je kruchta, která byla rozšířena do lodi v roce 1957. V roce 1937 byla do kostela zavedena elektřina.[2][5][6]

Kvadratická věž, která se zvedá nad průčelím, je zakončena cibulovou bání s otevřenou lucernou a makovicí. Pod věží je předsíň, která byla oddělená od lodi skleněnou stěnou. Věž je členěna kordonovou římsou, nad ní jsou okna v obdélných rámech se stlačenými záklenky, uzavřené žaluziemi. Nad okny jsou umístěny ciferníky věžních hodin, které byly instalovány v roce 1931. Zastřešení věže je nad hodinami obloukovitě vybráno.[4][6]

Podle vizitačního protokolu z roku 1679 byly v dřevěném kostele zavěšeny tři zvony. Podle písemných pramenů byly v kostele v roce 1804 dva zvony ulité v roce 1636 třetí ulitý v roce 1772.[7] Zvony z roku 1636 měly hmotnost 135 kg a 45 kg, zvon z roku 1772 měl hmotnost 5,5 kg.

Ve zděném kostele bylo zavěšeno pět zvonů: první o průměru 85 cm z roku 1814 (sv. Alois, zvaný „Orlíček“, zvonař Ignatz Hilzer, Vídeň), druhý o průměru 65 cm, třetí (sv. Maria) o průměru 45 cm z roku 1772 ulit Františkem Stankem z Opavy, čtvrtý o průměru 25 cm z roku 1769 ulit W. Straubem v Olomouci a pátý o průměru 30 cm z roku 1791 dar baronky Štěpánky Beessové, ulit v Těšíně. V písemných dokumentech se uvádí, že druhý a čtvrtý zvon byly poškozené.[8] V období první světové války v roce 1916 byly zvony rekvirovány. Byla za ně vyplacena náhrada 1756 rak. korun. V roce 1924 byl vysvěcen zvon, který byl koupen v Karviné, měl průměr 106 cm, hmotnost 690 kg a byl ulit v roce 1897. Tento byl nahrazen v roce 1932 (jiný pramen[9] uvádí rok 1931) třemi zvony, které byly ulité zvonařskou firmou Herold z Chomutova. První zvon byl ulit v roce 1931, hmotnost 632 kg, tón G, průměr 104 cm, druhý zvon byl ulit v roce 1931, hmotnost 371 kg, tón B, průměr 87 cm, třetí zvon byl ulit v roce 1932, hmotnost 164 kg, tón Es, průměr 66 cm.[10] V období druhé světové války byly zvony revírovány spolu cínovými píšťalami varhan.[9]

Ve věži se nachází zvon o průměru 64 cm, hmotnost 160 kg z roku 1932 ulitý zvonařskou firmou Herold z Chomutova a údajně zavěšen až po ukončení druhé světové války.[2] V roce 2015 byly ve věži tři cimbály, z toho jeden demontován.[10]