Komba jižní

Komba jižní žije na stromech. Je nočním zvířetem, ve dne spí v rozsochách stromů, stromových dutinách nebo v hnízdech vytvořených z větviček a listů, například ze škumpy a grevie. Podle studie z Balovale v Zambii hnízda ležela nejčastěji ve výšce 3 až 8 m, v lokalitách s chladnějším počasím spíše v prosluněnějších oblastech.[3] Při spánku si komba složí uši podél hlavy.[12] Probouzí se po setmění a nejprve se očistí. Většinu noci tráví hledáním potravy. Pomocí svých dlouhých končetin může přeskakovat mezi stromy až do vzdálenosti pěti metrů, přičemž ocasem usměrňuje směr skoku, často se také na další stromy přesouvá po zemi rychlými skoky po dvou nohách. Noční aktivitu prokládá odpočinkem.[3][13]

Samice komb jižních jsou filopatrické (věrné svému domovskému území), zatímco samci opouštějí teritorium před dosažením pohlavní dospělosti.[3] Komby jižní spí během dne ve skupinách o 2–7 jedincích, tvořených převážně samicí a jejími potomky. Tyto skupiny se v noci rozdělí a jednotlivé komby se pohybují po většinu času samostatně.[7] Několik hodin tráví hrou.[9] Území dominantního samce má rozlohu asi 11 ha a protíná několik území samic, jejichž velikost teritoria činí asi 6,7 ha.[7] Druh je společenský a nepříliš teritoriální. Boji se vyhýbá, případně ustoupí na základě zjištění věku či pohlaví protivníka, pokud však k nějaké interakci dojde, trvá obvykle krátce a poražený jedinec se s úzkostnými zvuky stáhne.[3] Agresivitu projevují komby především na hranici teritorií. Dominantní samci bývají často největší a nejagresivnější a hájí si své území.[7]

Na delší vzdálenosti spolu komby komunikují hlasitým voláním připomínajícím dětský pláč,[14] jež může sloužit také k vymezování teritoria či jako výstraha před blížícím se nebezpečím. Zvláště dominantní samci si pak natírají močí končetiny, jejichž pomocí poté zanechávají pachové stopy; je však také možné, že toto chování slouží k lepšímu uchopení větve.[7]

Komba jižní na kresbě W. L. Sclatera

Komba jižní konzumuje například kobylky, termity, motýly či brouky;[7][8][9] bezobratlí tvoří asi 52 % jídelníčku.[3] Po létající kořisti komba skočí a uchopí ji rukama.[12] Oblíbenou potravou jsou také exsudáty akácií, hlavně z akácie dlouhotrnné (Acacia karroo), akácie zkroucené (Acacia tortilis) a akácie arabské (Acacia nilotica),[7] které tvoří zbylých 48 % konzumované potravy. Z této stravy pomáhá kombám získat živiny specializovaný zažívací systém. Na akácie spoléhají komby jižní především v chladných obdobích, kdy je hmyzu nedostatek. Ovoce nekonzumují vůbec.[3][9] Komba jižní nepije a tekutiny získává z potravy.[9]

Rozmnožování probíhá dvakrát do roka. Estrální cyklus je krátký (1–3 dny),[7] na začátku říje samice vytvářejí vaginální sekret.[3] V období estrálního cyklu samic jsou samci těžší a zvětšuje se jim objem varlat. Rovněž také začínají rozšiřovat své teritorium. Komby jižní jsou polygamní, přičemž větší dominantní samci se opakovaně páří s několika monopolizovanými samicemi, což jim zajišťuje větší pravděpodobnost zplození potomků, na rozdíl od samců mladších, kteří spíše využívají náhodných příležitostí ke spáření.[7] Samotný akt kopulace trvá až 50 minut. Za 121 až 124 dnů se samici mezi lednem a únorem či zářím a listopadem do předem připraveného hnízda narodí jedno až (častěji) dvě mláďata.[3] Po narození jsou pokryta srstí, mají otevřené oči[7] a asi za půl hodiny se již umí v hnízdě pohybovat.[9] Za pět dní mláďata dosahují hmotnosti okolo 12 g a za deset dní již váží 33 g.[3] Mláďata přivolávají matku pomocí vysokofrekvenčních zvuků, přičemž užívají tři různé typy zvuků podle stupně úzkosti.[15] Hnízdo opustí po desátém či jedenáctém dni života. Potravu si shánějí sama již asi ve čtyřech týdnech, avšak na matce jsou závislá asi až do 11. týdne;[9] za tuto dobu jsou také odstavena od mateřského mléka. Samci se do výchovy nezapojují. Pohlavní dospělosti dosahují samice asi za 200 dní a samci asi za 326 dní.[3] Maximální zaznamenaný věk komby jižní je 16,6 let.[7] Zvláště úmrtnost mláďat je ale vysoká a může ve volné přírodě činit až 55 %.[3]

Mezi predátory komb jižních patří hadi, sovy, například výr africký (Bubo africanus) nebo orli. Loví je rovněž velcí plazi (zaznamenána byla predace od poddruhu varana bělohrdlého Varanus albigularis albigularis), promykovití, cibetkovití,[3][7] kočky či šakali.[9] Komby se na nebezpečí upozorňují pomocí výstražného volání a v případě ohrožení prchají skoky.[7] V bezměsíčných nocích se predaci vyhýbají ukrýváním v hustém stromoví. Častými parazity komb jižních jsou vši a klíšťata.[3]

V Zoo Praha jsou komby jižní od roku 2014, kdy byly dovezeny ze zoologické zahrady v Bronxu.[11][14] O rok později se zde narodila první mláďata[19], což znamenalo český prvoodchov. Do roku 2017 podařilo odchovat 10 mláďat. Ke konci roku 2017 bylo v Praze chováno 11 jedinců.[20] V průběhu roku 2018 se narodila a byla odchována čtyři mláďata. Ke konci roku 2018 bylo chováno 14 jedinců.[21] V březnu a následně také v květnu 2019 se narodilo po jednom mláděti.[22] Mládě od jedné samice bylo evidováno v březnu 2020[23] a 1. dubna 2020 přišla na svět dvojčata od druhé samice.[24] Další dvě mláďata se narodila v květnu 2020.[25]

Zoo Praha vedla evropskou plemennou knihu pro tento druh,[26] která byla překlasifikována na monitoring druhu v rámci Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA).[27]

• KINGDON, Jonathan; HOFFMAN, Michael. Primates. In: Mammals of Africa. Bloomsbury: Bloomsbury Natural History, 2013. ISBN 9781408122570. S. 430–434. (anglicky)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu komba jižní na Wikimedia Commons
• Taxon Galago moholi ve Wikidruzích
• Galago moholi (Mohol Galago, South African Galago, South African Lesser Galago, Southern Lesser Galago). www.iucnredlist.org [online]. [cit. 2017-03-27]. Dostupné online.
• Southern lesser galago videos, photos and facts - Galago moholi. ARKive [online]. [cit. 2017-03-29]. Dostupné online. (anglicky)
• POYNTEREM, T. T. Galago moholi (South African galago). Animal Diversity Web [online]. 2009 [cit. 2017-03-27]. Dostupné online. (anglicky)