Galago

Komby z rodu Galago jsou malí primáti měřící 13 až 21 cm bez ocasu, jenž dosahuje velikosti 20 až 30 cm. Hmotnost činí 112 až 300 g. Záda jsou zbarvena šedě až hnědě, hlava je kulatá s krátkým čenichem a velkýma očima s tmavou srstí okolo nich. Od komb patřících do rodu Galagoides je odlišuje jiný tvar lebky a zubů. Typem pohybu je vertikální lpění a skákání.

Komby z rodu Galago obývají lesy, křoviny a savany, vyskytují se v porostech s převahou akácií, brachystegií, myrhovníků, Isoberlinia a mopanu (v jižní Africe). Konzumují především hmyz, v období sucha jsou důležitou potravou rostlinné šťávy, jinými tvory nebo ovocem se obvykle živí pouze v určitých oblastech nebo v určitých ročních obdobích. Území si značí močí. Samice mají mláďata jednou až dvakrát za rok, březost trvá asi 130 dnů. Vývoj je rychlý, mláďata hnízdo opustí asi po dvou týdnech a samostatná se stávají za asi dva měsíce.

V rámci evropských zoo jsou chovány dva druhy: komba jižní a komba ušatá. Ani jeden z nich však nepatří k často chovaným. V dubnu 2020 byla komba jižní chována pravděpodobně jen v sedmi zoo Evropy, komba ušatá přibližně ve třech desítkách evropských zoo.[1]

Zoo Praha vedla u obou druhů evropskou plemennou knihu (ESB), která byla v roce 2018 překlasifikována u komby jižní na evropský monitoring a u komby ušaté na Evropský záchovný program (EEP).[2]