Kolomyja
Kolomyja (ukrajinsky Коломия; polsky Kołomyja; rusky Коломыя; německy Kolomea; rumunsky Colomeea) je historické město ležící v Haliči na západě Ukrajiny. Rozkládá se převážně na levém břehu řeky Prut. Je střediskem Kolomyjského rajónu a samostatným městským rajónem. Kolomyja je třetím největším městem Ivanofrankivské oblasti: v roce 2004 zde žilo přes 61 000 obyvatel.
| Kolomyja Коломия | |
|---|---|
 | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°31′50″ s. š., 25°2′25″ v. d. |
| Nadmořská výška | 300 m n. m. |
| Stát |  Ukrajina |
| Oblast | Ivanofrankivská |
  Kolomyja | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 41 km² |
| Počet obyvatel | 61 448 (2004) |
| Hustota zalidnění | 1 498,7 obyv./km² |
| Etnické složení | Ukrajinci (přes 95 %), Rusové, Poláci |
| Náboženské složení | převážně Ukrajinská řeckokatolická církev |
| Správa | |
| Starosta | Jurij Ovčarenko |
| Vznik | 13. století |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | +380 3433 |
| PSČ | 77212 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dějiny a kultura
Město bylo založeno pravděpodobně okolo roku 1200 haličským knížetem Kolomanem. Od 14. století pak byla oblast součástí Polska, resp Polsko-litevské unie. Mezi lety 1772–1918 město patřilo s celou Haličí k Rakouskému císařství. Během 19. století Kolomyja díky obchodu a železnici (Lvov – Černovice, 1866) rychle vyrostla: okolo roku 1900 měla přes 30 000 obyvatel. Po polském intermezzu (1918–1939) obsadila město Rudá armáda a v srpnu 1941 německý Wehrmacht. V březnu 1942 bylo zřízeno ghetto pro 18 000 Židů z města a okolí, kteří zde tvořili polovinu obyvatelstva. O rok později bylo uzavřeno a přes 16 000 Židů bylo odvezeno na smrt do vyhlazovacího tábora v Bełżci.
V Kolomyji se nachází možná jediné a určitě nejznámější muzeum kraslic, které se stalo i jedním z tzv. divů Ukrajiny. Kolomyja je také známa jako centrum huculské kultury a přirozené středisko historického regionu Pokutí. Od názvu města je odvozen i název tradičního ukrajinského písňového útvaru a tance – kolomyjky. V současnosti se také obrací pozornost na kulturu a osud kolomyjských Židů.
Kolomyja uzavřela přátelství s jihopolským městem Nysa, kam bylo po 2. světové válce repatriováno mnoho kolomyjských Poláků.
Doprava a hospodářství
Kolomyja leží přibližně na půli cesty mezi Ivano-Frankivskem a Černovicemi. Prochází tudy hlavní silnice a železnice spojující Lvov a Černovice. Z hlavní tratě odbočují velmi pomalé lokálky směrem na Deljatyn (a dále na Rachiv v Zakarpatí) a na Stefanešty (- Ternopil). Existuje také přímé spojení s Kyjevem. Je zde zastoupen textilní a slévarenský průmysl. V okolí se nacházejí také ropné vrty.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kolomyja na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Portál Kolomyja.org
