Kolë Idromeno

Kolë Idromeno byl původem albánským Čamem a narodil se ve Skadaru 15. srpna.[5] Jeho otec, Arsen Idromeno, byl původně Albánským Čamem z Arty, ale po většinu svého života bydlel ve Skadaru, kde pracoval jako stavební dodavatel a oženil se s místní obyvatelkou Rozou Saraçi. V jeho rodném městě Skadaru, Pjetër Marubi, blízký přítel rodiny, dával Kolëvi přednášky o fotografování a v jedenácti letech začal maloval své první obrazy akvarely. S podporou Marubiho se přestěhoval do Benátek a několik měsíců pobýval na Akademii výtvarných umění Accademia di Belle Arti di Venezia. Poté pracoval ve studiu italského malíře.[4]

Po studiích v Benátkách začal cestovat po Evropě a v roce 1878 se rozhodl vrátit do svého rodného města. Tam se věnoval řadě různých činností, pracoval jak v oblastech architektury, sochařství, fotografie, malby, komponování, scénického designu a inženýrství.

Motra Tone

Kolë Idromeno je považován za zakladatele realismu v zemi a za jednoho z nejdůležitějších malířů albánské renesance, která začala v 19. století.[6][7] Říká se mu albánský Michelangelo.[8] Idromeno založil fungující fotografické studio a byl prvním umělcem, který v roce 1912 uvedl v zemi první film. Kromě toho udržoval korespondenci s bratry Lumièrovými v Paříži. V roce 1923 byl Idromeno iniciátorem první umělecké výstavy ve Skadaru a vystavoval na první národní umělecké výstavě v Tiraně v roce 1931.

Až do roku 1896 maloval Idromeno hlavně obrazy s náboženskými tématy. Poté namaloval pravděpodobně první albánské sekulární a realistické obrázky ilustrující historické události a každodenní motivy, jako jsou festivaly a kostýmované portréty, jako je „Dasma Shkodrane“. Následoval malování různých krajinářských motivů „Oborri i Shtëpisë Shkodrane“ a stal se prvním krajinářem moderního albánského umění. Jeho nejslavnější prací je „ Motra Tone “, která zobrazuje jeho sestru Tonu. Toto umělecké dílo je někdy označováno jako albánská Mona Lisa. Jeho práce byly zastoupeny na mezinárodních výstavách například v Budapešti, Rakousku a Maďarsku (1900) a New Yorku v USA (1939).

Jedním z jeho nejlepších, ne příliš populárních děl, je portrét Gjergj Kastriot Skënderbeu malovaný v roce 1889. Její majitel je nejistý a obraz nikdy nebyl vystaven na veřejnosti. Jako architekt Idromeno zanechal své jméno na mnoha známých objektech ve Skadaru. Seznam zahrnuje Kafja e Madhe, katedrálu sv. Štěpána, kostel Shirokë, první elektrickou stanici ve městě, budovu Radovan, budovu prefektury, Mešitu Parrucë a většinu rezidenčních vil podél hlavního bulváru v severní historické čtvrti Skadary.

• 
  Katolička ze Skadaru
• 
  Mati Kodheli: Kolë Idromeno v mládí, asi 1895
• 
  Skadar, pohlednice, asi 1910
• 
  Historik, spisovatel a kněz Ndoc Nikaj, asi 1895