Kocovina

Slovo kocovina původně znamenalo výtržnost a vzniklo obměnou slova kočičina, kterým se označovaly výtržnosti proti mladoboleslavskému hejtmanovi Kotzovi v roce 1848. Ve druhé polovině 19. století začalo slovo kocovina pod vlivem německého výrazu Kater, které označuje kocoura i stav po alkoholovém opojení, nabývat dnešního významu. Dříve se také říkalo Katzenjammer (kočičí nářek).[5] Z němčiny čerpala obdobným způsobem také polština: kac, kacenjamer, kociokwik (česky kočičí kvik).

Nejúčinnější ochranou před kocovinou je nekonzumovat alkoholické nápoje. V případě, že ke konzumaci dojde, se obecně doporučuje kvalitně se najíst (nejlépe mastnými výrobky)[6] a být řádně odpočatý, unavený organismus má s alkoholem mnohem větší problémy než organismus odpočatý.[4] Dále se doporučuje případně doplnit do těla 2 až 3 gramy vitamínu C společně s B-komplexem.[1]

Konzument by si měl také uvědomit svůj aktuální fyzický stav, zdraví a věk. Obecně platí, že s narůstajícím věkem ztrácí organismus schopnost si poradit s alkoholem, což je způsobeno fyziologickými změnami, kdy dochází k poklesu množství vody v lidském těle a nárůstu množství tuku.[7]

Během konzumace alkoholických nápojů se dále doporučuje vyvarovat se konzumace sladkého. Spojení alkoholu a sladkého zhoršuje ranní kocovinu.[6] Otázkou je, zda problém je v příjmu glukózy, nebo v příměsích nekvalitních nápojů.

V současnosti existují také komerční produkty, které mají vzniku kocoviny předcházet anebo její účinky tlumit.[2] V současnosti ale nejsou jejich pozitivní projevy zcela prokázány a často jsou prodávány jako doplněk stravy, a nikoliv jako léčebný přípravek.[3]

Kocovina vzniká jako složitá chemická reakce organismu na odbourávání alkoholu v těle, při níž se na jeho odstraňování z těla využívá velké množství vody, minerálů a vitamínů (převážně vitamínu C). Konzumace alkoholu má za následek únavu organismu, jelikož zpracovávání alkoholu odčerpává tělu značné množství energie.[8] Nedochází k sekreci antidiuretického hormonu[3] a vylučování těch látek, které udržují rovnováhu v lidském těle.[2] Na vzniku se podílí první metabolit oxidace alkoholu acetaldehyd, což je cytotoxická látka, poškozující játra.[3]

Jaterní buňky se snaží odbourávat alkohol z organismu, a tak během této doby nevyrábějí glukózu, což může vést k poklesu hladiny krevního cukru.[3] Výsledkem kocoviny je špatná nálada, která vzniká jako výsledek biochemických poměrů v mozku. Dochází k poklesu působků a zastavení neuroneogeneze.[3] Vzhledem k tomu, že alkohol je osmoticky působící látka, dochází k natahování vody do všech buněk v lidském těle, a to včetně buněk v mozku. Vlivem natahování vody do buněk se mění jejich objem – roztahují se. To zapříčiní rozpínaní mozku, což se projevuje třeštěním hlavy.[8]. Společně se na bolesti hlavy ale podílí i odvodňování organismu, při němž je z těla voda vypuzována.[8]

Alkohol také negativně působí na motorické centrum člověka, což se projevuje motáním a točením hlavy.[8]

Mnohem závažnější účinky než ethanol má však acetaldehyd,[9][10] vzniklý účinkem alkoholdehydrogenázy hlavně v játrech. Čím rychlejší a intenzivnější je dodávka etanolu tomuto enzymu, tím více toxického aldehydu se dostává do oběhu. Acetaldehyd je posléze přeměňován acetaldehyddehydrogenázou na dále snadno metabolizovatelnou octovou kyselinu (acetát).[10] Překyselení organismu je po otravě etanolem neškodné. Život ohrožující stavy vznikají po zpracování metanolu.

Polévka Yaka mein

Z vědeckého hlediska kocovinu nelze léčit.[11][12] Není prokázán způsob léčby.[13]

Pokud už kocovina propukla, někteří lidé doporučují tělu především dodat vodu.[1] Proti žaludeční nevolnosti pak cukry, které byly alkoholem z těla odstraněny, nebo anacid. Za dobrý způsob náhrady krevního cukru se považuje pít med rozpuštěný v teplé vodě či čaji.[1] Alkohol působí jako antivitamín thiaminu, který je významným faktorem pro fungování jater, ten by se měl po konzumaci do těla dodat ve formě vitamínu B.[3] Podle některých studií na kocovinu nejlépe pomáhá hovězí nudlová polévka Yaka mein.[14] Pro doplnění minerálů a zmírnění kocoviny je dobré vypít minerální vodu jako je například známá Vincentka.

Pokud není kocovina těžká, doporučuje se desítky minut věnovat se venkovnímu sportu jako chůze či plavání, čímž dojde k okysličení krve a utlumení kocoviny. V případě, že se jedná o těžkou kocovinu, doporučuje se spíše klid na lůžku. Někteří jedinci preferují jako léčebnou metodu studenou sprchu, která nastartuje organismus.[1]

Káva a nápoje obsahující kofein sice tlumí únavu, ale výrazně podporují dehydrataci organismu. Blokádou antidiuretického hormonu vedou k další ztrátě vody, což tělo nadále oslabuje.

Běžně dostupné léky proti bolesti sníží část obtíží, většina z nich (zvláště tolik oblíbený aspirin) však může zesílit žaludeční potíže a jeho požití může v extrémních případech vést až ke krvácení žaludeční sliznice.[1]

Další přísun alkoholu (tzv. „vyprošťovák“), utlumí příznaky aktuální kocoviny a vyčerpává rezervy organizmu. Vzniká kombinovaná otrava (ethanol + acetaldehyd) s daleko horšími pozdějšími následky. Nutnost „ranního doušku“ je příznakem závislosti na ethanolu.

Slovo kocovina se používá někdy i v přeneseném významu (jakožto řečnická metafora či přirovnání) pro vystřízlivění z nějaké myšlenkové iluze resp. z jiného než alkoholického opojení (nesprávného předpokladu) apod., zde vždy záleží na celkovém kontextu příslušného sdělení.