Kobyla (přírodní rezervace)

Lokalita se nachází ve Středočeském kraji v okrese Beroun, přibližně 1,5 km jihovýchodně od Koněprus, v nadmořské výšce 403 až 470 metrů.

V severní části se nachází bývalý lom Na Kobyle, který je zajímavý zejména kvůli odkryvu Očkovského přesmyku (znamená to, že se zde nachází starší jednotky hornin nad mladší jednotkou hornin). V bývalém lomu se nachází uměle odkryté skalní stěny a malé slatinové mokřady. Probíhá zde samovolná sukcese vegetace (výměna společenstva), to vede k postupnému zarůstání křovinami a k tvorbě lesních porostů. Lom se nachází mírném severovýchodním svahu a to vede k oslabení termofilního charakteru vegetace.

Severozápadní části rezervace se nacházejí širokolisté suché trávníky.

Jižní část rezervace je orientovaná na mírném jižním svahu. Je pokryta lesy a to především dubohabřinami. V lese můžeme vidět původní bezlesé plochy, které byly dříve využívány jako pastviny a ve 20. století byli částečně osázeny borovicí černou. Bývalé pastviny jsou pokryté úzkolistými, suchými trávníky.

Na rozhraní mezi jižní a severní částí rezervace je malý porost dřínové teplomilné doubravy.[5][6][7]

Bývalý lom Kobyla

Lom Na Kobyle byl využívaný pro těžbu vápence. Vápenec byl převážen do Berouna na výrobu cementu. V roce 1929 byla těžba v lomu zastavena. Jižní část oblasti sloužila jako pastvina, ta kvůli změně krajiny v zásadě zcela zanikla.

V roce 1967 byla část území vyhlášená jako tehdejší kategorie chráněný přírodní výtvor, jako Lom na Kobyle. V 1999 byla správa CHKO Český kras vydal vyhlášku s zřizovacím předpisem Přírodní rezervace Kobyla.

V 80. letech dvacátého století byly v rezervaci provedeny pokusy s introdukcí některých domácích skalních druhů rostlin na stěnu v lomu Kobyla. Na jihovýchodní straně byli vysázeny například: lomikámen trsnatý (Saxifraga rosacea), lomikámen vždyživý (Saxifraga paniculata), česnek chlumní (Allium senescens), pěchava vápnomilná (Sesleria caerulea), devaterník šedý (Helianthemum canum), hvozdík sivý (Dianthus gratianopolitanus), tařice skalní (Aurinia saxatilis). Na severozápadní straně lomu byl vysázen například kosatec bezlistý. Dodnes se některé druhy zde vyskytují a v jihovýchodní části lomu se značně rozšířili například lomikámen trsnatý (Saxifraga rosacea) a lomikámen vždyživý (Saxifraga paniculata).[5][6][7]

Předmětem ochrany je zachování odkrytí geologické profilu, především Očkovský přesmyk a dvou významných jeskyní (Chlupáčova sluj, Zlomená sluj). Zlomená sluj je pro veřejnost zavřená i z důvodu přezimování netopýrů, například jako je Netopýr velký (Myotis myotis). Geologický profil zarůstá nálety dřevin, ty musí být odstraněny, aby nedošlo k rozrušení a poškození profilu.

Z hlediska živé přírody je ochrana založena na zachování a zlepšení stavu dubohabřin, teplomilných doubrav s dřínem a suchých trávníků na karbonátových horninách. Péče o populaci pampelišky bavorské v malém slatinném mokřadu v lomu u tunelu spočívá v odstraňování případných křovin a expanzivních druhů trav, hlavně třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos). Péči o malou populaci vstavače kukačky (Anacamptis morio) je možné zajistit pravidelnou pastvou a důsledným odstraňováním náletu dřevin v okolí místa výskytu.[7][6][8]

Turisty je rezervace navštěvovaná především díky blízkosti Koněpruských jeskyní. U Koněpruských jeskyní začíná naučná stezka Zlatý kůň, která zasahuje i do přírodní rezervace Kobyla (do bývalého lomu Na Kobyle). Je zde dostupnost autem, které můžete nechat na parkovišti u Koněpruských jeskyní. Po okraji území vede zelená turistická značka, která spojuje obce Tetín, Tobolku, Vinařice a Liteň.[5]

• 
  Naučná stezka Zlatý kůň
• 
  Přirozené zarůstání lomu
• 
  Zadní část lomu
• 
  Bezobratlí živočichové v jeskyni
• 
  Chlupáčova sluj
• 
  V lomu Na Kobyle