Kostel Panny Marie Růžencové (České Budějovice)

Kostel byl postaven v letech 1899–1900 podle plánů Jakuba Stabernaka jako náhrada za prozatímní kapli Panny Marie Lurdské.[2] Vznik kostela je spojen s několika dalšími významnými jmény spojenými především s tzv. beuronskou školou. Byl to především P. Václav Klement Petr, zakladatel Kongregace bratří Nejsvětější Svátosti (1888), jenž zasvětil poslední léta svého života realizaci tohoto kostela.[3] Jím založená řeholní kongregace – řád petrínů – byla první ryze českou mužskou řeholní komunitou a její sídlo ve Schmerlingově ulici, které sloužilo jako azyl pro chlapce z chudých venkovských rodin i sídlo pro několik řemeslných dílen, brzy přestalo být dostatečně prostorné.[3] Roku 1898 oslovil českobudějovického architekta Jakuba Stabernaka a bratra Jaroslava Pantaleona Majora s dalšími benediktiny z pražského Emauzského kláštera a již 21. srpna téhož roku byl posvěcen základní kámen nového kostela, zasvěceného později Panně Marii Růžencové.[3]

Celá stavba se potýkala s nedostatkem peněz.[4] Na kostel, jehož rozpočet na hrubou stavbu byl téměř 65 000 zlatých, se sbíralo po drobných mincích, mnozí řemeslníci zlevňovali nebo si nechali zaplatit pouze materiál.[3] I tak se stala významným zdrojem obživy mnoha dělníků a novorománská stavba byla již za dva roky vysvěcena biskupem Martinem Josefem Říhou 7. října 1900.[3] Celkové náklady na kostel včetně interiéru nakonec dosáhly částky 80 tisíc zlatých.[4] Nástupcem P. Klementa se stal roku 1902 P. Pius Karpíšek[4], který nechal u Viktora Foerstera zhotovit mozaiku na průčelí kostela.[5]

V noci z 13. na 14. dubna 1950 byla činnost kongregace režimem zakázána v rámci Akce K a přestože kostel oněch čtyřicet let nebyl zcela opuštěný, obnovila se až po roce 1989, kdy se znovu rozběhl i komunitní život.[6][3]

Interiér kostela patří mezi nejvýznamnější ukázky tzv. beuronské umělecké školy v Čechách, která klade důraz na dekoraci. K jihozápadu orientovaná jednolodní stavba má čtvercový chór a půlkruhovou apsidu s přiléhající čtvercovou kaplí a na druhé straně umístěnou sakristií.[4] V dolní části stěn je čtrnáct dřevořezeb křížové cesty, nad slovy slova modlitby „Zdrávas Královno“ je vymalován pás patnácti obrazů ze života Panny Marie – patnáct tajemství sv. Růžence.[3][4]

Figurální řezbářské práce prováděli truhláři, kterým pomáhali novicové nebo bratři, zvony vznikly v českobudějovické Pernerově dílně, okna s obrazy apoštolů pochází ze sklárny v Lenoře.[4] Kamenické prvky výzdoby pocházejí vesměs z kamenických dílen v Hořicích, odkud pocházel rovněž darovaný boční oltář, jenž byl však po dvaceti letech přenesen do kostela sv. Václava v Kostelní ulici.[4]

Kazatelna s reliéfy Dobrého Pastýře a evangelistů, boční oltáře a svatostánek jsou zpracovány převážně v neorománském stylu, oltář s postavami cherubů ukazuje i některé orientální prvky.[4] Na dvířkách svatostánku je reliéf Nejsvětější Trojice, pod nímž jsou alegorické postavy Církve a Synagogy. Původní dřevěný kazetový strop zobrazuje Nejsvětější Trojici, Pannu Marie a sv. Jana Křtitele.[4]

Na kůru jsou umístěny dvoumanuálové varhany, které roku 1900 postavil Čeněk Skopek za 2250 zlatých.[7] Patří k ranému dílu tohoto jihočeského varhanáře, zároveň jsou jedním z jeho největších nástrojů. Později došlo k přestavbě traktury nástroje a rozšíření z původních 15 na současných 17 rejstříků do následující podoby:

• 
  Nenápadná budova kostela v Žižkově ulici
• 
  Panna Marie Lurdská
• 
  Interiér
• 
  Vstup do kostela
• 
  Oltář