Karel Kraus (právník)

Rodiči Karla Krause byli Josef Kraus (1828–1881) a Emilia, dcera Karla Heiterera.[pozn. 1] Dne 7. května 1896 se oženil s Eleonorou „Lorou" Margarethou Marií (*5. září 1878, Vídeň) dcerou Antona Himmelbauera, továrníka ve Vídni a Mathildy roz. Kögler.[pozn. 2][5] V manželství se narodili tři synové Karel,[6] Herbert a Günther Reinhard Ferdinad (13. července 1914, Moravská Ostrava[7][8] – 22. duben 1998, Vídeň[9]).

Vila dr. Karla Krause (1910), Česká banka Union (1920), PROSPERITA holding, a.s. (2005)

Karel Kraus patřil k předním představitelům německé obce v Moravské Ostravě Řadil se k investorům, kteří na přelomu 19. a 20. století ovlivnili architekturu města.

V roce 1893 postavil v Přívoze tzv. Krausovu dělnickou kolonii, slangově Krausovec. Vzniklá ulice byla pojmenována Krausova (německy Krausgasse), v roce 1912 přejmenována na Dr. Karla Krause (německy Dr. Carl Krausgasse). Ulice zanikla v roce 1919.[10][11]

V roce 1910 si nechal na Nádražní ulici postavit jednopatrovou secesní vilu, které byla po jeho smrti v letech 1921–1922 přestavěna pro potřeby České banky Union.

V letech 1911–1913 postavil 21 činžovních domů na místě bývalé dělnické kolonie, kterou postavil jeho otec, a které se říkalo Krausova kolonie (německy Kraus Kolonie).[12][13] Kolonie byla postavena ve dvou etapách, první v letech 1872–1878 a druhá později. Celkem bylo postaveno 16 jednopatrových nájemních domů. Kolonie byla v lokalitě Ostrauer Straße a Elisabeth Gasse.[14][15] Činžovní domy, které byly postaveny na jejím místě, na počátku 20. století, daly za vznikl ulicím: Krausova (1911: Josef Krausgasse, 1951: S. K. Neumanna), Roseggerova (1911: Roseggergasse, 1919: Chelčického) a Mlýnská.[16][10][17][18][19][20] Investorem výstavby byl Karel Kraus. Autorem urbanizačního projektu byl adjunkt městského stavebního úřadu v Moravské Ostravě Ing. Ignatz Faigl (*1873), projekty jednotlivých domů připravil jeho bratr, vídeňský architekt Ludwig Faigl (*1874), který byl spoluautorem projektu evangelického kostela.[21] Např. stavbu domu na ulici Mlýnská č.p. 702 provedli ostravští stavitelé Vincenz Heinz & Gustav Kulka. Výstavba probíhala i po jeho smrti v roce 1919, resp. byla dokončena v roce 1924.[22]

Před rokem 1919 vlastnil v Mariánských horách svažitou parcelu, která měla v roce 1940 místní název Krausův důl (německy Schluchtenweg, 1931: Náprstkova).[pozn. 3][10][23]

Patřil mezi členy německé obce v Moravské Ostravě, kteří se zasadili o výstavbu Německého domu.[24] Byl také členem politických sdružení a spolků:

• Deutscher Volksverein für Mährisch Ostrau und Umgebung (volný překlad Německé lidové sdružení pro Moravskou Ostravu a okolí);
• Bezirksverband „Ostmähren“ des Bundes der Deutschen Nordmährens (volný překlad Okresní sdružení „Východní Morava" Federace německé severní Moravy);
• „Kohlenreviergau“ des Deutschen Schulvereines (volný překlad „Kohlenreviergau“ Německá školní asociace);
• Deutscher Turnverein Mährisch Ostrau (volný překlad Německý gymnastický klub Moravská Ostrava);[25]
• Mährisch Ostrauer Gesangverein (volný překlad Spolkový sbor Moravská Ostrava);
• Deutscher Volksbiidungf-Verein in Mährisch Ostrau (volný překlad Německá lidová vzdělávací asociace v Moravské Ostravě).[4]