Krausova vila

Vila dr. Karla Krause, také místně Krausova vila, je dvoupatrová stavba, resp. čtyřpodlažní palác v Moravské Ostravě, na Nádražní ulici číslo 10.[1][2][3][4]

Vila dr. Karla Krause
Vila dr. Karla Krause (1910), Česká banka Union (1920), PROSPERITA holding, a.s. (2005)
Základní informace
Sloh1910: pozdně secesní
1921: klasicismus
Architekti1920: Ernst Korner (1888, Uherský Brod – 1966, Sydney)
Výstavba1910–1911
Přestavba1921–1922
StavitelAlois Schön, Hans Ulrich
Stavebníkdr. Karel Kraus (1866-1919)
Další majitelé1920: Česká banka Union
1945: Muzeum revolučních bojů a tradic
1990: Investiční banka, akciová společnost
1993: IPB, a.s.
2000:Československá obchodní banka, a. s.
2005: PROSPERITA holding, a.s.
Současný majitelPROSPERITA holding, a.s.
Nádražní 213/10
Moravská Ostrava
70200 Ostrava
Poloha
AdresaNádražní 213/10, Moravská Ostrava, 702 00 Ostrava, Česko Česko
UliceNádražní
Souřadnice49°50′5,55″ s. š., 18°17′16,84″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky24141/8-2384 (PkMISSezObrWD)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Vila byla postavena v letech 19101911 pro právníka dr. Karla Krause (18661919), který patřil k předním představitelům německé obce v Moravské Ostravě.[5] Karl Kraus byl syn Josefa Krause stavitele a majitel mnoha nemovitostí v Ostravě. Řadil se k mecenášům, kteří na přelomu 19. a 20. století ovlivnili architekturu města. V místech dělnické kolonie na Ostrauer Straße (pojmenování v roce 1893) postavil 21 obytných domů.

Samotnou vilu postavila podle plánů z října 1910 firma stavitelů Hans Ulricha a Aloise Schöna. Vstup do vily byl orientován jihozápadně. Vila byla obklopena rozsáhlou zahradou. Patřila k nejvýstavnějším ostravským sídlům. Vnitřní uspořádání odpovídalo zvyklostem z konce 19. století. Na každém podlaží se rozkládal samostatný byt se středovou halou a pokoji rozmístěnými po obvodu. Široké reprezentační schodiště bylo přisazeno k hale a otevřeno do bočního průčelí.

Pozdně secesní vila s mansardovou střechou byla po smrti Karla Krause v srpnu 1919 prodána bankovnímu domu České bance Union.[pozn. 1][5][6] Přestavbou a vypracováním projektu byl pověřen uherskobrodský rodák Ernst Korner (18881966), absolvent vídeňské Techniky (19061911).[pozn. 2] V roce 1920 se přestěhoval do Moravské Ostravy.[7][8]

Interiér byl přestavěn v duchu okázalého neoklasicismu, který se tehdy uplatňoval ve středním Německu, aby vyhovoval nové funkci. Vstupní schodiště s mramorovými ionskými sloupy, bylo obloženo mramorem. Strop vestibulu byl členěn štukovým kazetovým stropem. Vnitřní schodiště bylo dřevěné s vyřezávaným zábradlím a obloženo dřevem.

K vile bylo přistavěno další patro a střecha bez obytného podkroví. Vznikla tak dvoupatrová osmiosá budova. Konstrukce střechy byla zvolena jako mansardová s vikýři s plochou střechou. Mansarda byla ukončena valbou s plochami o nízkém sklonu. Na hřebenech valeb byly umístěny ozdobné prvky tzv. makovice.[9] Střecha byla pokrytá eternitem, v šupinovém krytí. Později (mezi lety 1945 a 1974) byly tyto vikýře přestavěny na valbové vikýře se svislým fasádním oknem. Jeden vikýř byl směrem do ulice a dva na bočních mansardách. Vikýře stejné velikosti byly umístěny na střed střešní plochy. Vikýř, který je orientován na nynější Tyršovu ulici, konstrukčně menší byl umístěn asymetricky blíže k nároží.

Vila byla směrem do ulice byla rozšířena o monumentální portikus s pětiosou symetrickou kompozicí. Tím byla symbolicky začleněna do vznikající zástavby bankovních domů na Nádražní ulici. Portika s hlavním vchodem měla podobu jednoosých postranních rizalitů a střední trojosá část sloužila k hlavnímu vstupu. Nalevo se nacházel prodejní prostor, který byl pronajat reklamním a inzertním kancelářím PIRAS a SAMOSTATNOST.[10] Napravo pak vstupní portál spojující ulici se zahradou. Hlavní motiv přístavby tvořilo osm dvojic dorských sloupů, uvozující jednotlivé osy, na atice bylo umístěno figurální sousoší od ostravského sochaře Augustina Handzela a ve po čtyřech ve dvojicích sdružené dekorativní vázy. Sousoší tvořily čtyři alegorie, dvě mužské a dvě ženské postavy, při pohledu zleva: Štěstí rodiny, Obchod (bůh Merkur), Hojnost a Průmysl. Po bocích sousoší byly umístěny sdružené vázy, jeden pár vlevo a jeden pár vpravo. Fasáda byla hladce omítnuta. Budova dostala ráz, který byl inspirován barokem a klasicismem.[1][2][3][11]

Po 2. světové válce bylo zbouráno levé křídlo portikusu. Před rokem 1974 bylo druhé patro částečně přestavěno v důsledku požáru.[1]

V roce 1945, kdy byla Česká banka Union zestátněna jako německý bankovní ústav, zde bylo Muzeum revolučních bojů a budování socialismu.[12] To v roce 1990 zaniklo. Archivní fond převzala knihovna Slezského zemského muzea v Opavě.[13][14]

Budova byla památkově chráněna od 3. května 1958. Koncem roku 1975 byla zapsána na seznam památkově chráněných budov. V současnosti je kulturní památkou, rejstříkové číslo v Ústředním seznamu kulturních památek ČR je: 24141/8-2384.[15]

V roce 2010, u příležitosti 100. výročí postavení vily, byly provedeny záchranné práce na sousoší a vázách. Restaurováním byli pověřeni MgA. Jakub Gajda Ph.D. a Roman Winkler. Opravy probíhaly pod dohledem pracovníka NPÚ Ostrava Mgr. Dalibora Halátka a zástupcem vlastníka Ing. Martina Ciežáka. Celkové náklady byly více než 900 tisíc , z toho čtvrtinu uhradilo město. Práce skončily v červenci 2010 finálním vodě-odolným nátěrem.[14][16]

Současnost

Vlastníkem budovy je od roku 2005 společnost PROSPERITA holding, a.s. (IČO:25820192), která ji koupila od Československé obchodní banky, a. s. (IČO: 00001350). Vila dostala nový název „PROSPERITA PALACE“.[pozn. 3][17] V letech 20092010 vznikl materiál, memorandum, k prodeji budovy. Nabídku prodeje zprostředkovávala realitní kancelář RE/MAX Class 3.[pozn. 4]

Výměra pozemku, na kterém budova stojí je 547m2 (zastavěná plocha a nádvoří) a ostatní plocha pak 278m2.[pozn. 5]). Plocha před vilou patří Statutárnímu městu Ostrava.

Budova je využívána vlastníkem pro sídlo společností, které ovládá, např. jde o: ALMET, a. s. (IČO: 46505156), České vinařské závody a.s. (IČO: 60193182), , ENERGOAQUA, a.s. (IČO: 15503461), IBC International Broker Company s.r.o. (IČO: 27623017), KDYNIUM a. s. (IČO: 45357293), MATE, a.s. (IČO: 46900322), PROSPERiTA investiční společnost, a.s. (IČO: 26857791), VINIUM a.s. (IČO: 46900195) a dalších desítek společností. Společnost v této budově poskytuje pronájem kanceláři, vč. virtuálních sídel, pronájem bezpečnostní schránky, služby velkoobjemové bezpečnostní úschovy a specializované komerční spisovny. Správou budovy je pověřena společnost PROSPERITA finance, s.r.o. (IČO: 29388163).[18]

Levé křídlo portikusu je v současné době součást tzv. piazzety „Nádražní".[19] Pravé křídlo portikusu, kde byl portál spojující ulici a zahradu, je současné době komerční prostor (trafika).[1]

Odkazy

Poznámky

  1. Česká banka Union byla jedním z prvních bankovních domů v Moravské Ostravě.
  2. Ernst Korner a Arnošt Korner jsou jedna a tatáž osoba.
  3. Někdy je rok vlastnictví uváděn 2007.
  4. RE/MAX Class 3 bylo frančízové označení kanceláře, která měla provozovnu v Ostravě, na ulici Stodolní 6. Licenci od RE/MAX Česká republika měla společnost IBC International Broker Company s.r.o. (IČO: 27623017).
  5. Parkoviště směrem k ulici Tyršova.

Reference

  1. NPÚ: Ostrava, palác. Evidenční list kulturní památky - původní. 2019-12-18.
  2. Vila dr. Karla Krause / Česká banka Union. Ostravské památky [online]. Fiducia [cit. 2019-12-18]. Dostupné online.
  3. VYBÍRAL, Jindřich. Vila Karla Krause. SlavneVily.cz - Moravskoslezský kraj [online]. FOIBOS a.s [cit. 2019-12-18]. Dostupné online.
  4. VYBÍRAL, Jindřich, Vladimír Šlapeta, Naďa Goryczková a Martin Strakoš. Slavné vily Moravskoslezského kraje. První. vyd. Praha: FOIBOS a.s., 2008. 198 s. ISBN 978-80-87073-09-4.
  5. KRAUS, Lore. Ostrauer Zeitung. Ostrauer Zeitung. 1919-08-19 (úterý), roč. 1919, čís. 228, s. 7. Oznámení o úmrtí. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-22.
  6. Česká banka Union. web [online]. Česká národní banka [cit. 2019-12-18]. Dostupné online.
  7. DR. ZLÁMAL, Josef. Almanach města Mor. Ostravy. S. 404. camea2.svkos.cz [online]. Město Ostrava, 1929 [cit. 2019-12-19]. S. 404. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-24.
  8. PŘENDÍK, Petr. Architekt Arnošt Korner – nejen domy Jubilejní kolonie! · [online]. Ostrava: Městský obvod Ostrava Jih, 2015 [cit. 2019-12-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-12-18. (česky)
  9. Web: Portál Krytiny-Střechy. KLEMPÍŘSKÉ, OZDOBNÉ PRVKY - SERIÁL PÉČE O STŘECHY HISTORICKÝCH BUDOV, 2014-11-01. 2019-12-19.
  10. HANSLIÁN (REVÍRNÍ INSP. I. TŘ.), Ludvík. Schematismus města M. Ostravy. camea2.svkos.cz [online]. Tiskem tiskárny Typie, Mor. Ostrava. Nákladem vlastním. [cit. 2019-12-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-24.
  11. PETROVÁ, Pavlína. Bakalářská diplomová práce: STAVITEL KAREL GAJOVSKÝ VILA DR. LUDVÍKA KREMELA V KONTEXTU ČESKOSLOVENSKÉ ARCHITEKTURY [online]. Vedoucí práce: Prof. PhDr. Jiří Kroupa, CSc.. Brno: Masarykova univerzita v Brně, Filozofická fakulta, Seminář dějin umění, 2014 [cit. 0219-12-18]. S. 28/54. Dostupné online.
  12. Na titulní stránce publikace 25 let muzea revolučních bojů a osvobození v Ostravě, od Jana Machače, kterou vydalo nakladatelství Profil Ostrava v roce 1987 je fotografie vily. 2019-12-18
  13. Knihovna Slezského zemského muzea. 2019-12-18
  14. TITZOVÁ, Dagmar. Krausova vila v Moravské Ostravě. web [online]. Turistika cz s.r.o, 2015-03-10 [cit. 2019-12-18]. Dostupné online. (česky)
  15. palác. Památkový Katalog [online]. Národní památkový ústav, 1975-11-06 [cit. 2019-12-18]. Dostupné online.
  16. REDAKCE. Stoletá vila Karla Krause potřebuje opravit sochařskou výzdobu | Zprávy | POLAR TV. web [online]. POLAR televize Ostrava s.r.o, 2010-04-15 [cit. 2019-12-18]. Dostupné online. (česky)
  17. Aktuality: Prosperitě se v novém sídle daří. web [online]. KZ FINANCE, 2009-08-19 [cit. 2019-12-18]. Dostupné online.
  18. Webová prezentace PROSPERITA PALACE. 2019-12-18.
  19. JIŘÍČEK, Petr. Odpočinkové náměstíčko u Nádražní ulice v Ostravě je hotové. Moravskoslezský DENÍK.cz. 2018-07-11. Dostupné online [cit. 2019-12-19]. (česky)

Literatura

  • VYBÍRAL, Jindřich, Vladimír Šlapeta, Naďa Goryczková a Martin Strakoš. Slavné vily Moravskoslezského kraje. První. vyd. Praha: FOIBOS a.s., 2008. 198 s. ISBN 978-80-87073-09-4.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.