Karel Belcredi

Narodil se 24. září 1893 v Líšni (dnes součást Brna) jako syn poslance Říšské rady a Moravského zemského sněmu, hraběte Ludvíka Egberta Belcrediho (4. února 1856 Znojmo – 6. září 1914 Líšeň) a jeho manželky (sňatek 15. červenec 1885 Ullstadt) Marie von Franckenstein (25. prosinec 1859 Mnichov – 9. srpen 1938 Gmunden). Měl šest sourozenců.

Byl majitelem zámku Brno-Líšeň a předseda Svazu moravských velkostatkářů. Byl vynikající zemědělský odborník a ekonom. Byl aktérem všech tří deklarací české šlechty v letech 1938 a 1939 a prohlášení v září 1939 podepsali i jeho bratři Richard (1891–1956) a Jindřich (1902–1973). Za války byla na panství a majetek uvalena nucená správa.

Od roku 1940 zastával Karel Belcredi paradoxně čelní post Moravské zemské skupiny v rámci Českého svazu pro spolupráci s Němci (ČSSN). Jeho nominace i jmenování souvisely s taktikou Emila Háchy mít tuto kolaborantskou organizaci pod kontrolou.^[zdroj?] Protektorátní prezident nechtěl připustit, aby se vedoucích pozic chopili pravicoví extremisté. Karel Belcredi pak v tomto duchu pokračoval na Moravě. Nepřijímal žádosti o členství od osob, u kterých předpokládal upřímné sepětí s nacistickou říší, zakládal fiktivní okresní pobočky, které nevykazovaly žádnou činnost a důsledně hájil autonomii Moravské zemské skupiny. Ta byla díky ní dlouhé měsíce imunní vůči mediálním kritikům i moravským kolaborantům, kteří si v Praze stěžovali na pasivitu.

Po skončení války byl rodině navrácen majetek. Po komunistickém převratu v dubnu 1948 emigroval s manželkou a nejmladším synem do Rakouska. Ve Vídni se stal ředitelem továrny na zpracování dřevotřísky NOVOPAN a.s.

Karel Belcredi se 5. června 1920 v Letovicích oženil s Theresií Marií Elisabeth Helenou Antonií Venerandou Kálnoky de Köröspatak (14. listopad 1893 Olomouc – 8. říjen 1969 Vídeň), dcerou Huga Leopolda hraběte Kálnoky de Köröspatak (2. červen 1844 Letovice – 23. květen 1928 Letovice) a jeho druhé manželky (sňatek 4. leden 1892 Vídeň) Marie hraběnky zu Herberstein (27. duben 1857 Štýrský Hradec – 20. říjen 1943 Letovice) . Měli spolu pět potomků (čtyři syny a jednu dceru):

• 1. Ludvík Hugo Egbert Richard Jiří Josef (1. březen 1921 Líšeň – 19. srpen 1981 Brno), adoptován strýcem Richardem, zůstal v Čechách i během komunismu.
  • ∞ (9. prosinec 1949 Křtiny) Miloslava Králová (* 9. prosinec 1929 Líšeň), zrestituovala zámek Líšeň, jejich potomci:
  • Karel (* 29. prosinec 1950), lékař
  • Ludvík (* 25. červen 1954 Brno), archeolog
• 2. Marie Therese (23. duben 1922 – 3. červen 1978 Breuilpont)
  • ∞ (25. červen 1949 Breuilpont, církevně 29. červen 1949 Paříž) Jan Nepomuk Lobkowicz (25. prosinec 1920 Křimice – 10. únor 2000 Breuilpont)
• 3. Hugo Ludvík Karel Andrian-Belcredi (* 13. květen 1923 Líšeň), adoptován v roce 1936 Leopoldem svobodným pánem von Andrian-Werburg (9. května 1875 Berlín – 19. listopadu 1951 Fribourg), zrestituoval zámek v Jimramově.
  • ∞ (8. prosinec 1949 Brno) Marie Kouřilová (* 2. červenec 1930 Brno), jejich potomci:
  • Marie Therese (* 16. prosinec 1952 Lustenau bei Bregenz)
  • Anna Marie (* 5. únor 1954 Mnichov)
• 4. Richard Mořic Karel (28. srpen 1926 Brno – 20. prosinec 2015 Prostějov). Emigroval v roce 1949, redaktor rádia Svobodná Evropa (1953–1983). Český velvyslanec ve Švýcarsku (1994–1998). Zrestituoval zámek Brodek u Prostějova.
  • ∞ (5. červen 1952 Traunkirchen) Mabile Therese Gabrielle Michaela Maria de Rohan-Guémenée (2. říjen 1924 Sychrov – 22. leden 1982 Mnichov), jejich potomci:
  • Richard Alain Karl Alois Michael (* 8. květen 1953)
  • Alain Alexander (* 30. říjen 1957)
• 5. Egbert Alexander Antonín de Padua Bedřich (* 17. červenec 1938 Brno), emigroval s rodiči v roce 1948.