Ludvík Hugo Belcredi

Ludvík Hugo Belcredi (1. března 1921 Líšeň, dnes Brno19. srpna 1981 Brno),[1] celým jménem Ludvík Hugo Egbert Richard Jiří Josef Belcredi pocházel ze šlechtického rodu Belcredi.

Ing. Ludvík Hugo Belcredi
Podoba hraběcího erbu Belcrediů z roku 1769
Narození1. března 1921
Líšeň, dnes Brno
Československo Československo
Úmrtí19. srpna 1981 (ve věku 60 let)
Brno
Československo Československo
Choť(1949) Miloslava, rozená Králová (1929–2020)
Děti1. Karel (* 1950)
2. Ludvík (* 1954)
RodičeKarel Belcredi (1893–1972) a
Terezie Kálnoky de Köröspatak (1893–1969)
Příbuzníbratr: Richard Mořic Belcredi (1926–2015)
sestra: Marie Tereza, provdaná Lobkowiczová (1922–1978)
bratr: Hugo Andrian-Belcredi (* 1923)
bratr: Egbert Belcredi (* 1938)
strýc: Richard Belcredi (1891–1956)
děd: Ludvík Egbert Belcredi (1856–1914)
babička: Marie z Frankensteinu (1859–1938)
praděd: Richard Belcredi (1823–1902)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Ludvík Hugo Belcredi se narodil 1. března 1921 v Líšni jako první potomek a první syn Karla Jiřího Belcrediho (24. září 1893 Líšeň18. září 1972 Vídeň) a Theresie Kálnoky de Köröspatak (14. listopad 1893 Olomouc8. říjen 1969 Vídeň; sňatek 5. června 1920 Letovice). Měl tři bratry a jednu sestru. Byl adoptován strýcem Richardem Belcredim (1891–1956).[1]

Dětství prožil na zámku v Brně-Líšni. Chodil na zemědělskou fakultu a vedl rodinný velkostatek. V roce 1945 přestavěl cihelnu a vybudoval z ní nejmodernější podnik. Na modernizaci si půjčil peníze a do roku 1948 splatil polovinu částky. Po znárodnění půdy na 50 ha si pronajal část zabaveného majetku a i nadále na něm hospodařil a získal ocenění z nejvyšších míst. V roce 1949 byl zatčen a převezen do tábora nucených prací v Hodoníně u Kunštátu. Po propuštění z vězení pracoval jako skladník, vrátný a průvodčí v tramvaji v Brně. Po ukončení práce průvodčího pracoval v menze vysokých škol a zde se stal po nějakém čase vedoucím menzy.

Rodina

Ludvík Hugo Belcredi se oženil 9. prosince 1949 ve Křtinách s Miloslavou Královou (9. prosince 1929 Líšeň – 12. ledna 2020 Brno).[1] Komunistický režim jí nedovolil dokončit vysokou školu. V 60. letech pracovala jako úřednice na poště. Měli spolu dva syny:

Odkazy

Reference

  1. POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 56. Dále jen Almanach českých šlechtických rodů 2017.

Literatura

  • DOČEKAL, Boris. Hrabě Ludvík Belcredi. Otec odmítl emigrovat. In: Česká šlechta žije! : Xantypa speciál : mimořádné vydání z archivu Xantypy (1995–2012). Příbram: Kovohutě Příbram nástupnická, 2012. ISBN 978-80-260-7195-2. S. 49–51.
  • VOTÝPKA, Vladimír: Paradoxy české šlechty, nakladatelství Paseka s.r.o, Praha a Litomyšl, rok vydání: 2005, 2013, ISBN 978-80-7432-351-5, stran 376, 2. vydání, kap. 4
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.