Břístevská hůra
Břístevská hůra (na některých mapách také Vršek u Starého Vestce, Vršek u Vestce, ve starší literatuře Křížová hůrka, na online mapách bez názvu) je 233 m n. m. vysoký svědecký vrch. Nalézá se mezi středočeskými obcemi Bříství a Starý Vestec v okresu Nymburk; u sjezdu z dálnice D11 na jejím 18. kilometru. Tvoří trojvrší s Přerovskou a Semickou hůrou, společně se nazývají Polabské hůry.
| Břístevská hůra | |
|---|---|
 Břístevská hůra (nad dálnicí D11) | |
| Vrchol | 233 m n. m. |
| Poznámka | nádherný výhled do krajiny, romantické ruiny vyhořelé kaple |
| Poloha | |
| Světadíl | Evropa |
| Stát |  Česko |
| Pohoří | Středolabská tabule / Českobrodská tabule / Kouřimská tabule / Chrástecká část |
| Souřadnice | 50°8′16″ s. š., 14°51′4″ v. d. |
  Břístevská hůra | |
| Hornina | slínovec, štěrkopísek |
| Povodí | Labe |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Neobdělávaná část hůry je přírodní památkou – Evropsky významnou lokalitou Natura 2000.
Geologie a geomorfologie
Je to výrazný svědecký vrch s vrcholovou plošinou. Je tvořený turonskými slínovci (s polohami vápenců) jizerského souvrství a spodnopleistocenním štěrkopískovým pokryvem.[1]
Na jihu je vrch oddělen sedlem od rozsáhlé svědecké plošiny Horky (vrcholová kóta 244 m), která pokračuje směrem na vjv k Poříčanům a je dlouhá až 5 km.[2]
Vrch náleží do celku Středolabská tabule, podcelku Českobrodská tabule, okrsku Kouřimská tabule a Chrástecké části. Zbylé dvě Polabské hůry leží již v Nymburské kotlině.[3]
Ochrana přírody
5. října 2009 vláda ČR na návrh ministra životního prostředí Ladislava Mika zařadila celou Břístevskou hůru do seznamu Evropsky významných lokalit Natura 2000 (název přírodní památky Polabské hůry).[4][5] EVL byla vyhlášena rozhodnutím Evropské komise v lednu 2011.[6]
Rostlinstvo na hůře a v jejím okolí
Západní a jižní svah hůry je porostlý starými ovocnými stromy, mezi nimi se přes zanedbanou údržbu uchovávají teplomilná stepní bylinná společenstva. Jsou zde bohatá naleziště vzácného hořečku nahořklého a zárazy síťnaté. Dále tu roste sesel roční, zvonek klubkatý, lněnka lnolistá, bezkolenec rákosovitý, čistec roční, úporek pochybný a řada dalších bylin.
Východní a severní svah společně s vrcholem byl osázen nepůvodní borovicí černou. Okolí vršku je s výjimkou dálničního tělesa intenzivně zemědělsky využívané.
Zřícenina kaple
Na vrcholu Břístevské hůry se nalézá zřícenina barokní kaple Povýšení sv. Kříže z roku 1714. Je centrálního typu ve tvaru kříže delší osou orientovaná ve směru sever – jih.[7] Po úderu blesku vyhořela v letech 1764, 1818 a 1878 a od tohoto roku nebyla obnovena. Kaple má základy půdorysu ve tvaru kříže o délce 11,92 m a šířce 10,40 m. Zdroje z počátku 20. století ještě uváděly zbytky klenby a stopy barokní výmalby, které se do dnešní doby nedochovaly.[8]
Turistická značka
Přes Břístevskou hůru vede žlutá turistická značka, která začíná u motorestu Ohio v Kersku, vede přes Velenku, les Psárce a Břístevskou hůru dále do Starého Vestce a Přerova nad Labem. Stezka končí na vrcholu Přerovské hůry.
Reference
- Geologická mapa 1:50 000 [online]. Česká geologická služba [cit. 2014-07-05]. Dostupné online.
- DEMEK, Jaromír; MACKOVČIN, Peter, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČR: Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 582 s. ISBN 80-86064-99-9.
- BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech. Praha: Kartografie Praha, 2006. ISBN 80-7011-913-6.
- Popis evropsky významné lokality Polabské hůry. www.nature.cz [online]. [cit. 2014-07-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-07-14.
- Návrh na vyhlášení přírodní památky Natura 2000 Polabské hůry s mapkou. www.mzp.cz [online]. [cit. 2009-03-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-01-19.
- EVL Polabské hůry v seznamu, který je součástí rozhodnutí Evropské komise ze dne 10. ledna 2011
- Zmínka o kapli Povýšení sv. Kříže a fotografie
- Zmínka o kapli v Přerovské kronice na straně 79 (číslování PDF). www.prerovnl.cz [online]. [cit. 2008-06-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-10-31.