Ladislav Miko

Vystudoval obory obecná biologie a systematická biologie a ekologie na Univerzitě Karlově v Praze. Před rokem 1989 působil deset let v Zoologickém ústavu Slovenské akademie věd.

V 90. letech 20. století pracoval devět let v České inspekci životního prostředí v pozici zástupce ředitele. V letech 2002 až 2005 byl náměstkem ministra životního prostředí[5] pro oblast ochrany přírody, kde se výrazně podílel na vytvoření ochranných oblastí v rámci evropského programu Natura 2000 a na nové koncepci Národního parku Šumava. Od roku 2005 vede odbor ochrany přírodních zdrojů Generálního ředitelství pro životní prostředí Evropské komise.[6] V roce 2009 získal titul docenta na Fakultě životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze.[7]

V dubnu 2009 byl navržen Stranou zelených jako kandidát na ministra životního prostředí do úřednické vlády Jana Fischera.[8] K jeho nominaci se odmítavě postavil předseda ČSSD Jiří Paroubek, který o Mikovi údajně „dostal zprávy“, že zrovna nemá porozumění pro potřeby výstavby liniových i jiných staveb.[9] Mikovy aktivity v období, kdy pracoval na Ministerstvu životního prostředí, směřovaly například k přehodnocení trasy severozápadní části vnějšího silničního okruhu okolo Prahy - tzv. Pražského okruhu.[10] 8. května 2009 jej prezident Václav Klaus jmenoval ministrem v úřednickém kabinetu premiéra Jana Fischera.[11] V době jeho práce ve funkci ministra byla zpracována a vydána Zpráva o stavu české přírody a krajiny a byl dokončen obsáhlý Atlas krajiny ČR jako první souborné kartografické dílo po vzniku samostatné České republiky. Byla doplněna a dobudována soustava chráněných území Evropského významu Natura 2000. Miko se rovněž podílel na přípravě a organizaci vůbec první evropské konference o přírodních a přírodně blízkých oblastech, kde byl diskutován a navržen koncept ochrany evropské divočiny (tzv. "Poselství" z Prahy). Konfereneci úvodním slovem podpořil první prezident České republiky Václav Havel. Své zkušenosti z Bruselu využil ve funkci ministra k dořešení a uzavření řady řízení, která Komise vedla s Českou republikou pro neplnění či nesprávnou implementaci evropské legislativy (tzv. infringementů).

Ladislav Miko se v prosinci 2009 vrátil do funkce ředitele odboru ochrany přírodních zdrojů Generálního ředitelství pro životní prostředí EK, kde dostal pro výkon funkce ministra půlroční dovolenou.[12] V říjnu 2009 Strana zelených oznámila, že po Mikově odchodu bude navrhovat na místo ministra životního prostředí současného náměstka Jana Dusíka.[13]

O Mikovi se v září 2009 začalo hovořit jako o kandidátovi na místo eurokomisaře pro oblast životního prostředí, na začátku listopadu se Miko objevil mezi favority na tuto pozici.[14] Nakonec byl do této funkce zvolen Mikův kolega z vlády Štefan Füle.[15]

Od ledna 2011 do konce roku 2017 působil jako zástupce generálního ředitele na Generálním ředitelství pro zdraví a ochranu spotřebitele, se zodpovědností za oblast potravinového řetězce, hygieny a bezpečnosti potravin. Do jeho portfolia patřila např. oblast genetických modifikací, pesticidů, označování potravin, potravinářské inspekce, veterinární a fytosanitární služby apod.[16] Od začátku roku 2018 byl jmenován vedoucím Zastoupení Evropské komise na Slovensku.[3]

Kromě současné vysoké funkce v Evropské komisi Miko působí jako hostující profesor na antverpské univerzitě, kde přednáší předmět obnovy ekosystémů, a jako docent na České zemědělské Univerzitě v Praze, obor Metody studia ekosystémů, a na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy obor Životní prostředí a společnost. Miko je také členem dozorčí rady Univerzity Karlovy a správní rady Nadace Partnerství, největší české environmentální nadace. Ve vědecké oblasti publikuje v oboru půdní ekologie a půdní zoologie (je expertem na půdní roztoče pancířníky) a je také prezidentem mezinárodního filmového festivalu Ekofilm.

Na sněmu Liberálně ekologické strany v červnu 2017 byl zvolen jejím místopředsedou.[17] Dne 24. června 2021 se stal 1. místopředsedou LES, ve funkci nahradil Olgu Sommerovou.[18]

Ladislav Miko je ženatý a má dvě děti. V České republice žije v obci Sulice u Prahy (místní části Hlubočinka).[19]

1. Zákon o ochraně přírody a krajiny : komentář. Praha : C. H. Beck, 2005 a 2007
2. Národní parky a chráněné krajinné oblasti v České republice. Praha : Ministerstvo životního prostředí, 2003 a 2010
3. Příroda a krajina České republiky : zpráva o stavu 2009. Praha : Agentura ochrany přírody a krajiny, 2009